Na Súdánský parlament jsem právě odeslal další <a href="http://web.amnesty.org/pages/sdn-301006-action-fra">protestní mail</a>, který připravila Amnesty International, organizace na ochranu lidských práv. Je pravda, že jsem zatím o této humanitární katastrofě příliš nepsal. Velmi podrobný a objektivní popis celé situace najdete především na francouzských stránkách Wikipedie pod heslem <a href="http://fr.wikipedia.org/wiki/Darfour">Darfour</a>. Aktuálně páchaná genocida je těžko pochopitelná věc, protože se principiálně týká pouze vražděných a vraždících. Pro pochopení bude asi lépe začít černou dírou dějin, tedy holocaustem v nacistických vyhlazovacích táborech. Filosofové zabývající se historií konstatovali, že v Osvětimi se dělo absolutní, tj. zásadně nevysvětlitelné zlo (P. Ricoeur, H. Jonas). Selhali všichni, kteří o této věci věděli: nadšení esesáci plnili nemožný technický a administrativní úkol do naprostého vyčerpání, slabý papež o všem věděl, ale neprotestoval, antisemitský polský odboj zavile mlčel, lhostejní spojenci tábor nebombardovali, přičinliví židé si částečně organizovali vlastní vyhlazení a za odměnu mohli emigrovat do Švýcarka, zoufalí paliči mrtvol přeživší toto peklo spáchali po mnoha letech sebevraždu, vraždění vězni se do poslední chvíle zabíjeli v boji o místo těsně nad dveřmi komory, kde byl poslední vzduch bez kyanovodíku. Ten dodávaly německé chemičky s požehnáním amerických skrytých investic financovaných velkými koncerny USA i během války. Osvětim, kterou dodnes většina lidí zná tak jako tak pouze pod německým jménem <em>Auschwitz</em>, představuje kolektivní selhání vůči absolutnímu zlu. Latinský název zločinu „genocida“ napovídá, že se zde vraždí (<em>occidere</em>) lidstvo jako celek nebo přesněji řečeno člověk jako živočišný druh (<em>genus</em>). Zvířata se nevyvražďují jako druh, toho je schopen pouze člověk.
/n/n
Jak to, že v 21. století pokračuje genocida v Darfúru? Islámské milice používají taktiku spálené země, včetně systematického vyvražďování obyvatel, zabíjení dobytka a ničení úrody na polích. Dosavadní bilance je podle humanitárních organizací následující. Z oblasti, kde žilo kolem 6 miliónů lidí, již uteklo asi 4 milióny do sousedních zemí (z toho 2,4 miliónu jen v roce 2006) a počet obětí se odhaduje na 300 tisíc. Jistěže se můžeme hádat o slovíčka. Zda v Darfúru probíhá „genocida“ (oficiální vyjádření kongresu USA v roce 2004) nebo pouhé „zločiny proti lidskosti“ (OSN, leden 2005). V každém případě je na místě logická otázka: Jak to, že tato genocida běží bez přerušení? Jak to, že v Darfúru se přestalo respektovat základní lidské právo na život? Jak to, že právě teď je někdo vražděn jen proto, že patří k našemu rodu?
/n/n
Odpověď na tuto prostou otázku je docela složitá a ukazuje propletenec politických zájmů. Například USA se pokusily za Clintona provést vojenskou intervenci přímo Mogadišu, hlavním městě Somálska. Vrtulníky ostřelovaly raketami hlavní sídlo povstalců odpovědných za genocidu. To jsme ještě ve zlatých časech paní „<a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=188">Majdalénky</a>“, kdy USA aktivně bojují za mír, tehdy například v dnešní Jugoslávii, kde zcela selhala západní Evropa. Jenže operace „Obnovení naděje“ (<em>Restore Hope</em>) skončila v pouličním boji se Somálci, kdy bylo na místě zavražděno 18 amerických vojáků. Reakce médií v USA a rozhořčených Somálců byla tak silná, že USA svou intervenci ukončily. Za rok nato odchází ze země i pracovníci OSN a začíná masové vraždění. USA se nepustily do žádné další intervence, kvůli komplexu viny z tragické smrti vojáků. Postoj Evropy je naprosto bezzubý, což je v případě zásadních rozhodování klasický jev. Francouzi mlčky tolerovali vraždící arabské milice Džandžavíd, a to z důvodu letitých sympatií s arabskou vládou v Súdánu. Za prezidenta Bushe netvořil Súdán osu zla ze dvou důvodů: zdejší vláda naoko pomáhala v boji proti terorismu a navíc se zde objevila ložiska ropy, která naléhavě potřebovala vytěžit. Z tohoto důvodu se mezi léty 2003-2004 o genocidě mluvilo pouze rétoricky, ale zato se zdvojnásobila produkce ropy. Ta se vyvážela i do Velké Británie, kde se Tony Blair, dobrý obchodník, rozhodně postavil proti jakékoliv vojenské intervenci do Darfúru. Takže se o genocidě vlažně debatovalo v Evropském parlamentu a na půdě OSN. Mezitím ovšem ropu začala odebírat Čína a za ni dodává islámským milicím zbraně k vraždění nevinných, navzdory jasné instrukci Rady bezpečnosti, která dovoz vojenského materiálu zakazuje. Ale v každém případě vysloví Číňané jasné veto proti jakékoliv intervenci, která by poškodila jejich ropné zájmy. Lidstvo počká. Podobně bezzubá jako EU je i Organizace africké (ne)jednoty, která do Darfúru nominálně vyslala sedm tisíc vojáků. Ti mají ovšem co dělat, aby sami zůstali naživu a neumřeli hlady. Jak se živí, o tom raději pomlčet. Obchod se ženami a otroky v tomto koutu světa významně vzrostl.
/n/n
Zločin proti lidskosti tedy zůstává nepotrestán, protože svět má jiné starosti než uchování lidského rodu. Státy jednají podle svých egoistických zájmů a vlastní mocenské logiky. Je mi osobně líto, že paní Albrightová neuspěla v ozbrojené intervenci, kterou prosadila společně s prezidentem Clintonem. Ve svých pamětech píše, že to byl největší nezdar její diplomatické mise, srovnatelný s neúspěšnými rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Důvod její osobní neútěchy? Prarodiče Korbelů zahynuli v Terezíně a v Osvětimi. Proto se tato česká emigrantka aktivně zasadila o zastavení genocidy v Súdánu. Ale po televizních záběrech zohavených amerických vojáků, jejichž mrtvoly vláčel vítězný dav ulicemi, již nešlo žádnou vojenskou intervenci prosadit. Od té doby roste počet anonymních mrtvol, jejichž lebky se válejí na poušti. Genocida v Darfúru pokračuje, s naším tichým souhlasem. My všichni neseme metafyzickou vinu (K. Jaspers) za to, že v jednom koutu planety Země jsou lidé zabíjeni jen proto, že patří k lidskému rodu. Tuto odpovědnost z nás nikdo nesejme. Patříme totiž ke stejnému rodu jako nevinně vraždění.
/n/n