Je načase mluvit tom, o čem jedno procento korporátních fašistů nemluví, a to jsou prezidentské volby. A o čem se v jimi kontrolovaném mainstreamu nemluví, to jsou všechno zásadní témata. Buď jsou to pro kliku globálních oligarchů a jimi koupených politiků už prohrané kauzy, jako Sýrie, Afghánistán, Libye, Čína a částečně i Indie. Nebo se o různých tématech nemluví proto, že se tiše připravují "změny režimu". Viz Venezuela, Bolívie, Brazílie, Ekvádor a známá gruzínská střílečka na Majdanu, kterou zcela jistě nepřipravili zdejší fašisté, CIA a představitelka US ministerstva zahraničí Nulandová. U nás se zásadně nemluví (na rozdíl od Slovenska) o zřízení amerických vojenských základen a o vykradení posledních zbytků sociálního státu, což jsou veřejnoprávní zdravotnictví, důchody a školský systém.
Naposledy jsem jako občan volil, když šlo o Zemana ve druhém kole, protože jsem nechtěl nechat stát v prackách placených politických žoldnéřů ze zahraničí. Těm nevěřím jediné slovo od té doby, co se nechali koupit od paty až po uši. Prezident Zeman není moje krevní skupina, ale nebylo na výběr. Zeman své prezidentování ustál celkem se ctí. Ale přes různě prováděné pokusy o komunikaci odmítl vytvořit institucionální základy demokracie pro mladou generaci, což jsme tehdy považovali za klíčovou věc. Mimo jiné i proto nám teď pod okny povykují sorošovi a bakalovi žlutokošiláči a chvilkaři, kteří za dolary dělají show pro české voličské masy. Jednobarevnému voliči (single-issue voter) se nabízí jediný slogan: "Změna!" Takže všechny současné politiky-mafiány vyhodíme, výborně. Pak jedno procento Deep state, které tento cirkus platí, nastrčí své žlutokošilaté mladé figurky. Jistěže nejsou mocensky zkompromitovaní, vždyť teprve začali spokojeně mlaskat u žlabu v dobře klimatizované korporátní stáji. Za nimi stojí šedá eminence miliardářů, tentokrát ze zahraničí, jako je například bývalý brněnský krejčí Bakala. Tato cizí parta miliardářských žoldnéřů rozkrade bez mrknutí oka i ten poslední zbytek sociálního státu. Ano, pak budeme mít změnu jako řemen. Skončíme u popelnic a mladí u Stalingradu. Proto potřebujeme ženskou, která není vydíratelná, je slušná až za hrob a zná dobře současné zákulisí české špinavé politiky a jejich prodejných figur.
Anna Šabatová musí být naší občanskou prezidentkou. Proč? Protože jako aktivista a vydavatel samizdatu ji znám už roky za komunismu. Na rozdíl od jiných disidentů (bohužel částečně i Havla) se tato brilantní aktivistka z disidentského rodu Petra Uhla a Jaroslava Šabaty nijak nezměnila. Se spoustou lidí jsem se po listopadu raději neviděl, protože se neoliberálně a jinak pomátli. Dnes jsou mnozí z nich ekonomicky a politicky na mizině, a možná jsou to zase rozumní lidé. Ale prohráli, a bohužel demokracie prohrála s nimi. Šabatová (alias "Anička" v disentu) neprohrála, protože zůstala normální ženská i jako ombudsmanka, což mohu osobně dosvědčit.
Podívejme se na důležitá politická rozhodnutí, před kterými bude stát nová prezidentka. Za prvé a zásadně, musí zachránit pro mladou a neoliberálně zhlouplou generaci mladých poslední zbytky sociálního státu. Dobře si pamatuji, jak jsme jako učitelé bojovali proti školnému a proti privatizaci univerzit, stejně jako jsme to dělali v případě zdravotnictví. A mladí studenti z chudých rodin nám vysvětlovali, jak to bude hezké, až si všechno budou platit a od nich z rodiny bude moci vystudovat vysokou maximálně jedno dítě. Ideologický výplach českých mladých mozků dosáhl maxima. Nová prezidentka bude muset bojovat proti hlouposti těch, kteří jí za to budou po dvaceti letech líbat ruce a nosit kytky na hrob. Kdo jiný by takovou roli měl plnit, než bývalá disidentka ze sociálně aktivistické rodiny a polistopadová ombudsmanka?
Za druhé. V Česku není reálná demokracie, protože se prodala za kus montovního chleba a mafiánské privatizace. To je vina naší generace, že byla tak hloupá a skákala kolem Klausova kupónového privatizačního telete. Každý, kdo zná případ privatizace Škodovky, tak ví, že se mělo privatizovat úplně jiným stylem. Bývalý ministr Martin Jahn, později papaláš ve Volkswagenu, zpackanou privatizaci "dohnal" tím, že z nás udělal německé otroky. OK, aspoň jsme zatím neumřeli hlady a můžeme vesele jezdit ve starých západních ojetinách. Ale mafiánské dopuštění se stalo naší vinou, nechť nám za to mladí po libosti nadávají. Naše hloupá a obelhaná generace starých aktivistů a demokratů má nyní poslední, ale opravdu poslední šanci, jak zachránit pro zbytek občanských aktivistů a demokratů jediný volebně přímo dostupný politický úřad v zemi, který bude mít v okamžiku vážné krize naprosto nepopiratelnou autoritu.
Za třetí. Otázka amerických základen s jadernými zbraněmi znamená, že budeme mít nové okupanty místo ruských. Prohráli jsme snad v roce 1990 nějakou válku, abychom tu měli další okupační mocnost na způsob amerického Afghánistánu a Sýrie za Eufratem? A do půl hodiny budeme pod palbou ruských jaderných hypersonických zbraní, proti kterým dosud není žádná účinná obrana. A pokud vůbec bude, tak bude stát miliardy. To by chtěl jen blázen a zdejší političtí šašci placení Pentagonem. Nové smlouvy o amerických základnách připravené pro Slováky vyvolaly zděšení. Okupačním vojskům v základnách zajišťují naprostou imunitu, jako by vojáci a personál byli na americkém území. Pak už nebude americký velvyslanec zvedat telefon a prosit dané politiky, aby přišli k němu na ambasádu, kde jim rozdá úkoly. Okupační armáda bude velet zemi jako vojenskému újezdu. To je hezky vidět na Ukrajině, kde zdejší americké velení a zlodějny prováděné s místními pučisty a fašisty se staly přímým tématem americké prezidentské volební kampaně. Kdo chce skončit jako Ukrajinec mimo svou vlast a dělat otroka jako Ukrajinci v Polsku, Rusku a Česku, tak je opravdu pitomec na druhou. Proto potřebujeme prezidentku, která má za sebou hodiny estébáckých výslechů. Takový aktivista ví, co je strach a co jsou povinnosti vůči vlastní zemi a vůči demokracii. Chartista František Kriegel jako jediný z ÚV unesený v roce 1968 do Moskvy nepodepsal Moskevské protokoly. Tento interbrigadista ze Španělska věděl, že se asi domů nevrátí živý, ale udělal to, co měl a musel.
Za čtvrté. Obrana liberálních občanských svobod a menšin odlišených od sorosovských šaškáren a politických manipulací je důležitá zejména pro křesťany. Ti se skrze své hierarchy kompletně prodali neoliberálním mafiánům a společně s nimi táhnou káru jednoho procenta proti 99 % nás všech. Podporou Anny Šabatové máme zejména my, katolíci, možnost, jak se alespoň trochu rehabilitovat v očích společnosti. Většinová společnost nás považuje v nejlepším případě za farizeje, v horším a zcela běžném případě za zloděje národního majetku a za lháře, kteří se starají hlavně o vlastní kapsu.
A nyní k tomu podstatnému. Jestli paní Šabatová má rozum (a jak ji znám, tak ho má), tak se nikdy do této funkce nebude cpát. Nemá to zapotřebí, kytku a pochvalu za vlast jí už nikdo nevezme, jak za činnost před sametem-plyšákem-hadrákem, tak i po něm. Vraťme se k činnosti amerických grassroots, kteří dnes nesou Sanderse a Warrenovou jako dva špičkové kandidáty na prezidenta. Militarizovaní fašisti z Deep state, jedno procento plutokracie kolem Trumpa, a zejména mafiáni uvnitř jejich vlastní Demokratické partaje z toho šílí. Ale kampaň Sanderse a Warrenové už jede jako parní válec. Bude ji muset zastavit až puč na úrovni superdelegátů, což je cca 30 % hlasů při finálních nominacích. Tito placení žoldnéři jednoho procenta se pokusí zvrátit demokraticky a zespoda provedenou revoluci voličů. Jak to všechno začalo? Podívejte se na článek z roku 2013 pod názvem Bude Elizabeth Warrenová kandidátkou na prezidentku? Cituji z článku.
Tak to vezměme popořádku podle citace. Paní Šabatovou musíme slušně, ale rozhodně (tvrdě) donutit k tomu, aby se jasně (a pozitivně) vyjádřila. Osobně je mi této disidentky velice líto, že musí vzít rozstřílený prapor občanského aktivismu a má znovu vylézt ze zákopů do bubnové palby smrdutých hlav a drzých mafiánských papulí. Bývalá disidentka a ombudsmanka má více než ostatní právo na odpočinek. Ale bohužel už bráníme poslední linii zákopů u občanského Stalingradu a za takových časů není doba na psaní pamětí. Jaroslav Šabata také nedopsal své paměti přes naše výslovné prosby, protože politický aktivismus byl pro něj na prvním místě, až do posledního dechu. Pokud prohrajeme, pak u reálného Stalingradu má být obětována další generace. Za sebe "Aničku" prosím, aby se nerozhodla překotně a nechala nás vytvořit občanské výbory, které by podpořily její kandidaturu. Za druhé. Je nebo není paní Šabatová jedničkou mezi občanskými kandidáty? Kdybych tomu nevěřil, tak nepíši tento článek. Tečka. Za třetí? Bude kandidovat, nebo ne?
K tomu závěrečnému bodu: Bude kandidovat nebo ne? Otázka je položená špatně, neb předčasně. My si musíme tuto prezidentskou kandidátku nejprve zasloužit vlastním aktivismem a prací. Pokud ne, tak "Anička" nemá důvod ke kandidatuře. To by ale bohužel znamenalo, že už tu žádní aktivisté a demokrati, které by mohla paní Šabatová odpovědně zastupovat, nejsou. Neděláme showbyznys chvilkařů, kteří postupně vytáhnou z klobouku své persilem vyprané kandidáty a budou je nabízet na trhu jako Bakalou vykradené byty OKD nebo Babišovy volební koblihy. Tito prezidentští prostituti se budou nějakou dobu mediálně kroutit jak slizcí úhoři, aby udrželi napětí v presstituty ovládaném tisku. Pak budou jejich volební poradci placení miliardáři měřit teplotu voličského davu skrze reálné a tajné průzkumy veřejného mínění, pak i skrze zmanipulované a veřejné průzkumy. Pak nadávkují koktejl úplných a pouze relativních parazitů na prezidenta tak, aby nakonec zvítězil ten nejméně škodlivý kandidát. No a to bude ono slavné "vítězství demokracie a rozumných voličů". Po něm už můžeme skončit třeba i u Stalingradu, a navíc s kompletně vykradeným státem za námi. Pak nám bude v zákopech konečně dobře. Bude tam teplé jídlo jednou za den a o napůl mrtvé se budou starat vojenští lapiduši. O mrtvé se postarají církve. Jak je z historie dobře známo, ten či onen bůh se vždy vzývá na obou stranách fronty.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Tyto prachy, které stejně nikdy nedostáváme, věnuji jako první volební příspěvek do kampaně za Annu Šabatovou jako občanskou kandidátku na funkci prezidentky ČR.