Cesty do korporátního otroctví

Široká a pohodlná je cesta do korporátního otroctví. Jejími ukazateli jsou smlouvy TTIP, TPP, CETA, NAFTA. Dodatky a jednání probíhají fakticky v utajeném režimu a občané o nich téměř nic neví. Další pole činnosti pro EU-komisařku Věru Jourovou. Její portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví by mělo přispět ok tomu, aby NNO dostaly konečně přímý a ničím neomezený přístup ke všem jednáním TTIP, kde už dávno sedí zástupci všech světových korporací. Nechceme být otroky korporací. První a Druhá světová válka ukázaly, kam tato pohodlná cesta vede.

První skutečně nezávislá analýza dopadů smlouvy o transatlantickém obchodním a investičním partnerství TTIP byla uveřejněna 24. října 2014 v USA Institutem pro globální rozvoj a životní prostředí na univerzitě Tuftsu, je podepsána autorem Jeronimem Capaldem, najdete ji zde. Tuto zprávu stojí za to si řádně prostudovat. Potvrzuje pouze argumenty odpůrců smlouvy. Pro Evropu bude mít podepsání této smlouvy dalekosáhlé důsledky. EU ztratí kolem 583 tisíc pracovních míst do roku 2025. TTIP je nástrojem přerozdělování od chudých směrem k bohatým. Ti budou skutečným vítězem, díky dalšímu nafukování indexů na burze.

Jak dopadneme

Je otázkou, zda smlouva skutečně přinese vypočítané zvýšení životní úrovně amerických rodin a snížení příjmové základny rodin evropských, nicméně uveřejněná data říkají toto: Příjmy domácností v Německu by měly poklesnout o 3 402 eur ročně, ve Francii o 5 518 eur, v zemích severní Evropy o 4 448 ročně. Méně by měl být postižen evropský jih, ale zde je již tak situace katastrofální a všechny země jsou prakticky na kolenou.

Nedávné články Smlouva EU s Kanadou jako model nové strategie korporací upozornily na utajené vyjednávání lobbistů na obou březích Atlantiku o nové formě korporátního otroctví, které se jmenuje moc hezky: Trans-Pacific Partnership Free Trade Agreement (TPP). Smlouva zahrnuje 13 asijských států + USA a pokrývá 40 % světového HDP. Evropská obdoba této smlouvy mezi EU a USA se jmenuje Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP). K ní článek Transatlantický trh je hrozba pro EU se současným demokratickým deficitem. Utajení kolem jednání je maximální, stejně velikost korporativních zájmů, které jsou ve hře. Občanská organizace Just Foreign Policy, která chce reformovat americkou zahraniční politiku, se nemohla oficiálně vůbec dostat ke znění smluv. Proto dala společným úsilím občanů dohromady sbírku na odměnu ve výši 70.000 dolarů těm sdružením, které zveřejní alespoň část dohody TPP. Odměnu dostala Wikileaks, viz citovaný článek.

Jednání kolem transpacifické dohody (TPP)

Vzhledem k této dohodě dostávají jednání asijských států dramatický průběh. Korporace USA tlačí naprosto nemilosrdně svou vlastní legislativu, kterou prosazují lobbisté ve Washingtonu pro USA. Zveřejněná kapitola kolem autorských práv je psána jako za zakázku amerických mediálních společností. Naše články ukazují, že s ní většinově nesouhlasí ani americká veřejnost, viz boj proti smlouvě ACTA. Ale to ve Washingtonu nikoho nezajímá. O Japoncích nelze říci, že by byli v opozici vůči USA. Ale ministr obchodu Yasutoshi Nishimura po zbankrotovaných jednáních TPP prohlásil, že USA "musí ukázat více flexibility". Deník Huffington Post publikoval dokument z jednání, který má ukazovat pozice jednotlivých zemí k bodům TPP smlouvy. Tabulky najdete zde.

Existuje mnohem větší nebezpečí než smlouva TTIP o transatlantické obchodní unii mezi USA a Evropskou unií. Jmenuje se TISA: „Trade Services Agreement“. Zmínku o ní najdeme například na stránkách Literárek ve článku Terezy Spencerové zde. Ovšem jde o mnohem víc než o bankovní sektor. TISA jde mnohem dál než TTIP, neboť plánuje zavázat smluvně 50 zemí světa kromě zemí BRICS a znamená už úplné zbavení moci státu.

Iniciátory této smlouvy jsou USA a Austrálie, které prosadily, že vyjednávání musí být přísně tajné a smlouva musí zůstat tajnou ještě pět let po jejím uzavření. To znamená pětileté moratorium na informace. Máme si toto nechat líbit?

Zakladatelé iniciativy, která přišla na svět v Ženevě roku 2012, si říkají „Really Good Friends of Services“. Už jenom tento název je výsměchem. Jde o ovládnutí světa nadnárodními koncerny a odstranění veškerých sociálních a funkčních kontrolních mechanismů ve prospěch nekontrolovatelného byznysu korporací. Již dnes jsme svědkem privatizace armád a projektů, které by měly být ve skutečnosti plně v gesci státu.

Nejde pouze o finanční sektor a bankovní služby

TISA může zasáhnout do každodenního života občanů mnohem hlouběji než TTIP. A to i do života nás, českých občanů. Pokud to nezakážou zákonem - což je klidně možné - můžeme ještě bojkotovat americká prochlórovaná kuřata a chovat se jako konzumenti jinak. I když to bude pro většinu lidí značně nepohodlné. Ale po schválení smluv už to bude jinak. Viz článek Transatlantická a transpacifická smlouva připravuje novodobé otroctví.