Volby 2012, nový trend ?

Vše začalo v roce 2009, možná i o něco dříve. Tehdy se začala dávat dohromady jednotlivá sdružení, která měla do té doby zájem čistě lokální. Nakonec jim došlo, že mají stejnou překážku: destruktivní styl politiky, který na městě 20 let prezentovala ODS nebo později na kraji ČSSD. Začalo se bojovat proti stylu politiky jako pokračování soukromého byznysu založeného na vytváření klientelistických vazeb.

Jste jedním ze skrytých koleček volebního úspěchu Libereckých aktivistů, tak nám o sobě něco řekněte.


Jaroslav T a u ch m a n, Liberečák do poslední kapky krve, vystudovaný historik (FF UK), od roku 2007 působím v Liberci v Čmelák – SPP, o.s. kde se věnuje protikorupčním a proobčanským aktivitám, jejichž majákem je www.nasliberec.cz, toho času nejčtenější politicko-občanský web ve městě a v regionu.

Jak vypadají volební výsledky Libereckého kraje ve srovnání se zbytkem republiky?

Ač se říká, že levice v krajských volbách oproti celé republice nezískala většinu, nemyslím si to. V Libereckém kraji sice vyhráli Starostové pro Liberecký kraj, kteří byli v minulosti spojení s TOP 09, ale myslím si, že je zde rozhodující jiný moment. Určitě posílila KSČM a nebýt toho, že si umazala ruce při podivných privatizacích s ČSSD, posílila by ještě víc. A třetí místo (jen jedno procento za druhou KSČM) obsadila Změna pro Liberecký kraj, což je pokračovatelka Změny pro Liberec, vítěze komunálních voleb z roku 2010.

To je divná levice s pravicovými starosty...

Já osobně beru autentickou levici jako skutečně demokratickou, v interaktivním kontaktu s občany, bez svázání byrokratickými mechanismy a zákulisními podnikatelskými vlivy. To naplňuje Změna a částečně i Starostové. Na rozdíl od velkých politických stran, ať o sobě říkají cokoliv.

Jaká souhra organizací a hnutí stojí za tímto skvělým výsledkem?

Pokud analyzujeme úspěch Změny pro Liberec, pak jde už o trvalý jev. V komunálních volbách 2010 zvítězila s 21 % v Liberci a v těchto krajských měla 17 % hlasů. A z toho v samotném Liberci dosáhla neuvěřitelných 32 % hlasů, což o něčem podstatném vypovídá. Vše začalo v roce 2009, možná i o něco dříve. Tehdy se začala dávat dohromady jednotlivá sdružení, která měla do té doby zájem čistě lokální, například městské čtvrti. Nebo si dali úzce vytyčený cíl: ochrana přírody, vybudování hospicu a podobně. Nakonec jim došlo, že mají stejnou překážku: destruktivní styl politiky, který na městě 20 let prezentovala ODS nebo později na kraji ČSSD. Jednoduše šlo o styl politiky jako pokračování soukromého byznysu založeného na vytváření klientelistických vazeb. Proto se tato nejrůznější sdružení spojila pod kandidátkou Změny pro Liberec, která s minimálními prostředky (cca 115 tis. Kč na kampaň) vyhrála v roce 2010 komunálky. Dnes ve spolupráci s podobně naladěnými lidmi z kraje úspěch zopakovali. Tentokrát měli na kampaň cca 1,3 milionu.

Mnohomluvní hochštapleři a experti naklonovaní z brouka Pytlíka mají posledních 20 let v českých zemích cestu k nejvyšším veřejným funkcím dobře umetenou. Tolik stručný hlas lidu ze Zlínska hodnotící vítězství Tomio Okamury v senátním obvodu č. 80.

Jak se dělá kontaktní kampaň
To vítězství bylo odpracované. Budoucí senátor šel do kampaně podle svého rozpisu už vydáním knihy Umění vládnout v květnu 2011. Vše bylo dobře organizované a časově i finančně velmi náročné. V pozoruhodně nabitém kalendáři se našlo volné místečko už 22. 10. 2011 pro Nezdenice (u Luhačovic), domov pro seniory na autorské čtení, i besedu s autogramiádou ke knihám Český sen a Umění vládnout – VSTUP PRO VEŘEJNOST VOLNÝ! Podobně se našlo místo pro Bojkovice, Slavičín, Napajedla atd. s pozvánkou na zábavnou talkshow Tomio Okamury – veselé vyprávění s písničkami imitátora Jirky Bláhy a zvláštními hosty Dr. Ivo Šmoldasem a „zpívajícím bubeníkem“ Vítězslavem Vávrou.Vydařenou akci v Bojkovicích mi popsal očitý svědek takto:

V krajských volbách 2008 obsadila sociální demokracie všechny hejtmanství vyjma Prahy ČSSD. Ve volbách letošních nezvítězila zdaleka tak drtivě, přibyla jí těsná konkurence komunistů. Odpovídá tento výsledek skutečnému odrazu voličských preferencí? Pokud jde o absolutní počty hlasů, zjistíme, že je vše trochu jinak.

Na volebním webu Českého statistického úřadu volby.cz najdeme přesné údaje. Sociální demokraté získali v letošních volbách o 422 758 hlasů méně než ve volbách předešlých. Komunisté získali navíc 100 000 hlasů. ODS volila polovina voličů oproti roku 2008, o 40 tisíc hlasů posílila KDU-ČSL.

Levice tedy v letošních volbách přišla o obrovský počet voličů. Pokud by se nálada společnosti jednoznačně přesunula k dramatické touze po změně, voliči by pravděpodobně nezůstali doma a podpořili by levicové strany markantněji. Pravicový volič rezignoval, levicový z popela nepovstal.

Jediným vítězem krajských voleb se stali lidovci. Jejich mladé vedení dokázalo přitáhnout pozornost a nastartovat lidoveckou naději na vstup do parlamentu v budoucích parlamentních volbách. Zvyšuje se tak naděje na složení sociálně-křesťanské vlády v podobě, jakou si přál jeden z nejvýznamnějších státníků naší politiky – Josef Lux.

Krajské volby byly jednoznačnou porážkou Občanské demokratické strany. V porovnání s posledním krajským kláním přišla o více než polovinu voličů a její celkový výsledek byl jen dvanáct procent voličské podpory.

Ta v mnoha krajích klesla dokonce pod magickou desítku. Nikdy v historii neměla ODS takovou "nepodporu". Došlo navíc k tomu, že ve většině regionů ztratila roli jedné ze dvou nejsilnějších politických sil a skončila až na třetím místě. Druhou pozici předala partaji, která již podle pravice dávno měla zmizet z veřejného života. A to i přesto, že občanští demokraté na poslední chvíli vytáhli svůj oblíbený trumf z posledních několika voleb, jakým bylo strašení rudou hrozbou. Nezafungovalo to.

Každá katastrofální pohroma v politice okamžitě vyvolá reakce spolustraníků. Pro část z nich je to jen výtečná příležitost jak sesadit neoblíbené vedení a dotlačit se k moci, některé ale opravdu trápí, kam směřuje podpora jejich názorového proudu. Takže rozhodně není překvapivé, že se nyní ozývají z ODS různé hlasy, volající po vytěžení závěrů z poslední volební porážky. A rovnou představují různá řešení. Jedni doufají, že stačí jen příchod Spasitele z Hradu, který svou aurou, zbavenou prezidentského úřadu, omámí celou společnost a z dvanácti procent udělá zase trojnásobek. Další vykřikují, že se ODS má vrátit k jakési zásadové pravicové politice a tím vytáhne údajně spící voliče z pelechů a dostane je k urnám. Pravicová politika to je prý něco jiného, než dělá tato vláda.

Včera v senátních volbách na Praze 8 a ve Zlínském kraji byl a nebyl zvolen někdo, kdo v předešlých časech neměl nárok na senátorské křeslo. Pražský podnikatel česko-japonského původu si najal baviče typu Ivo Šmoldase a vyrazil na Zlínsko. Rozdal populistická lízátka a byl zvolen hlasem okouzleného lidu. Předtím ovšem vypadl týmž hlasem lidu snad nejslušnější politik české scény Ludvík Hovorka, rodák ze zdejší vesnice Šumice. Zlínští voliči měli ve druhém kole na výběr mezi Pražákem a krajským šéfem ČSSD, který má co dělat, aby se vyhnul nesčetným korupčním aférám.

Podobně problematickou volbu zažili na Praze 8. Zde voliči spěchali k senátním urnám, aby zabránili zvolení komunistického kandidáta. A byli donuceni volit osobu, kvůli níž by normálně zůstali doma. Inu lépe je o politice přemýšlet průběžně, nikoliv na poslední chvíli. Pak už zbývá jen volba mezi dvěma zly.