Jak vládne jedno procento

Právnička Marjorie Cohnová je emeritní profesorkou na právnické fakultě Thomase Jeffersona, bývalou předsedkyní Národní advokátní komory, náměstkyní generálního tajemníka Mezinárodní asociace demokratických právníků a členkou poradní rady Veteránů za mír. Doporučujeme její druhé, aktualizované vydání knihy Drones and Target Killing popisující právní, morální a geopolitické otázky cíleného zabíjení drony. Webové stránky: MarjorieCohn.com.

Kongres zvažuje pod záminkou vykonávání dohlížecí pravomoci nad pravomocí prezidenta používat vojenskou sílu, že Donaldu Trumpovi dá bianco šek, aby neurčitě zadržoval občany USA bez trestních obvinění. Znepokojující je fakt, že tato legislativa by umožnila prezidentovi uvěznit Američany, kteří nesouhlasí s americkou vojenskou politikou.

Návrh zákona, který by tuto tuto moc prezidentovi dal, je rozsáhlým novým Povolením k použití vojenských sil (AUMF), S.J.Res.59, které je v Kongresu projednáváno. Předseda výboru pro zahraniční vztahy Bob Corker (R-TN) a člen Demokratické komise Tim Kaine (VA) představili návrh obou stran dne 16. dubna a získali pro něj čtyři další parlamentní sponzory.

Tento návrh 2018 AUMF nahradí AUMF 2001, který Kongres dal George W. Bushovi po útoku z 11. září. Zákon AUMF v roce 2001 pověřil prezidenta, aby použil "veškerou nezbytnou a přiměřenou sílu" pouze proti jednotlivcům a skupinám odpovědným za útoky z 11. září. Ale tři další prezidenti se na něj odvolávali, aby ospravedlnili nejméně 37 vojenských operací ve 14 zemích. Mnohé země nemají nic společného s útoky 11. září. V roce 2018 AUMF kodifikoval prezidentskou moc tak, že prezident může vést válku kdykoliv a kdekoli se sám rozhodne. SJRes.59 umožňuje prezidentovi "používat veškerou nezbytnou a přiměřenou sílu" proti Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Jemenu, Libyi a Somálsku, al-Káidě, ISIS (také známému jako Daesh), Talibanu a jejich "sdružených sil" na světě, a to bez omezení.

Korporace Amazon pod vedením Jeffa Bezose mne osobně fascinuje tím, že představuje přímo kosmickou míru neoliberální korporátní chamtivosti. Jak jste si jistě všimli, kromě e-republiky žádný český levicový web nekomentoval vítěství socialistů (alias evropských komunistů) v US-primárkách, které běžely minulý týden (Výsledky primárek v USA ukazují novou epochu třídního boje). Česká tunelářská pravice a socani svou porážku v této baště neoliberalismu komentovat nebudou. Od české pseudo-levice nelze myšlenkové výkony tohoto typu očekávat, protože mají v hlavě placený projekt ideologie pravicového fan-klubu. Fascinuje mne, jak bojují za práva mentálně postižených veverek a 99% procent živé lidské populace je nechává chladnými. Marx se z nich musí otáčet v hrobě. Zato v USA je veselo, viz toto zajímavé video, které vytvořili socialisté. Google vyhledávač mi je nenabídl, ale od toho je ruský Yandex, aby prohledával odvrácenou stranu USA. Pochopitelně, že když v době studené války potřebuji negativní zprávy o Rusku, tak si zapnu Google. K tomu viz článek Studená válka Západ-Rusko (II.) aneb Vznik třídně uvědomělé umělé inteligence. A teď to socialistické video z USA.

Když mi po roce skončila vyšetřovací vazba v Litoměřické věznici, zjistil jsem, že jsem měl štěstí. Těsně po mém zatčení 25. 7. 1977 se milá strana a lidumilná vláda usnesla, že vězeň bude platit vyšetřovací vazbu pouze první tři měsíce. A to prý byla dost dlouhá doba pro policii a prokurátora, aby dali dohromady obžalobu a postavili obžalovaného před soud. Oproti těm prvním zatčeným v době normalizace to byla velká výhoda. Byla šance vyjít ven z kriminálu s relativně malým dluhem, nebo skoro i bez dluhu.

Nevím přesně, kolik nám účtovali denně. Podle bachařů to prý byla směšná suma za to, že jsme mohli spát klidně a v bezpečí. Mně se ty čtyři stovky denně zdály dost, i když jsem oceňoval pravidelnou stravu. Ale k popisu podmínek vazby a výkonu trestu za socialismu je lépe číst dokument Charty 77 nazvaný “O vězeňství“. Dal bych sem link, ale nějak se to ze seznamu dokumentů Charty 77 online vytratilo. Co se mne týče, pokoušel jsem se do tohoto dokumentu přispět nejen motáky z vězení, ale i pozdějším popisem pobytu na 3. úseku v Plzni na Borech. Viz kniha: Aleš Macháček. Druhý exil, Novela Bohemica.

Jak je na tom české vězeňství teď, to opravdu nemám ponětí. Ale protože nyní budujeme světlé zítřky podle vzoru amerického, není od věci se podívat, jak se věci mají v současnosti za Velkou louží. Ale nikoliv někdy v temných 70. letech minulého století jako za socialismu. Muklové v USA právě stávkovali. Protestovali proti otrocké práci zadarmo nebo za peníz tak malý, že spíše uráží než pomáhá. Například v Kalifornii je poslali pod puškami hasit požáry za 1 dolar na hodinu a zhruba za stejnou sazbu dělají v US-gulagu. Je trochu ironické, že hlavní stávka vězňů začala 21. 8. 2018. Jako kdyby navazovala na naše dlouhé vězeňské rozhovory o tom, kdo je politický a kdo ne, jak se od sebe obě sorty liší a v čem. Teď víme, že před očima ekonomiky jsme si rovni: MUKL = MUKL, zisk je větší z mladého Muže Určeného K Likvidaci. Ale v gulagu je vítán každý a v soukromém zvláště. Náklady hradí daňový poplatník a zisk bere příslušný soukromý provozovatel. Kolega nedávno psal článek o tom, jak jedno procento socialisticky podniká pod názvem Parazitický socialismus provozovaný jedním promile korporátních špiček. US-gulag je přímo ukázkový případ amerického socialismu pro jedno procento.