Další postup jüanu k pozici mezinárodní měny
Peterson Institute for International Economics (PIIE) ve své poslední zprávě napsal, že Čína dál pokročila ve svém dlouhodobém záměru získat pro jüan statut světové rezervní měny. Od začátku globální finanční krize stále více zemí, obzvláště mezi rozvojovými, nahlíží na jüan jako na hlavní referenční měnu, podle které upravují své vlastní směnné kurzy. V současné době se ve východní Asii na tomto principu zformoval tzv. „jüanový blok“, ve kterém se nachází 7 z 10 ekonomik regionu, včetně Jižní Koreje, Indonesie, Malajsie, Singapuru a Thajska. Tři státy, které mají i nadále kurz dolaru jako hlavní referenci, jsou Hong Kong, Vietnam a Mongolsko. Jihokorejský won například posiloval synchronně s jüanem proti dolaru od poloviny roku 2010. Nicméně nejde jen o východoasijské země. Měny Indie, Chile, Izraele, Jižní Afriky a Turecka následovaly v některých případech pohyb jüanu také.
Podle zprávy SWIFTu se v červenci tohoto roku obchodování v jüanech podílelo celkovém čínském zahraničním obchodu 10 procenty. Tento podíl byl ještě před dvěma roky nulový. Ve zprávě se dále říká, že mezinárodní platby v jüanech vzrostly od 1. července do 31. srpna o 15.6 procenta, zatímco platby v ostatních měnách klesaly v průměru o 0.9 procent. Předpověď, která se objevila 9. října (Royal Bank of Scotland Group PLC ) tvrdí, že z pozice druhé největší světové ekonomiky se obchody provedené v jüanech v následujících třech letech ztrojnásobí na hodnotu 6.5 bilionu (1.03 bilionu dolarů). Roste také počet bankovních kont v jüanech vedených pro zahraniční uživatele - i když zde stále platí měsíční a roční omezení výše vkladu provedeného pomocí cizí měny. Faktem je, že pro firmy snažící se působit na čínském trhu se opomíjení jüanu stále více nevyplácí. V současné chvíli lze u některých transakcí používáním yuanu ušetřit 2 až 3 % nákladů. Royal Bank of Scotland dále předpovídá, že jüan se stane plně konvertibilní měnou v roce 2015.
Někteří ekonomové se obávají, že Čína půjde ve stopách Japonska s jeho strmým vzestupem a následným pozvolným pádem. Zpráva PIIE ale tvrdí : „...tito lidé by měli vzít v úvahu fakt, že ani během nejzářnějších dní japonské ekonomiky se japonský jen nikdy nepřiblížil tomu, aby konkuroval dolaru jako referenční měně. Nikdy nebylo ve východní Asii něco jako ‘jenový blok’“.
Ericův komentář: Platby v jüanech do zahraničí se ale ještě musejí vypořádat s jedním technickým problémem – dobou, za kterou je transakce potvrzena. Zatímco při použití dolaru jde o několik vteřin, pro jüan to může být mnohem déle. Teď to tolik nevadí, ale při avizovaném nárůstu objemu to bude zásadní. Nicméně o problému se ví a pracuje se na něm.
Plán výstavby jaderných elektráren má znovu oficiálně zelenou
Čínské vedení dalo zelenou výstavbě jaderných elektráren, která byla pozastavena po katastrofě ve Fukušimě v březnu 2011. Došlo však k významným úpravám původního plánu. Před fukušimskou tragedií bylo plánováno kolem 40 projektů (v rámci 12. pětiletého plánu 2011 – 2015), přičemž se do něj přihlásilo nejméně sedm vnitrozemských provincií. Nynější plán počítá s pomalejším tempem, výhradním použitím nejnovějšího typu reaktorů (původně se měly v některých případech využívat i modifikované starší verze kvůli cenové výhodnosti) a všechny budou umístěny ve východních provinciích. V návaznosti na toto rozhodnutí byly schváleny dva programy: Národní plán bezpečnosti jaderné technologie (2011 – 2020) a Plán rozvoje jaderné energie (2011 – 2020).
Jaderná energie je nenahraditelná. Pokud by Čína zcela odmítla jadernou energii a nebo nedokázala využít nejnovější technologie v této oblasti, klesla by významně její konkurenceschopnost. Je důležitá pro optimalizaci energetické struktury a pomůže zajišťovat energetickou soběstačnost," tvrdí Che Ťien-kchun z univerzity Tsiang-chua. Spotřeba energie na hlavu sice dosahuje v Číně jen jedné třetiny oproti rozvinutým zemím, ale v následujících letech zcela jistě významně poroste. V současné době se jaderné elektrárny podílejí na výrobě elektřiny pouze 1.8 procenty, zatímco v ostatních zemích, které tuto technologii využívají, je průměr někde kolem 14 procent. Uhlí je stále nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie (80 %) a v největší míře pokrývá celkovou energetickou spotřebu (70 %). Tato závislost na uhlí samozřejmě vytváří problémy, zvláště v enviromentální rovině. Proto by do roku 2020 mělo být nejméně 15 % energie získáváno z nefosilních zdrojů a emise skleníkových plynů na jednotku HDP snížena o 45 % oproti roku 2005.
Kruhy lásky kolem sta měst
Více než 100 webových stránek z různých čínských měst a provincií se připojilo ke kampani hledající vzory hodné následování mezi běžnými obyvateli. Událost se nazývá v poetickém duchu „kruhy lásky kolem sta měst“ a jejím cílem je použít internet a jiná media k objevování a šíření dobrých skutků ve společnosti. Podle organizátorů bude vše fungovat tak, že jakmile je nějaký případ z každodenního života zachycen, noviny a komerční webové stránky jej jako krátký příběh pomohou šířit dál kyberprostorem. Kampaň inspirovalo množství případů, kdy byly informace o nevhodném chování, kontroverzních rozhodnutí úřadů nebo úplatkářských aférách pomocí diskusních fór a mikroblogů rozšířeny mezi veřejnost, což posléze vedlo k vyšetřování jednotlivých událostí a často také na základě důkazů k potrestání viníků. Myšlenkou je, že pokud může internet šířit informace o nesprávném chování, není důvod se nepokusit šířit kyberprostorem i reálné, pozitivní hodnoty.
Ericův komentář: To ovšem může fungovat jen tam, kde se společnost na "obyčejné vzory" nedívá s pobaveným despektem.
Voda může loďku nést, ale také jí převrhnout
Vládní úřady v okrese Weng An v jihozápadní provincii Kuej-čou se rozhodly zachovat budovu poničenou během protestů před čtyřmi lety a udělat z ní památník, který má sloužit jako varování úředníkům, kteří opomíjejí a nerespektují veřejnost. Budova, která sloužila jako hlavní sídlo místní správy, byla poničena požárem při protestech 28. června 2008. Důvodem protestů bylo neetické a laxní chování policie v průběhu vyšetřování úmrtí místní středoškolačky. Její tělo bylo nalezeno v řece a zatímco oficiální pitevní zpráva hovořila o sebevraždě, veřejnost byla přesvědčena, že se stala obětí vraždy. Když přes 300 protestujících požadujících nové vyšetřování a spravedlnost napochodovalo před budovu úřadu, strhla se po chvíli rvačka s policií. Konflikt, do kterého se nakonec zapojilo až několik tisíc lidí, trval téměř sedm hodin, bylo při něm zraněno 150 lidí a 104 kanceláří a 42 vozidel bylo poškozeno. U poničené budovy byl nyní vztyčen nápis znějící: "Voda může loďku nést, ale také jí převrhnout." Jedná se o známou čínskou metaforu vyjadřující vztah mezi vládou a veřejností. Po zmiňovaném incidentu se nové vedení rozhodlo pracovat na projektu pro zvýšení bezpečnosti v oblasti. Také díky němu se při poslední anketě podle agentury Sin-chua vyjádřilo k míře bezpečnosti pozitivně 97 % dotazovaných, což je oproti 59 % v roce 2007 podstatný rozdíl.
Dvakrát o vízech a byrokracii
Evropské státy přicházejí s iniciativami, jak co nejvíce zjednodušit udělování víz čínským turistům. V úterý oficiálně otevřelo Německo s Francií společné centrum pro příjem žádostí o vízum, které bude zastupovat ambasády jmenovaných zemí a snažit se celý proces zefektivnit. Je to reakce na roční nárůst čínských turistů o 30 až 35 %, který podle obou zemí bude i nadále pokračovat. Stejné centrum už samostatně stihlo otevřít i Španělsko. Také Velká Británie chce ulehčit turistům cestování - říjnovým návrhem zpracovávat pro žadatele zároveň britská i schengenská víza (VB není členem Schengenu). Zjednodušení se bude týkat i formulářů. Pravdou ale zůstává, že se čínští turisté stále někdy setkávají s nutností poskytovat krom těch standardních často až bizarní osobní informace – například jména zemřelých příbuzných. To odrazuje nejen turisty, ale i podnikatele, kteří nepracují pro velké firmy. Příkladem může být Sung Jang, obchodnice s houslemi, která ačkoli by ráda udržovala obchodní vztahy s Evropou, je při každé žádosti třeba i několikrát kontaktována, aby poskytla doplňující, mnohdy zcela irelevantní informace. Právě tahle zkušenost ji od spolupráce s EU spíše odrazuje.
Ericův komentář: Bohužel musím říct, že generální konzulát ČR v Šanghaji je z pohledu žadatelů o vízum kapitola sama pro sebe. Čekárna neexistuje, není si kam sednout, čekáte v podstatě ve frontě přede dveřmi. Otevřeno dva dny v týdnu po dobu tří hodin. Databázové spojení s centrálou cizinecké policie v Praze funguje na principu náhodných výbuchů. Přednost mají "business víza", turistická jsou v podstatě do počtu a může se vám stát, že ani po třech hodinách se na vás nedostane řada, protože vás předběhnou ti s "prioritními druhy víz". A můžete to zkusit příště. Na nástěnce byla nalepená instrukce k vyplnění jedné části žádosti, která bez vysvětlení rušila text, který byl ve formuláři. Na vyřízení čekáte až 17 dní. Pro srovnání můžu uvést konzulát španělský ve stejné budově. Na žádost o vízum se objednáváte, v čekárně se normálně posadíte než vás zavolají. Žádost dostane číslo, podle kterého si na internetu najdete, v jakém je stadiu a zda si už máte přijít vyzvednout pas. Vyřízení trvá při dodání všech avizovaných dokumentů 5 – 7 dní. Je sice pravdou, že čínští turisté v průměru utratí v ČR nejvíce na osobu, ale docela by mě zajímalo kolik jich má Schengenské vízum vydané jinými zeměmi.
ČR/Čína: Jediné partnerské město
Nedalo mi, abych se nepodíval také na regionální spolupráci ČR s Čínou v rámci partnerských měst. Jediné takové propojení existuje mezi Mostem a Šanghají. Na druhou stranu na tom není nijak zvlášť ani Jižní Korea (0) nebo Indie (0). V kurzu je jakž takž Japonsko (4). Když se podíváme na evropské státy, tak počet partnerských měst s Čínou je následující : Německo (19), Francie (18), VB (17), Itálie (12), Nizozemí (8), Španělsko, Finsko, Švédsko (7), Ukrajina, Polsko (6), Portugalsko (5), Litva, Řecko, Maďarsko, Norsko, Bulharsko (4), Srbsko, Rumunsko, Rakousko (3), Dánsko, Belgie, Švýcarsko (2). Jedině Slovensko je na tom stejně s jedním partnerským městem. Pro ČR je zdá se Čína stále bílým místem na mapě, kde je napsáno ono "hic sunt leones" (tedy pokud se nepočítá snaha prorazit tam nově se spotřebitelskými úvěry).
Převzato z Outsidermedia