Válečná společnost

Začalo to články o válečné ekonomice I-III. Nyní se redakce kolektivně rozhodla napsat sérii článků o nově vznikající válečné společnosti. Struktura článků by měla být tato: Vývoj vedoucí k fatálně špatné alternativě; která alternativa ve stylu "buď-anebo" před námi stojí; jaké jsou důsledky obou cest, pokud se nastoupí.
Mým úkolem je popsat zemi Velkého bratra, v níž zítra již znamená včera, to jest válečnou společnost v rámci USA. Její volby mají pro stále menší a stále méně významnou část západního světa zásadní význam. A když umírá tak velký kůň, tak je pravděpodobné, že kolem sebe bude dost zdatně kopat.

Podívejme se tedy do naší společné budoucnosti. Rozhoduje se mezi stávajícím uspořádáním, které nazýváme demokracií, a fašismem, který se dere do čela. Abychom se vyznali v pojmech, neobejdeme se bez krátkého úvodu vymezujícího termíny, o nichž je řeč a z jejichž působení plyne náš způsob života i smrti.
Myšlenka demokracie
Kořeny myšlenky demokracie sahají tisíce let do minulosti, minimálně do antického Řecka, přičemž modelů demokracie je mnoho. Obecně by se dalo říci, že jde o ovládání státu prostřednictvím lidu (démos – lid, krátos – vláda) oproti ovládání státu dědičnou aristokracií kolem šlechty a krále. Demokracie tedy zvýrazňuje rovnost lidí před kastovní či dědičnou nerovností mezi privilegovanými a neurozenými. Z této obecné definice plyne velká rozmanitost realizace této myšlenky v praxi. Neexistuje stát, z něhož bychom si mohli vzít příklad jako „ztělesněné“ demokracie.