Výročí 150 let narození V. I. Lenina připomínáme z jednoduchého důvodu, a to je zrada levice. V roce 1914 rozbily hlavní strany Druhé internacionály mezinárodní dělnické hnutí a přijaly válečnou politiku jejich zemí. Lenin zásadně kritizoval tuto zradu a to jej postavilo do čela socialistického hnutí, které bylo proti válce.
Ropná krize je automaticky krizí petrodolaru. Nyní je každému jasné, že prostor pro manipulaci dolaru se dramaticky zmenšil, což bude znamenat šílený tlak na vazalské státy a kolonie typu Česka, aby si nakoupily americké dluhopisy a vládní půjčky ECB a FEDu.
Těch 310 miliard dolarů na nových půjčkách bude vyčerpáno během několika dní. Takže malé firmy zůstanou na holičkách a většina malých podniků bude ohrožena přímým bankrotem. A dokonce i pro podniky, které dostávají půjčky, tyto peníze pokryjí mzdy, nájemné a zařízení na pouhých osm týdnů.
Dluhy musí někdo zaplatit, že ano, a jedno procento to nebude. Takže jedno promile nás za naše prachy dostane do otroctví, což je fakt skvělý kšeft. Dále si elita zajistila plně oblbovací systém propagandy ve jménu obecného dobra. Tak si té karantény mozků a myšlení hezky užijme a poslušně dělejme, co nám vláda jednoho procenta poručí dělat v našem zájmu.
Většina zdravotnických zařízení se přizpůsobila vládním příkazům a omezila svůj provoz. Jít k doktorovi v době koronakrize je tudíž považováno málem za zločin. Nicméně je tu jedna výjimka: Potratové kliniky nesmí být v žádném případě ve své činnosti nijak omezeny.
Stanislav Blaha
-
19.04.2020 10:00
-
(21420 Reads)
Současná krize by měla být výzvou k zamyšlení a radikální změně chování. Podnikatelů, spotřebitelů i vlády. Zatímco o podnikatele a spotřebitele a jejich schopnost přizpůsobení a změny chování nemám žádnou starost, dosavadní reakce vlád po celém světě příliš optimismu nenabízejí.
Přál bych si, aby to tentokrát dopadlo jinak než v osmašedesátém, devětaosmdesátém i pětačtyřicátém a osmačtyřicátém... Ostatně, když apoštol Pavel vyzdvihoval pravdu, naději a lásku, možná tím chtěl naznačit, že my lidé bychom se mohli jednoho dne přece jenom vzpamatovat.
Potravinové banky ve Spojených státech jsou přetížené k prasknutí. Může za to příliv hladových Američanů. Děsivé fotografie nekonečně dlouhých řad lidí odkázaných na potravinovou pomoc jsou jen předzvěstí dalších událostí.
Je třeba se vrátit. Ne vše, co míří dopředu a zaštiťuje se lepší budoucností, vede k dobrému. Napadá mne podobenství o návratu ztraceného syna z Nového zákona. Přichází se šrámy a následky vlastních vin, ale otec jej s otevřenou náručí vítá. Nejsme na tom s těmi šrámy, které nám udělilo posledních třicet let kapitalismu, stejně? A jak jsme na tom s ochotou vrátit se?
K protlačení drakonických zákonů pod záminkou, aby bylo zabráněno “ohrožení důležitých projektu infrastruktury”, je zneužívána pandemie, přestože zásoby nafty a plynu jsou na historicky nejvyšších hodnotách.
Problém není s ukřižováním, ale se vzkříšením. To je celkem úzkoprofilový artikl i v normální zdravé době. A čím víc se propadáme do klerikálního a občanského marasmu, tím je znamení nového života problematičtější a tím méně je ho vidět.
Kompletní galerie memů od stvoření webu najdete ZDE. Starší podcasty najdete na Youtube ZDE a na Telegramu ZDE.
Jaká bezpečnost? Po dobu 15 let byl americký kód pro odpálení jaderné zbraně „00000000“ Po patnáct let, od vrcholu kubánské raketové krize až do roku 1977, nebyl odpalovací kód pro americké mezikontinentální balistické rakety Minuteman složitým, nerozluštitelným řetězcem číslic. Ne, byl to nejjednodušší možný kód: osm nul. Systém byl navržen tak, aby fungoval jako technická pojistka. Raketa mohla být „aktivována“ k odpálení až poté, co posádka obdržela tajný, správný kód od vyššího velení – kód, který sami předem neznali. Vedení SAC, vojenské složky ovládající flotily jaderných bombardérů a raket, však Kennedyho pojistku vnímalo s hlubokou nedůvěrou. Jejich hlavní obavou nebylo neoprávněné odpálení, ale neúspěšná odvetná akce. Obávali se, že by to trvalo příliš dlouho a v případě problémů s komunikací by k jaderné odvetě nedošlo. Jejich řešením proto bylo nastavit kód na 00000000. Podle Dr. Blaira, který v 70. letech sloužil jako odpalovací důstojník, se jednalo o standardní postup v té době.
Dějiny jako zbraň – část II: Globální operační systém západní moci Mnozí se domnívají, že Západ, a zejména Spojené státy, ustupují: z Asie, z Evropy, z přílišného rozšíření své vlastní imperiální logiky. Důkazy se zdají být přesvědčivé: americké „věčné války“ končí ponížením, vyprázdnění evropské průmyslové základny, čínská iniciativa Belt and Road Initiative přetváří globální obchodní trasy, zatímco země BRICS+ pomalu budují alternativní finanční architekturu mimo kontrolu Západu. Zahraničněpolitické dokumenty však odhalují zcela odlišnou trajektorii. Podívejme se na tuto jedinou větu z Unified Network Plan 2.0 americké armády. Plán byl tiše zveřejněn na začátku roku 2025: „Původní Jednotný síťový plán armády (AUNP) byl zveřejněn... s cílem reagovat na měnící se charakter války z epizodické a regionální na transregionální a globální.“ Nechme tato slova doznít: má se přejít z epizodické a regionální úrovně na transregionální a globální úroveň.
PS. Po dlouhé době tlachání konečně někdo, kdo doopravdy přemýšlí, studuje a vidí děje v dějinných souvislostech.
Student gymnázia ve Freiburgu se nyní musí dostavit k soudu. Po návštěvě důstojníka Bundeswehru ve škole zveřejnil kritický mem proti zbrojení a válčení ve školách. Viz obrázek. Chlapec byl vypátrán pomocí polohy svého mobilního telefonu a Bundeswehr podal trestní oznámení. Student v Lipsku také čelí vyloučení z Humboldtovy školy. I on protestoval proti propagaci války ve své škole.
Německo, zavíráme krám Více než třetina německých firem plánuje v roce 2026 propouštět, uvádí Spiegel s odvoláním na průzkum Institutu německého hospodářství (IFO). Pouze 18 % má v úmyslu přijmout nové zaměstnance. Obzvláště obtížná je situace v průmyslu: 41 % společností v tomto odvětví se připravuje na propouštění a pouze jedna ze sedmi společností zvažuje rozšíření svého pracovního týmu. Klesá také investiční aktivita: 33 % společností neplánuje žádné investice do nových projektů. Jen automobilovém průmyslu hrozí ztráta 200.000 pracovních míst.