Vojenské zdroje v Moskvě vyprávěly příběh o rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina nebránit syrskou arabskou armádu a damašskou vládu Bašára Asada. Toto rozhodnutí, tvrdí zdroje, bylo přijato nejméně dva týdny před začátkem tureckého výpadu z Idlíbu 27. listopadu a bylo osobně předáno Asadovi 6. prosince. Bylo to naznačeno o čtyři dny dříve, 2. prosince, kdy íránský prezident Masúd Pezeškian naléhavě telefonoval Putinovi. Kreml v odpovědi jen stručně oznámil, že Putin a Pezeškian se dohodli na "bezpodmínečné podpoře úsilí legitimních orgánů Sýrie o obnovení ústavního pořádku a zachování územní celistvosti země.”
V praxi existovala ruská podmínka. Putin řekl Pezeškianovi, že ruské protiletadlové jednotky v Sýrii nebudou operovat proti izraelskému útoku a bránit íránský letecký most do Khmeimimu pro vojáky a zbraně, které Asad naléhavě požadoval a které Islámské revoluční gardy byly připraveny vyslat. Putin také řekl íránskému prezidentovi, že ruské pozemní síly a dělostřelectvo nezasáhnou turecké síly pohybující se na jih a nebudou je bombardovat ze vzduchu.
V době, kdy Putin a Pezeškian hovořili, po dnech debaty za zavřenými dveřmi s generálním štábem, Putin věřil, že má slovo tureckého prezidenta Erdogana a izraelského premiéra Netanjahua, že hlavní ruské vojenské základny v Tartusu a Khmeimimu nebudou napadeny a ruské síly nebudou ohroženy. Jejich podmínkou bylo, že Putin nebude podporovat ani bránit íránské posily do Sýrie.
Generální štáb a GRU varovaly Putina, že Erdoganovi a Netanjahuovi nelze věřit a že bez ruské vojenské síly, která by je odradila, plus íránské jednotky:
- Turci obsadí syrské území po pobřeží k libanonským hranicím a do Damašku;
- Izraelci přes Golany a nárazníkovou zónu Quneitra na jižním okraji Damašku.
Ruská Rada bezpečnosti se s Putinem během této debaty setkala otevřeně pouze jednou, 5. prosince. Oficiální komuniké neuvádí, že by se jednalo o Sýrii.
"Rusko nezradí přátele v obtížných situacích," řekl Kreml ministerstvu zahraničí, aby instruovalo své diplomaty, aby oznámili poté, co Asad 8. prosince přistál v Moskvě. Zamini dodalo poznámku pod čarou, že "byla uzavřena dohoda o zajištění bezpečnosti ruských vojenských základen." Mluvčí ministerstva zahraničí, Marie Zacharovová, nešla tak daleko: "Naší prioritou číslo jedna je zajištění bezpečnosti ruských občanů, kteří v současné době pobývají v Sýrii, a ochrana ruského majetku a jeho diplomatických, vojenských a dalších misí". Zacharovová signalizovala, že neexistuje žádná dohoda o základnách před evakuací ze Sýrie. S Turky je prý ještě třeba vyjednat podmínky bezpečného průchodu. Kamufláž je mnohonárodnostní vyjednávání, které ministerstvo zahraničí navrhuje pro Rusko, Turecko, Írán, arabské státy Perského zálivu a zvláštního vyslance OSN pro Sýrii.
Na otázku, jakou reakci má Rusko na izraelskou okupaci jižní Sýrie, Zacharovová řekla: "Je na všech členech mezinárodního společenství, zejména sousedních zemích, aby projevili zdrženlivost a zvýšenou míru odpovědnosti tím, že se zdrží akcí, které by mohly vyvolat další zhoršení situace v Sýrii." Na otázku, Jakou roli sehrály Izrael a USA při invazi a vojenském převratu v Sýrii, odpověděla: "Situace se analyzuje. O tom, co se stalo v Sýrii, bude ještě třeba více faktů." Zacharovová nebyla požádána, aby ministerstvo vyhodnotilo roli, kterou Erdogan hrál. Místo toho řekla: "Naše země respektuje vůdce spřátelených zemí, udržuje s nimi dialog a rozvíjí s nimi dobré vztahy."
Záznam Kremlu o přímém telefonickém rozhovoru Putina s Erdoganem ze 3. prosince tvrdí, že Putin řekl Erdoganovi, že by měl souhlasit "s zastavením teroristické agrese radikálních skupin proti syrskému státu." Erdogan, který hovor inicioval, s tím nesouhlasil.
Generální štáb pochopil, že Putin věří, že má dohodu Turecka, Izraele a nepřímo Spojených států o de facto rozdělení Sýrie do čtyř vojenských kontrolních zón, jako je Německo po sebevraždě Adolfa Hitlera v Berlíně 30. dubna 1945. Generální štáb varoval Putina:
- ruské vojenské kapacity v základnách by byly příliš slabé na to, aby prosadily jeho slovní výměny s Erdoganem a Netanjahuem;
- ruská kontrolní zóna kolem základen nemůže být chráněna před nucenou evakuací;
- pokud s tím Putin bude souhlasil, riskuje zničení ruské důvěryhodnosti u strategických spojenců, především Íránu a Číny.
Exprezident Dmitrij Medveděv byl poté 12. prosince vyslán do Pekingu, aby vysvětlil a ujistil prezidenta Si Ťin-pchinga. Xi nebyl uklidněn. Generální štáb Putinovi napsal: "My jsme vám to řekli". Nyní se podívejte na tento obrázek.
V čínském komuniké ze setkání "Xi-Medveděv" (ZDE) byla linie Xi hlášena jako potřeba dodržovat tři principy: žádné expanze na bojišti, žádné eskalace bojů a žádné provokace žádnou stranou, aby se co nejdříve podpořilo zmírnění situace. Komuniké také uvádí, že Číňané přijímají Medveděvovo ujištění, že nebudou žádná nová překvapení, která by podkopala sliby Ruska o strategickém spojenectví s Čínou. Ruská strana bude neochvějně realizovat konsensus dosažený oběma hlavami států a bude podporovat strategickou koordinaci.
V ruské vojenské blogosféře se objevil text schválený reportérem GRU Jevgenijem Krutikovem (ZDE). Pokud bude námořní základna Tartús evakuována Rusy, může být v Tobruku v Libyi provedeno alternativní uspořádání námořní základny (ZDE).
Dobře informovaný moskevský zdroj komentuje, že v Moskvě není překvapením Putinovo rozhodnutí upřednostnit Izrael a Turecko na úkor Arabů a Íránu. Zdroj také varuje, že překvapení vyjádřené angloamerickými podcastery, kteří podporují Putina ve válce na Ukrajině, "odráží jejich připravenost říci to, co si myslí, že Kreml chce slyšet, ať už s odměnou nebo bez ní."
Přesným průvodcem kremelskou propagandou je podle zdroje americký akademik Andrew Korybko, který žije v Moskvě. Ten obrátil varování generálního štábu vzhůru nohama a obhajuje Putinovo rozhodnutí vyjít vstříc Izraeli a Turecku v Sýrii jako odraz reálné vojenské rovnováhy na Blízkém východě v současnosti.
"To je his masters voice," komentuje moskevský zdroj, ale je to výstižné. "Gosudarův mediátor mluví jménem těch, kdo myslí, plánují, rozhodují. Dává na to všechno oficiální razítko." Moskevský vojenský zdroj má podezření, že Putin "obchodoval" s generálním štábem, vyměnil evakuaci ruských základen v Sýrii se svolením k urychlení raketových operací proti režimu v Kyjevě, proti plánovacím a operačním jednotkám USA a NATO na Ukrajině a zintenzivnění energetické války v Kyjevě, Lvově a na západní Ukrajině. Zdroj dodává, že testem tohoto "obchodu" bude, zda generální štáb zahájí bombardování v pátek a sobotu (13.12.) jako odvetu za obnovení americko-ukrajinských startů ATACMS ve středu večer (11.12.) proti Taganrogu.
Článek The new time of troubles, Part II - Putin overruled the general staff vyšel na soboním webu Johna Helmera "Dance with Bears" ve čtvrtek, 12. prosince 2024.
Komentář k článku. K tomuto bombardování Ukrajiny skutečně došlo v sobotu ráno 14.12. Ve svém článku Jak v Asadově Sýrii, tak na Zelenského Ukrajině, jsem psal, že za zradu v Sýrii může Asad osobně a k tomu ruské zpravodajské a vojenské vedení. John Helmers jako nejdéle sloužící západní zpravodaj v Moskvě tvrdí, že toto rozhodnutí osobně udělal Putin. Tím podrazil své hlavní spojence, tedy Írán a Čínu. To by znamenalo, že Putin opět uvěřil slibům Západu (zde reprezentovaného USA, Tureckem a Izraelem), že splní své sliby v případě ústních dohod ohledně Sýrie. Výsledkem je debakl Rusů v Sýrii. Nyní je také srozumitelné znechucení ruských vojáků nad kapitulací Asada (nebyla dobrovolná) a je srozumitelná i pochvala Ergodana, kterou vysekl po zradě Putinovi (podrazil ho po domluvě). Výsledkem dvojnásobné prohry Putina (ztráta Sýrie a zrada spojenců) je zcela jistý odchod z Rusy budovaných základem v Latákiji. Ty základny tak či onak převezmou Turci, USA a Izrael.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!