Česká cesta ke korporátnímu fašismu

Komentovat domácí politickou scénu je čím dál obtížnější. Celá politika se scvrkla na pouhopouhý boj oligarchů o moc.

Nemáme na výběr mezi Babišovým korporátním fašismem a řekněme Sobotkovou liberální demokracií. Nikoliv. Sobotka, Kalousek nebo Bělobrádek již nepředstavují žádnou liberální demokracii. Představují jen zájem skrytých oligarchických uskupení proti Babišovi. Přičemž působení ČSSD, TOP 09 a ODS lze již přirovnat ke státnímu převratu. Demokratické instituce jsou zpochybňovány, je vytvářen nátlak na oponenty prostřednictvím výhružek, dehonestací v médiích a pořádáním různých demonstrací.

Parlament se proměnil ze zákonodárného orgánu v nástroj likvidace politické konkurence. Dnešní stav snese srovnání se státními převraty, které organizovali komunisté i fašisté s výslednou totalitou, bezprávím, organizovaným násilím a omezením práv a svobod. Právě teď sledujeme v přímém přenosu stejně tragikomickou demontáž demokracie, jakou jsme byli zvyklí sledovat ze záznamu padesátých a třicátých let minulého století v Československu a Německu. Dojmy jsou vydávány za fakta, na oponenty je vytvářen existenční tlak s výhružkami kriminalizace.

Veřejnosti jsou předkládány anonymní zdroje jako fakta, fámy se stávají „seriózními“ argumenty projednávanými se vší „vážností“ nástroji moci soudní, výkonné, i zákonodárné. Demonstrace nejsou ani spontánní, ani vedené za určitým účelem. Například za vyšší mzdy, pro či proti uprchlíkům apod. Jsou vedeny „proto“. A to je jistě velký pokrok proti dobám, kdy byly vedeny ve jménu „národa“ nebo „diktatury proletariátu“. Deklarovaný důvod demonstrace je tedy vždy neuchopitelný, cílem je totiž rozvrat stávajícího a nastolení budoucího „nového řádu“. V tomto boji ztrácí naprosto smysl hovořit o pravdě a lži. Tento boj nemá s pravdou, láskou, demokracií a lidskými právy vůbec nic společného. Je jen otázkou, zda minulé jakž takž svobodné volby už byly, nebo ještě optimistům zbývá ještě alespoň jedna reálná poslední naděje.

Rozložení mocenských skupin

Střetávají se dvě mocenské skupiny. Jedna je reprezentována ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL s mírnou podporou KSČM. Druhá je zastoupena Babišem se svým ANO s mírnou podporou „národovců“ a prezidenta. Fér se nehraje a hrát také nebude. První skupina zde vládla 26 let, rozdala si republiku a na naší budoucnost uvalila biliónové dluhy. Bojí se natolik ztráty vlivu, že překonala vzájemné antagonismy a spojuje se v jeden blok. A to je jejich plus, jedná se o nezbytný předpoklad úspěšného převratu.

V čem spočívá konec demokracie

Do této doby bylo možné tvrdit, že demokracie spočívá na konkurenci a střídání moci. Elity se však seskupily do jednoho bloku a vítězové tohoto zápasu na život a na smrt se již rozhodně u ničeho střídat nebudou. Babiš sice doposud patřil k podílníkům na moci, chtěl však víc a stal se tak nenáviděným odpadlíkem. Mafie dezerci neodpouští. Natož konkurenci. Dnes je už všem jasné, že je třeba policii, soudy i vládu dostat pod jedna mocenská křídla.

Nelze nadále trpět rozbíjení státu zatýkáním milenek premiéra, natož když jsou pověřeny důležitými úkoly od kmotrů z Monaka. Nelze také kriminalizovat policisty spolupracujícími s kmotry i politiky. Všechna taková odhalení očerňují stát v očích daňových poplatníků a demoralizují obyvatelstvo. Za majetkové trestné činy je třeba trestat jednotlivce či konkurenční gangy, které nechtějí platit výpalné. To platí o MUDr. Rathovi i dalších. V těchto případech anonym zajistil opravdovou spravedlnost zcela v duchu „nového řádu“.

Podobně nám spravedlnost zajišťují anonymní udání na odpadlíka Babiše. Udání všech kauz, od Čapího hnízda přes dluhopisy až po odposlechy, jsou dílem anonymů. Jen naiva si může myslet, že jde o náhodu.

Prostě tu máme bdělé spoluobčany. Jenže tak to ve skutečném životě nechodí. Jen v těchto případech je některým anonymům prostě dopřáno více pozornosti a některým zase méně. To je opět znak našeho „nového řádu“.

Česko má prasečí mor, čili přesně řečeno africký mor prasat, který u nás za komunismu nebyl, ale vynořil se s kapitalismem. Odborník řekne, že souvislosti tohoto typu nelze prokázat a že nemám šířit poplašné zprávy ohledně kapitalismu. Prý je jich i tak celkem dost, a obzvláště na našem webu. Ohnisko nákazy se nachází na Zlínsku (asi 50 km²) a je tak nějak izolováno, aby nakažení divočáci nemigrovali do jiných oblastí. Mají v klidu zdechnout v kukuřici a v jiných plodinách, které místní zemědělci nesmí sklízet. Krajská veterinární správa podala v souvislosti s nákazou africkým morem prasat trestní oznámení na neznámého pachatele u zlínské policie dne 19.7. 2017. To bylo pondělí a v úterý policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat. Je to asi na 1 rok do lochu, pokud to někomu prokáží. Virus nepřežije první mrazy. Pak by se svět a bulvár měl vrátit do normálních kapitalistických kolejí. Místo prasečího moru budou české parlamentní volby a tento společenský jev svou virulencí a plošným rozšířením v médiích nahradí byvší chcíplá prasata.

Jel jsem za bráchou na Zlínsko a poslouchal sousedy ve vlaku, kteří analyzovali teorie ohledně chcíplých prasat. Oba odborníci na tento u nás nevídaný jev porovnávali pravdivost dvou hlavních verzí šířených v kraji. Tak prý za prvé, divočáci jsou u nás totálně přemnožení a nejlépe se jim daří na okrajích sídlišť v lesoparcích u Prahy a také kolem Zlína. Ráno vyberou popelnice kolem sídlišť a pak na večeři si vlezou do lánu kukuřice. Zvířecí rasisté se sklonem k neoliberalismu by řekli, že černým sockám se daří dobře, proto mají hodně mláďat. Celé stádo čtyřnohé černé je tak chytré, že bez problémů obelstí starého, hluchého a slepého mysliveckého dědu s platným razítkem na flintu od spřáteleného, stejně starého a stejně zdatného doktora. Takový exemplář s rozklepanou rukou trefí tak akorát cyklistu nebo běžce. Tito nadšenci za zdravý životní styl běhají v pestrobarevných úborech a vypadají v lese jak papoušci při kolektivním páření organizovaném sportovními korporátkami.

Oba spolucestující porovnávali platnost a výpovědní hodnotu dvou základních teorií šíření prasečího moru na Zlínsku. První teorie pravila, že jedna "sviňa" koupila z ukrajinské kafilerky nakažené maso, vozila to Česka přes podmazané celníky a zfalšované doklady. Prostě a jednoduše, tato "sviňa" podnikala stejným neoliberálním způsobem jako západní supermarkety, které své zboží vypěstují a vyrobí téměř zadarmo na Ukrajině. Toto agro-alimentární svinstvo nazývané "potraviny" přerazítkují v Polsku na "Made in EU" a pak to prodávají v českých supermarketech za cenu západních výrobků. Zlínská drobná svině "toť tuto prasačinu" prodávala do místní zoologické zahrady. Když už to shnilé maso nikdo a nic nemohlo žrát, tak zbylý importovaný produkt zahrabali do lesa, kde to sežrali ti divočáci a mají mor. Druhá teorie měla také neoliberální podnikatelské jádro a byla podobně zajímavá. Místní mafiánské "svině" vytunelovaly, nakradly a poté si na pozemku myslivců postavily nelegální golfové hřiště. Myslivci jim do této mafiánské prasečiny šikovnými triky nahnali divoké svině, které z golfového ráje českých "sviň" opět udělaly původní ekosystém. Tento lítý boj o ovládnutí citovaného teritoria prý vyřešila skupina těch mafiánských sviní tím, že přírodní konkurenty jednoduše otrávila. Tak prý vznikl prasečí mor.

Obě historky sociologicky viděno patří do kategorie tzv. "městských legend" (urban legend), viz knihu Černá sanitka a jiné děsivé příběhy. Valaši jsou národ hloubavý a rádi přicházejí věcem na kloub. To mohu potvrdit sám na sobě. Oba chlapi ve vlaku našli podstatné spojení mezi dvěma druhy sviní a příslušným neoliberálním jevem zvaným "prasečí mor". Plošné šíření tohoto jevu je zajištěno tím, že ideologický a jiný vir skáče "ze svině na sviňu", jak moudře poznamenal jeden z citovaných expertů na tento jev. Analyzované spojení obou druhů prasat svou virulencí a silou vykazuje všechny znaky mafiánského kapitalismu bez přívlastků pěstovaného na vlády klausovců a jejich současných pohrobků.

Pro agenta Nováka a vnitrácké chovance připomínám, že nešířím ani poplašnou ani falešnou zprávu o spiknutí různorodých sviní za účelem šíření prasečího moru a mafiánského kapitalismu. Tato odborná etnografická a sociologická stať jen obohacuje strukturu městských mýtů o novou valašskou variantu vyprávěnou v epoše reálného kapitalismu. Jel jsem prosím v přecpaném vlaku soukromé společnosti Arriva z Prahy dne 13. 8. 2017. Na rozdíl od líných Českých drah tato německá soukromá dopravní společnost pochopila, že napůl zavřená trať mezi Bylnicí a Trenčínem je schopna produkovat zisk převozem Valachů a Slováků z Prahy až do Piešťan a do Nitry.

Česká justice příznačným způsobem uzavřela kauzu pětisetstránkové stížnosti Petra Pražáka na porušování zákona ze strany České televize, o níž jsme podrobně informovali ZDE, ZDE a ZDE. Zprávu o tom přinesla internetová verze Lidových novin, z níž citujeme důležitou část. Celý článek najdete zde.



Stručné shrnutí celé kauzy je následující. Aktivní občan usvědčil ČT z konkrétních manipulací při informování o konfliktu na východě Ukrajiny, Rada ČT jeho podnět bez řádného zdůvodnění shodila ze stolu; RRTV bez řádného zdůvodnění označila stížnost za neoprávněnou; Městský soud v Praze tuto svévoli posvětil tím, že žalobu označil za nedůvodnou. A vedení ČT hrálo po celou dobu roli mrtvého brouka. Je dobré vědět, v jakém systému demokracie vlastně žijeme.

Přesto to vypadá, že celá Pražákova anabáze měla svůj, jistě nezamýšlený smysl. Na Ukrajině totiž vypukl nový majdan. Kdo by však čekal celodenní pokrytí s přímými vstupy stálých zpravodajů ČT Karase a Pazderky v roli mluvčích “ukrajinského lidu”, bude zklamán. Ve včerejší hlavní zpravodajské relaci byla jediná zmínka o Ukrajině. Týkala se tragické dopravní nehody, při níž jakýsi ukrajinský klon Olgy Hepnarové najel do chodců jdoucích na zelenou po přechodu v Charkově. Dcera ukrajinského demokratického miliardáře Zajceva má drobný problém, protože zabila na přechodu asi 6 lidí a z toho jednou nezletilou dívku.

Reflektory ČT dnes svítí jinam. Potyčky policie, která brání vládnoucí ukrajinské fašizoidní radikály před touto vládou ožebračenými a okradenými občany, by se totiž daly divákům jen těžko prodat jako boj za “evropské hodnoty”. Takže to shrňme. Soudy se o pravdu starat nehodlají, placení zástupci veřejnosti v obou TV radách také ne. Takže asi žádná pravda hodná zájmu sdělovacích prostředků ani neexistuje. Existují pouze momentální fejky a lži, které mohou beztrestně šířit ti, kteří mají peníze a moc. Aspoň víme, na čem po volbách doopravdy jsme. A DDoS útok na náš server trvá stále, to jen k dokreslení celé situace.