Hypotéční krize a ekonomika na steroidech

Nedávný článek Neoliberální výroba chudáků v US-grafech publikoval ekonomickou studii z USA, která ukázala, že 90 % dětí z generace roku 1940 se mělo finančně lépe než jejich rodiče. U generace z roku 1980, to jest u dnešních třicátníků, je toto číslo pouhých 50 %. Jen polovina dětí z této generace se má finančně lépe než jejich rodiče. Takže za neoliberalismu se máme stále lépe. A to potvrzuje další významná ekonomická studie z USA, nedávno publikovaná pod názvem How Wealth Inequality Shapes Our Future (Fabian T. Pfeffer, Robert F. Schoeni) publikovaná The Russell Sage Foundation Journal of the Social Sciences, 2(6), 2–22 (2016). Kliknutím na odkaz si tuto studii můžete stáhnout v PDF. Z našeho hlediska má nová práce ještě větší význam než předešlá generační studie, protože sleduje distribuci bohatství v rodinách a po několik generací.

Střední třída v USA masivně chudne

Studie sleduje sociální stratifikaci a propad kvality života napříč generacemi a etniky v USA. Předávání bohatství v rámci rodin ukazuje, jak na tom doopravdy je střední třída v USA za posledního půl století. Jednotlivé skupiny ve společnosti se od sebe stále více oddělují a sociální mobilita, tj. přechod z nižší vrstvy do vyšší, je stále méně častý. Většina se má stále hůře a nejrychlejší pád nastal v nízkopříjmovém pásmu obyvatel. Hlavní krize nastává u střední třídy, která si uvědomuje, že na tom ve skutečnosti vůbec není tak dobře, jak si po celá desetiletí namlouvala. Tento iluzívní pocit "bohatých Američanů" sledovala jiná studie, kterou jsme publikovali pod názvem Být chudý a slepý k tomu. Mýtus střední třídy je pryč, nastoupila úzkost a strach. A to je také důvod, proč tato zchudlá skupina masivně volila Trumpa proti Clintonové a Obamovi, kteří jim jako Demokraté měli ideologicky zajistit blahobyt mnohem více, než Republikáni. Ale prodejní Demokraté neudělali pro střední třídu vůbec nic, protože jejich válečná agenda obohacovala pouze jedno promile vyvolených.

Studie je vynikající, protože mapuje různé vlivy, včetně nerovnosti v politickém zastoupení různých příjmových a jiných faktorů. První tabulka ukazuje rozdělení čistého bohatství domácností podle percentilové tabulky čistých příjmů.

Z grafu je jasné, že bohatne jen jedno procento domácností, zatímco hlavních 50 % všech obyvatel se jednoznačně propadá do chudoby. V průměru platí, že během posledních 30 let se drasticky snížila distribuce bohatství v USA. Jedno procento superbohatých je zkrátka nenažrané a bere si přes dominantní ekonomický a politický vliv ve společnosti ze společného koláče stále více. A nyní se podívejte na dva hlavní grafy.

Na levé straně obou grafů najdete čistý růst majetku domácností po odečtení všech dluhů a sladěný s koeficientem inflace. Na křivky ukazují, jak je na tom příjmová skupina, která do sebe zahrnuje příslušné procento populace z hlediska jejího příjmu. To znamená, že percentilová skupina 95 % odpovídá našemu pověstnému jednomu procentu, protože si pro zabrala oněch 95 % vytvořeného zisku v poměru k ostatním skupinám. To určuje tzv. Giniho koeficient, který grafy vyjadřují. Nula znamená, že jsou si všichni rovni, jednička (100%) znamená, že jeden vlastní všechno. Všimněte si hlavně medianu (media-zelená) a nízkopříjmových skupin, který je pochopitelně ve společnosti nejvíce (P25-bílá). Jasně vidíte propad jejich příjmů po roce 2000 a hlavně stále rostoucí nerovnost od pověstného jednoho procenta, které si při distribucí bohatství pro sebe vzalo 95% koláče. To je, prosím, vláda neoliberalismu v grafech jako dodatek pro ty, kteří by to náhodou nevěděli. Druhý graf konstatuje stejný propad, ale za použití jiných statistických metod.

Milé děti,
dnes si řekneme hezkou pohádku pro dospělé, kterou ukazuje tento večerníček ve stylu hororu.



Na začátek je dobré, abyste znaly všechny základní příšery, které se budou v tomto příběhu vyskytovat. Většina dospělých je totiž vůbec nezná. Proto také v životě mnozí dospělí jednají tak hloupě, že se jim normální děti se znalostí této pohádky dost diví.




Jména se vám zdají divná. A také jsou. Je to pohádka pro dospělé, ale má špatný konec, takže je vhodná i pro děti.

Tak začneme

Byla nebyla jednou jedna Karkulka, kterou poslala hodná maminka s perem a občankou do banky, aby si vzala hypotéku na domeček podle amerického klasického modelu celoživotních půjček zvaného Prime Mortgage. Karkulka se chtěla stát majitelkou domečku, ale hned si jej nemohla koupit za své ušetřené peníze. Proto šla za majiteli banky, aby jí dali půjčku na její budoucí domeček. Takže první setkání Karkulky s Bankovním vlkem vypadalo následovně.

Bankovní vlk Karkulku slušně pozdravil a zeptal se jí, kam má finančně namířeno. Ale milá Karkulka nevěděla, co má vlk za lubem. On totiž seděl na ohromné hromadě peněz, kterou dostal zadarmo od Greenspanova FEDu za směšný úrok jednoho procenta. Ten Greenspan je Bankovní supervlk, proto patří do jiné pohádky. Takže náš milý vlk ty peníze mohl dát Karkulce skoro bezúročně, protože je dostal od Bankovního supervlka skoro zadarmo. Ale milé děti, to Bankovní vlk nikdy neudělá. On je tak nenažraný, že se vůbec nebudete divit, jak dopadl, to jen hloupí dospělí se diví jako diví.

Takže vlk dal Karkulce podepsat půjčku zvanou Prime Mortgage a ona vyrazila do lesa za babičkou, aby jí tu novinu pověděla. Vlk se zamyslel a řekl si: Když mám tolik peněz od Fedového vlka a úplně zadarmo, proč bych na tom nezbohatl? Vždyť se podívejte, jak mi ta hloupá Karkulka podepsala, že mi bude splácet 20 let půjčku na 5 procent. A já teď mám její lístek s podpisem, který má hodnotu jejího domečku. Takže vezmu tento papírek a udělám z něj dluhopis, na který si půjčím u Velkých bankovních vlků další peníze.

Milá Karkulka cupitá lesem za babičkou s tím, že jí řekne o budoucím domečku. Jenže neví, že vlk mezitím prodal dluh na její domeček a že na něj inkasoval desetkrát větší bankovní peníze, které hned formou úvěru prodal dalším Karkulkám na jejich domečky.

Výzkumy glyfosátu a jeho přísad budou, jak se zdá, hrát klíčovou roli v ostrém sporu o bezpečnost glyfosátů, který se od roku 2015 odehrává na mezinárodním poli. V březnu 2015 označila Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer - IARC) při Mezinárodní zdravotnické organizaci (WHO) glyfosát za možný karcinogen. Stalo se tak na základě výzkumu glyfosátu samotného, Roundupu i ostatních herbicidů. Zpráva IARC zmiňuje vliv glyfosátu na výskyt non-Hodgkinova lymfomu, významné důkazy, že tato chemikálie způsobuje rakovinu laboratorních zvířat a silné důkazy o tom, že poškozuje lidskou DNA.

Začněme proto případy, které teď řeší soudy v USA. A článkem pro osvěžení, který jsme pod názvem Nové a nečekané problémy s GMO plodinami publikovali v roce 2014.

Existující rakovina

John Sanders pracoval jako zemědělský dělník v citrusových sadech v kalifornských Redlands více než 30 let. Roundup, totální herbicid od Monsanta, byl jeho pracovním nástrojem a on jím celoročně postřikoval plevele v okolí stromů ručním postřikovačem.

Frank Tanner vlastnil firmu zabývající se zahradnickými úpravami. Je také z Kalifornie a bývalý uživatel Roundupu. Používal tento herbicid od roku 1974 a v letech 2000 až 2006 ročně vystříkal asi 200 - 280 litrů, buď ze zádového postřikovače nebo z 800litrové cisterny, kterou táhl na vozíku vedle sebe.

Tito dva muži mají společné i další věci: Poté, co byli pravidelně v kontaktu s Roundupem, se u obou objevil non-Hodgkinův lymfom, rakovina krve, která začíná v lymfatických buňkách. A spojuje je také to, že oba od května 2016 vedou v kalifornském San Francisku soudní spor proti Monsantu, který znamená bod obratu v bitvě rozpoutané proti nejpoužívanější agrochemikálii v dějinách.

Nejméně čtyři další lidé kromě Sanderse a Tannera, u nichž byl zjištěn non-Hodgkinův lymfom poté, co používali Roundup, žalovali Monsanto s odkazem na nebezpečí glyfosátu a přísad, které jsou společně s ním prodávány. Žaloba Tannera, Sanderse a dalších spočívá na tom, že "Monsanto vědělo či mělo vědět, že Roundup je mnohem jedovatější než samotný glyfosát a že je nezbytné provést další bezpečnostní studie na Roundup, jeho adjuvanty a inertní přísady".

U soudu již mimo jiné vyšlo najevo, že Monsanto psalo bezpečnostní studie glyfosátu, které pak jen nechalo zredigovat a podepsat "nezávislými experty". Z interní dokumentace této nadnárodní korporace také vyplývá, že nejméně v jednom případě se domlouvala s dnes již penzionovaným úředníkem Americké agentury pro životní prostředí (EPA) na tom, jak již probíhající vyšetřování karcinogenity glyfosátu zastavit.

Neexistující příčina

V listopadu 2015 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority - EFSA) zprávu, že glyfosát, účinná látka Roundupu, "pravděpodobně nepředstavuje karcinogenní riziko pro člověka". Tento rozpor spočívá ve skutečnosti, že zpráva EFSA obsahovala pouze studie zabývající se účinky samotného glyfosátu. Dalším důvodem, proč se mohou závěry tohoto úřadu lišit, je podle 94 enviromentálních expertů z celého světa to, že IARC posuzovalo pouze nezávislé výzkumy, zatímco zpráva EFSA obsahovala údaje z nepublikovaných výzkumů předložených podniky, jež byly citovány v redakčních poznámkách.