Případ Anny Novikové aneb pekelná intrika nového francouzského státu
Anna Novikova, viceprezidentka organizace SOS Donbass, matka dvou malých dětí, která v posledních letech s nadšením, vášní a srdcem sbírala humanitární pomoc, kojenecké mléko, invalidní vozíky, teplé oblečení a vánoční hračky pro děti z Donbasu, spí už deset dní ve Fleury-Mérogis, číslo vězně 494701, v budově Peupliers – věznici s 180 % přeplněností, jejíž podmínky již odsoudil Evropský soud. Vincent Perfetti, předseda sdružení, šedesátník z Korsiky, je ve Fresnes. Vyacheslav Prudchenko, čtyřicetiletý Rus, je ve vězení za to, že na Vítězný oblouk nalepil plakáty „Rusko není můj nepřítel“. Mluví se o spolupráci se zahraniční mocností, o hospodářské špionáži týkající se děl Caesar, o krytí FSB. Pokud je to ruská špionáž, pak jsou to nejnešikovější špioni v historii: otevřeně bojovat za mír, vylepovat plakáty, organizovat humanitární konvoje po celá léta s fotografiemi, videi a účtenkami zveřejněnými na internetu. Tajná činnost pod širým nebem. Pokud by se tato obvinění potvrdila, zasloužila by si samozřejmě řádný soudní proces. Ale k dnešnímu dni nebylo kupodivu nic zveřejněno: žádná písemná obžaloba (což však vyžaduje článek 175 trestního řádu), žádné konzulární oznámení ruskému velvyslanectví, přestože Anna je také ruskou občankou (porušení článku 36 Vídeňské úmluvy, který zakazuje vazbu založenou na vágních a opakovaných podezřeních bez možných alternativ. A přesto jsou již deset dní ve vězení – a mohou tam zůstat měsíce, roky, aniž by byly předloženy jakékoli důkazy.
PS. Francie je prezidentský režim a čistě nezákonné věci musel asi schválit hlavní sociopat. Jedno možné vysvětlení je, že je chtějí vyměnit za francouzské generály nebo něco podobného zeleného, které Rusové dostali do zajetí během posledních kotlů.