Ruský web "Svobodnaja Pressa" (SP) dává před koncem roku prostor vědcům všeho druhu, od historiků až po ekonomy, aby zhodnotili rok 2025 a řekli vyhlídky na příští rok. Předkládáme rozhovor s alternativním ekonomem Michailem Děljaginem. Je doktorem ekonomie a místopředseda výboru pro hospodářskou politiku Státní dumy. Je autorem mnoha knih na aktuální témata. Video rozhovor najdete ZDE.

SP: Již několik let po sobě se 1. ledna setkáváme se zvýšením cen. Co zdraží jako první a o kolik?
V důsledku zvýšení spotřební daně zdraží alkoholické nápoje. Zdraží se vodka. Myslím, že cena bude na úrovni 500 rublů za láhev. Růst cen za bydlení a služby není kritický. Mnohem kritičtější je něco jiného. To, co u nás nazýváme absolutní libovůlí monopolů, které si dělají, co chtějí, v každém bodě. Ceny porostou tam, kde jste bezbranní vůči libovůli monopolů. Porostou například ceny léků. Nemůžete se přece vzdát nákupu léků, že? Ceny potravin podle mého názoru také porostou – nejméně o 70 %.

Ale stát se přece snaží omezit apetit monopolistů...
Bohužel státní politika tento monopolní despotismus spíše zhoršuje, než omezuje. Jednoduchý příklad s benzínem. Všichni víme, že benzín je příliš drahý, dražší než v Americe. Protože v roce 2018 jsme osvobodili vývoz surové ropy od rozpočtového břemene a tuto zátěž jsme přesunuli na výrobce benzínu v rámci země. V důsledku toho tvoří daně a povinné poplatky dvě třetiny ceny benzínu, ne-li více. Přitom benzín za nadhodnocené ceny stejně nepokrývá náklady na jeho výrobu, včetně daní.

To znamená, že všechny naše rafinerie jsou ztrátové?
Ano, rafinerie jsou ztrátové. Proč jsme letos měli benzínovou krizi? Všichni za to viní ukrajinské bezpilotní letouny. Ve skutečnosti je ale skutečná příčina jiná. Stát dotuje rafinérii ropy. Letos mělo být z rozpočtu vyčleněno 4,1 bilionu rublů, ale jeden bilion nebyl přidán. V důsledku toho se odvětví ocitlo ve ztrátě. A když máte ztrátový podnik, logicky se ho snažíte zbavit...

Kromě ropného a plynárenského průmyslu, které další odvětví budou v roce 2026 procházet krizí? Mluvila jsem s některými vašimi kolegy poslanci a oni se domnívají, že krize zasáhne stavebnictví. Již nyní je 70 % novostaveb nelikvidních.
To je přirozené, protože monopolisté a developeři šíleně zvýšili ceny. Lidé nemají peníze na nákup. Když říkám vládě: Pánové, máte závazky vůči vojákům – 105 tisíc rodin důstojníků ozbrojených sil, více než pět tisíc rodin Rosgvardie, asi 100 tisíc zaměstnanců ministerstva vnitra čeká na byty. Dokonce i ve FSB a FSO jsou rodiny, kterým byly slíbeny bytové certifikáty, které však nebyly vydány. Tak jim je dejte v naturáliích, v bytech! Řekněme, že ne v Moskvě, i když i v Moskvě jsou prázdné byty. Ale na hranici s Kalužskou oblastí, například, určitě jsou, a vojáci tam pojedou. Po celé zemi, dokonce i v Petrohradě, stojí 58 % neprodaných novostaveb, ale strana „Jednotné Rusko“ říká, že prázdné byty nelze dát vojákům.

Některá strana předložila Státní dumě příslušný návrh zákona?
Předložil jsem návrh zákona, podle kterého je stát povinen splnit své závazky v oblasti bydlení do tří let od odchodu vojáka do výslužby. To však vyvolalo pouze hysterii z tribuny. A to i přesto, že stát na to má peníze. Podle zprávy ministerstva financí nebylo k 1. lednu tohoto roku 5,2 bilionu rozpočtových prostředků využito na žádné užitečné účely, ale bylo jednoduše předáno komerčním bankám. Ačkoli byty pro vojáky jsou politickou otázkou, jde o to, zda je čestné bránit vlast, nebo ne.

Vraťme se k ekonomice. V ní hodně záleží na politice. Nemám na mysli jen sankce. Poskytujeme miliardové úvěry mnoha zemím. V příštích třech letech poskytne Rusko jiným zemím úvěry v hodnotě 1,6 bilionu rublů. Mezi nimi jsou Bangladéš, Vietnam, africké země. Poskytujeme úvěry dokonce i třetí největší ekonomice světa – Indii. Čína, pokud poskytuje úvěr, požaduje poté podíl na infrastruktuře, Spojené státy chtějí vliv v politice. A podle jakého principu poskytujeme tyto miliardové nevratné úvěry?

Úvěr Indii byl splacen, úvěr Bangladéši pravděpodobně splacen nebude. Otázkou je, co získáme poskytnutím úvěru. Američané to využívají k politickému vlivu, Čína k rozvoji infrastruktury. Ale když je tento úvěr poskytován tak, jak u nás, působí to dojmem zpronevěry státních peněz pod rouškou zahraniční politiky. Domnívám se, že lidé, kteří z nepochopitelných důvodů odepisují úvěry, by měli dostat konkrétní lhůty. Například někdo řekl, že bylo nutné poskytnout úvěr, ale ten nebyl vrácen. Co jsme za to dostali? Politický vliv, určitá rozhodnutí, která se vyplatila a přinesla nám zisk? Výborně. Dáme vám prémii, řád, povýšení. A pokud jsme nic nedostali, jen jsme odepsali dluhy a pak jsme dostali učebnice dějepisu, ve kterých jsme představováni jako agresoři a darebáci, pak to není ani krádež – to je zrada vlasti.

Co se děje s nahrazováním dovozu? Naše domácí letadla se stále nemohou vznést do vzduchu. Co chybí k průmyslové a technologické nezávislosti?
Čekají, až se vyrobí čínské letadlo. Tady vidíte celou tu zoufalou strategii. Ti samí lidé, kteří po desetiletí, ba i déle, ničili civilní letectví, ho nyní už pět let energicky zvedají z kolen. Nebudeme upřesňovat, do jaké pozice. Ale já obecně považuji všechny tyto nekonečné posuny doprava za akt humanismu. Protože kdyby tato letadla létala, měli bychom teď úplně jiné problémy...
A také stojí za to připomenout, že ministr hospodářského rozvoje již v květnu 2022 veřejně vysvětlil toto: představa, že nahrazení dovozu znamená nahrazení evropského dovozu ruskou výrobou, je beznadějně zastaralá. Nahrazení dovozu znamená nahrazení evropského dovozu čínským, a teprve poté ruským výrobkem. Nahrazování dovozu probíhá zcela ve stylu liberálních ekonomů, kteří bohužel dnes určují směr naší země. Zvýšení klíčové sazby, inflace – to vše se děje pod jejich vedením. Tento liberální kurz vede do slepé uličky.

V současné době dochází k posílení daňového tlaku. Jaký to bude mít dopad na podnikání a život občanů?
Položil jsem otázku ministrovi financí Antonovi Siljanovovi: „Posílili jste daňový tlak, zvýšili jste daň z příjmu. Jak hodláte bojovat proti stínové ekonomice?“ Odpověděl mi: „Posílíme administrativní tlak.“ Ale podívejte se, jak ve skutečnosti funguje váš administrativní tlak. 700 tisíc ekonomicky aktivních, bohatých a energických lidí odešlo do Spojených arabských emirátů, a to ne kvůli mobilizaci. Odešli kvůli daňovému a ekonomickému šílenství. V dlouhodobé perspektivě se podnikání vymkne kontrole pánů jako Siljanov a dostane se pod kontrolu etnických diaspor, kterým bude odvody zisku z Ruska zajišťovat politickou moc.

Vyvstává logická otázka: je dnes vůbec výhodné pracovat? Platy jsou mizivé a pracovní náplň pekelná. Není výhodnější uložit peníze na bankovní účet a žít z úroků, aniž byste pracovali?
Dnes je mnohem výhodnější nepracovat. Můžu si uložit peníze v bance na vklad s úrokem 15 % nebo dokonce 16–17 % ročně a žít bezstarostně. Kde dnes najdete podnikání, které přináší 14–15 % výnos? To, co se děje v zemi, mohu popsat dvěma slovy: likvidace ekonomiky. Je nutné okamžitě zastavit ničení obyvatelstva pomocí liberální socio-ekonomické politiky. Nechápu, jak je možné, že socio-ekonomické orgány považují Rusko spíše za vyhlazovací tábor než za stát.

Rozhovor Михаил Делягин: Если бы наши самолеты полетели, у нас сейчас совсем другие проблемы были бы vyšel na webu Svobodnaja Pressa dne 30. 12. 2025.