Začali bychom francouzským byznysem, který se v e-republice objevil jen okrajově. Na rozdíl od Německa, které delokalizovalo výrobu do východní Evropy, zdejší podnikatelé udrželi výrobu doma. Průmyslníci vsadili na automatizaci, aby snížili náklady. Tato strategie vydržela celá 90. léta, ale nyní je neudržitelná. Tento typ výroby pilně praktikuje i Čína, plus nízké mzdy. Vláda již 15 let soustavně snižuje podnikatelům sociální náklady, jak připomínají kritické deníky. Problém s exportem a náklady je mimo jiné i v nepružnosti a v elitismu francouzských průmyslníků. Pilní Číňané jim sebrali trhy v Africe a stejně tak se Francouzi odmítli intenzivněji podílet na privatizacích ve východní Evropě. Výsledkem je krize zejména v automobilovém průmyslu.

Kdysi velmi úspěšná státní politika investic do perspektivních high-tech odvětví (jaderné elektrárny, Ariane, Airbus, TGV atd.) se částečně zadrhla vinou neoliberálního sobectví, které zde praktikují zejména velké banky. Ty utrpěly na trhu v USA masivní ztráty a nyní nejsou schopny zajistit tok investic do perspektivních odvětví. Ale banky si postupně kupují státní dluh, takže se paradoxně zdá, že bankovnictví bude zestátněno. Zatím se ovšem pouze socializovaly bankovní prodělky (viz tento článek) a zisky zůstávají privátním bankám. Americký model, jednoduše řečeno.

Starší články a současný komentář k 46. číslu si všímaly stavu demokracie a občanské společnosti ve Francii. Současná socialistická vláda udělala směrem ke společnosti dva důležité kroky. Za prvé, rehabilitovala policisty a prefekty, kteří byli odstraněni ze svých funkcí z politických důvodů. Za druhé, ve spolupráci s aktivisty ustavila nezávislou expertní komisi, která připravila nové návrhy na výkon zastupitelské demokracie tak, aby byly v rámcích současné ústavy a aby přiblížily výkon moci směrem k občanům. Oba kroky znamenají cestu směrem k přímé demokracii, což je společné téma celé francouzské levice. Té se nevyhýbají skandály či neschopnost stejně jako každé zavedené politické straně. Proto je i tato vláda zranitelná v případě referend, například v otázce možnosti volit v komunálních volbách pro občany EU. Ale ve srovnání s krizí na pravici má téměř svatozář. Nejprve jsme psali o problematických volbách předsedy UMP, které v následujícím týdnu vedly k rozpadu stranického vedení. A již není vyloučeno, že po tzv. „pekelném týdnu“ pravicová UMP stojí před svým zánikem. Příliš mnoho korupčních afér, příliš mnoho vyšetřování a příliš mnoho mafiánských zájmů. Toto stokrát moc umořilo pravicového oslíčka, který se v Paříži otřepával do stranické kasy UMP stejně dlouho jako do bezedné studně pražské ODS.

Další články jsme věnovali nenápadným hrdinům dneška na poli sociální spravedlnosti. Tíživá životní situace je analyzována ve Francii zcela otevřeně, viz článek o dvojrychlostních sídlištích ve velkých městech. Velké deníky pravidelně analyzují i zprávy velkých charitativních organizací, zejména poslední raport katolické charity o chudobě v rodinách je alarmující.

Ale věnovali jsme na e-republice i velmi povzbudivým momentům zdejší politiky. Zdejší obyvatelé si nenechají zcela a úplně rozkrást komunální majetek. Tuto snahu ukazuje zájem komun získat zpátky do svého vlastnictví klíčové zdroje městských příjmů jako je např. zprivatizované vodní a odpadové hospodářství. Dalším pozitivním příkladem je aktivizace ekologických a dalších hnutí,které brání cennou část přírody před zbytečným průmyslovým zneužitím, viz příklad Notre-Dame-des-Landes. Psali jsme o statečných starostkách jako je komunistka Jacqueline Rouillon. Tato dáma byla vyznamenána řádem Čestné legie za statečnost, s níž bránila městský majetek proti pozemkovým spekulacím. Tento skvělý příklad odvahy mluví za vše, zejména pro nás.

Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Ze světa" najdete zde.