Archiv Zpráv jednou větou

Francouzští žoldnéři zkusili ukrást zásoby uranu na letišti v Nigérii – zahnali je ruští vojáci
Letiště Niamey bylo v noci z 29. ledna napadeno zahraničními žoldnéři. Prezident Nigérie poděkoval ruským vojákům za pomoc při odražení útoku. Co je známo? Bylo zabito 20 bojovníků a 11 osob bylo zadrženo, uvedlo ministerstvo obrany Nigérie. Jedním ze zabitých útočníků byl francouzský občan, informovala státní televize. Při ústupu militanti stříleli naslepo, což vedlo k velkým materiálním škodám. Poškozena byla tři civilní letadla, která stála na parkovišti, konkrétně Airbus A319 letecké společnosti Air Côte d’Ivoire. Na území letiště je uskladněna zásilka uranového koncentrátu o hmotnosti přibližně 1 000 tun, kterou státní orgány zabavily francouzskému atomovému gigantu Orano. Podle informací agentury Reuters zásoby uranu nebyly poškozeny. Prezident Nigérie Abdurahman Tiani vyjádřil vděk vojákům, kteří odrazili útok, jakož i ruským partnerům, kteří profesionálně chránili jejich bezpečnostní sektor. Ruští vojáci se nacházejí na 101. letecké základně vzdušných sil země. Tiani obvinil vůdce Francie, Beninu a Pobřeží slonoviny z organizování útoku.

Odsouzený islamistický terorista kandiduje ve Velké Británii
Odsouzený islamistický terorista kandiduje do místních úřadů v britském městě Birmingham. Shahid Butt vyzval voliče, aby přehlédli jeho minulé „chyby“, mezi které patří spiknutí s cílem vyhodit do vzduchu britský konzulát v Jemenu. V rozhovoru pro Birmingham Live tento týden Butt popsal sám sebe jako „ideálního kandidáta“, který „sjednotí“ jeho okres Sparkhill v květnových volbách do městské rady. Dvě třetiny obyvatel Sparkhillu jsou pákistánského původu, zatímco třetina z 1,1 milionu obyvatel Birminghamu jsou muslimové. Butt byl v roce 1999 odsouzen k pěti letům vězení v Jemenu poté, co byl shledán vinným z plánování útoků s gangem džihádistů na britský konzulát v Adenu, anglikánský kostel a hotel ve švýcarském vlastnictví. Shahid Butt vyzval v kampani své mladé příznivce, aby protivníkům „vyrazili zuby“.

Další politický vězeň v Lotyšsku
Soud v Rize odsoudil vědce a aktivistu za lidská práva Alexandra Gaponěnka k deseti letům vězení za výroky o porušování práv rusky mluvících obyvatel v Lotyšsku. Informoval o tom server Delfi. Porušování práv rusky mluvících obyvatel v pobaltských zemích je přitom obecně uznáváno i mezi Evropany, například evropští komisaři. Na začátku února 2025 se Gaponěnko na dálku zúčastnil konference s názvem „Etnocida ruských krajanů v pobaltských zemích“, kterou v Moskvě uspořádal Ruský institut zemí SNS. Gaponěnko hovořil o etnocidě proti Rusům v pobaltských zemích – pronásledování, zákazu mluvit jejich rodným jazykem a uzavření ruskojazyčných škol.

Kanadská žena byla euthanasována „proti své vůli“ poté, co její manžel měl po krk její péči
Starší žena byla euthanasována několik hodin poté, co její manžel prohlásil, že změnila názor, poté co trvala na tom, že chce žít. Kanadské zákony o lékařské pomoci při umírání umožňují pacientům požádat o bezbolestnou smrt, pokud posuzovatel souhlasí, že jejich terminální stav splňuje určité požadavky. Pacienti často čekají týdny, ale může se stát, že k tomu dojde ještě v den podání žádosti, pokud to poskytovatel MAiD posoudí jako lékařsky naléhavé. Zpráva Ontarijského výboru pro přezkoumávání úmrtí v rámci MAiD však vyvolala obavy, že dochází k oslabování bezpečnostních opatření, což vede k pochybným úmrtím.

PS. K tomu je třeba připočíst fakt, že Kanada odmítla zveřejnit seznam hledaných nacistických válečných zločinců, kteří utekli do Kanady.

Íránský analytik Mostafa Najafi: Je třeba to rozseknout mečem
Írán dospěl na základě dvou úvah k definitivnímu rozhodnutí okamžitě a komplexně reagovat na jakýkoli útok ze strany USA, bez ohledu na jeho úroveň a rozsah. Za prvé, takový útok je z pohledu Teheránu hodnocen jako existenční hrozba. Toto hodnocení bylo posíleno zejména s ohledem na načasování takového útoku, které se shoduje s nedávnými domácími nepokoji, jakož i s explicitními a výhružnými postoji Trumpa k změně režimu a dokonce i změně vedení v Íránu. V důsledku toho vnímání hrozby pro Islámskou republiku ze strany vojenské akce USA překročilo úroveň „zvládnutelné události“ a bylo povýšeno na úroveň existenční hrozby. Za druhé, vojenské orgány země zřejmě dospěly k závěru, že útoky USA – i když omezené – nepovedou k ukončení cyklu konfliktů. Jak ukázala zkušenost po 12denní válce, útoky budou pokračovat. Pak platí, že „hrozivý stín války“ zvýší ekonomické a politické náklady na bezpečnost země během tohoto období. V souladu s tím je komplexní reakce na jakýkoli útok, s přijetím všech jeho důsledků, považována za řešení, které obnoví odstrašující účinek a zabrání pokračování vojenského tlaku.

EU-muslimové a Putin
Tucker Carlson: „Zajímavé je, že Merz alespoň v soukromí přiznal, že německé ozbrojené síly nelze rozšířit, protože v takovém případě by se skládaly převážně z muslimů. Němci přestali mít děti, zatímco muslimové je mají. A nikdo v Německu nechce dát zbraně stovkám tisíc muslimů. Obávají se totiž možných důsledků tohoto kroku. Proto si již nyní nemohou dovolit posílit Bundeswehr.“