Finanční totalita

Uplynulo o něco málo víc než oněch 30 let, nicméně proces byl již nastartován. Vstupem Ruska na Ukrajinu a následnými „sankcemi“ proti Rusku se dolarová dominance začala kymácet. To ovšem neříká nic o tom, zda si elity, ovládající finanční dluhový systém, vypustí svůj rybník a ocitneme se v bezúročné ekonomice postavené na rovnováze ekonomika reálná versus ekonomika finanční, že náš aktuální dluhový systém emise peněz zmizí. Stávající dluhový systém potřebuje ke své další existenci stále nové zadlužování, což je dáno chybou v systému, kdy peníze na úroky emitovány nejsou, aby byly uhrazeny, musí být k dispozici další dlužníci, kterým by se daly vnutit úvěry. Pokud se úroky dostávají k nule, monetární nástroje přestávají fungovat, protože zvýšení základní sazby centrální banky znamená nastartování inflace, likvidaci majetku, hlubokou hospodářskou krizi, sociální nepokoje a nenávist vedoucí k válce.

Dějiny se opakují, protože všechny války jsou válkami bankéřů. A ti vydělávají na obou stranách. Odborných studií a knih na toto téma jsou spousty. Stěžejní díla jsou díla Anthony Suttona, G. G. Preparaty (náš článek G. G. Preparata: Kdo dal moc Hitlerovi) a Nikolaje Starikova, který oba předchozí vědce často cituje. Tyto knihy by měly být povinnou součástí nejen studia historie, ale i hospodářských dějin. Pochopení role centrálních bankéřů při přípravě I. i II. světové války (viz heslo Kurt Schröder) nám pomůže pochopit roli hráčů na rozehrané šachové partii dneška. První část mého příspěvku vzbudila u některých diskutérů na Outsidermedia (náš web e-republika byl tehdy vypnut) téměř hysterické reakce. Dovolila jsem si klást nepříjemné otázky ohledně načasování vstupu Ruska na Ukrajinu a tím jsem se stala šmahem nepřítelem, který snad schvaluje upalování civilistů v domě odborů v Oděse v roce 2014.