Dnešní Izaiáš a Matouš se shodují v tom, že některé investice se nevyplácejí. Založíte vinici, okopete, očistíte od kamení, osázíte ušlechtilou révou. A dotyčný šel dál než dnes: „Uprostřed postavil věž, i lis v ní vyhloubil.“ (<EM>Iz 5,2</EM>) Jenže vinice nerodila poctivé hrozny, jen pláňata. Horší a modernější variantu zbídačení uvádí Matouš. Inspirovaný evangelista přímo naznačuje vytunelování majetku pomocí vraždy: „Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!‘ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili.“ (<EM>Mt 21,38-39</EM>). Málem bych řekl, že se bibličtí vinaři z evangelia učili v české privatizační škole pana profesora. Ale už nejsem vtipný, protože to říkám skoro pokaždé. Podobenství neučí privatizovat ve stylu „orlických vrahů“, kteří v letech 1991-1993 poslali na dno zmíněné přehrady minimálně tři podnikatele. Kdo chce vědět více, nechť si klikne na historické pozadí filmu <A href="http://www.czech-tv.cz/specialy/sametovivrazi/tisk90.php" target="_blank">Sametoví vrazi </A>(režie Jiří Svoboda, 2005). Evangelium v souladu s filmem ukazuje důslednou logiku převzetí vlastnictví &#8722; logiku, která se nebojí ani vraždy. <BR><BR>Proti vražedné privatizační logice stojí Boží zájem o zhodnocování vloženého podílu. Vinice musí být obdělávána, to je jasné. Ale tady podobnost končí. Privatizace sametu vedla ke koncentraci kapitálu do rukou několika bezohledných jedinců obžalovaných mimo jiné i z navádění k vraždě, kteří nakonec vyvážejí na Seychely i <A href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=176" target="_blank">vlastní peřiny</A>. Boží logika je jiného druhu. Za prvé, nechává volný průchod normální spravedlnosti. Posluchači Ježíšova podobenství sami navrhují první krok: „Krutě ty zlosyny zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ (<EM>Mt 21,41</EM>). V tomto bodě se rozchází česká realita s Boží prozřetelností. Stát sice zájem na dopadení Vostrého, Krejčíře i Koženého má, ale spíše platonický. Světská spravedlnost přijde v tomto a v jiných případech zcela jistě zkrátka. Kde se zhasne a privatizuje, tam se stávají přehmaty. Hospodin nezhasíná, protože nemá elektriku, a chybí mu i potřebná ideologická invence. Jeho vševědoucnost se řádově liší od vševědoucnosti otců privatizace. Ale existuje i druhá nepodobnost, jíž není možné dosáhnout lidskými silami. Hospodin totiž nabídne pronájem vinice naprosto všem. O to se sice teoreticky pokusil samet také, ale přes bezcenné kupóny. Hospodin neprovádí privatizaci, protože ta je idiotská. Slovo „idiótés“ znamená v řečtině „privátní“ nebo „omezený“. Tvoří protiklad slova „koinótés“, což neznamená jen skupinu podzemní církve kolem tajných biskupů. Ti sice přežili komunismus, ale nikoliv katolickou čili všeobecnou normalizaci, taktéž po sametu. Slovo „koinótés“ naznačuje univerzalizaci Božích zaslíbení radikálně postavenou proti idiotizaci těchto zaslíbení provozované v rámci úzkoprsé židovské hierarchie. Stejný spor prožíváme v církvi i dnes, protože idioti se vyskytují naprosto nepřerušeně, čímž vytvářejí úctyhodnou tradici. Zdůrazňuji slovo „úctyhodnou“, protože konzervativní uzavřenost je idiotská svou podstatou, totiž lpěním na úctyhodnosti. Drží se vlastního, starého a věky osvědčeného tak úporně, že není schopna univerzalizace požadované dnešním evangelijním podobenstvím. Idiot má strach, že mu vezmou to, co může kontrolovat a ovládat. Být idiotem na Boží vinici je však dvojnásob komické. Tento druh náboženského snaživce se snaží privatizovat to, co Bůh univerzalizuje. Idioti privatizace jsou alespoň společensky oslavovaní &#8722; tedy dokud mají poslaneckou imunitu jako Železný nebo dokud je nezavřou nebo dokud neutečou za hranice. Nebo pokud se na ně zapomene jako na pana Salzmanna, kterému pan Barak dokázal z jeho (z naší) banky vyfouknout pár miliard, oba beztrestně. Logika koinonie tkví ve všeobecném sdílení zaslíbení, protože Bůh rád rozdává. O to se sice samet pokoušel také, ale nic nám z toho nezbylo. Zhaslo se a kradlo. Hospodin na to jde jinak. Na co mohou dosáhnout všichni obrácením k dobru, to už nelze ukrást, protože dobrý člověk je prostě a nekomplikovaně dobrý. Důvěra v Boží investiční záměr však není automatická – to jen idiotie je samovolná a nutkavá, protože se žene za vlastním prospěchem a mocí. Univerzalizace vyžaduje víru, dokonce dramatickou. Ale tu sametová privatizace rozhodně nepostrádala. Alespoň má něco společného s Božím plánem.<BR><BR>