Co se změnilo ve vnímání a případném objasnění událostí 11. září 2001 v New Yorku od posledního článku na toto téma ZDE? Pro mě tři věci. V Dánsku proběhl odvolací soud s Nielsem Harritem, profesorem chemie na Univerzitě v Kodani, jedním z vědců stojícím za teorií řízené demolice pomocí tzv. nanotermitu. Ve Spojených státech se uskutečnil celostátní sjezd architektů, kde se projednávala i petice za znovuotevření vyšetřování událostí 9/11 a já jsem se pustil do porovnávání videí ukazujících náraz druhého z letadel do dvojčat. Tak pěkně popořádku.

1) Niels Harrit podal žalobu za urážku na novináře jménem Villemoes, který jej označil v novinách Weekendavisen 7. 2012 za bláznivého. Rozšířené zpravodajství z procesu si můžete přečíst ZDE Šlo o to, že se v Královské knihovně v Kodani konala výstava upozorňující na „arménskou genocidu“ a ředitel knihovny se chystal na nátlak tureckého velvyslanectví souběžně umožnit výstavu reprezentující „alternativní turecký pohled“. Autor kritického článku označil takové alternativní pohledy za šílenství podobné bláznivým teoriím kreacionistů, profesora Harrita a popíračů holokaustu.

Niels Harrit tedy podal žalobu pro urážku na cti, nicméně jak Městský, tak posléze Vrchní soud dne 27. března 2015 žalobu zamítl s tím, že šlo o kritiku, jež je v obecném veřejném zájmu. Nešlo primárně o urážku člověka Harrita, ale o kritiku určitých názorů. Soud tak přihlédl k postoji novináře Villemoese, který se omluvil s tím, že se v žádném případě nemínil dotknout cti pana Harrita, ale jen s nadsázkou podrobil kritice názory, s nimiž nesouhlasil. Pozoruhodné na celém procesu ovšem bylo, že profesor Harrit měl prostor před veřejností a také před soudci obhájit své názory a to i za použití videoprezentace. Tak se stalo, že na půdě dánských soudů bylo s odborným výkladem profesora Harrita promítáno video s pádem mrakodrapů, zejména 174 metrů vysokého WTC7. A samozřejmě se také rozebírala analýza prachu pořízeného v New Yorku 11. září 2001 po pádu mrakodrapů. Tento prach obsahoval jednak stopy nevyhořené látky nazvané nanotermit a jednak drobné ocelové kuličky. Jde o to, že ani vysoce hořlavá látka termit či jeho vylepšená verze nanothermit, ani ocelové kuličky nemají v městském prachu co pohledávat. Ledaže by v množství několika tun byl použit k rozřezání nějaké oceli a kuličky byly produktem takové bouřlivé reakce. Více o celé problematice se můžete i díky českým titulkům dozvědět z tohoto videa, kde Niels Harrit vystupuje v Dánské televizi.

Vrchní soud si pochopitelně vyslechl i oponentský názor a proto přivolal Pera Hedegaarda vyučujícího fyziku na institutu Nielse Bohra v Kodani. Ten původně s vědeckými závěry kolegy Harrita souhlasil, ale posléze si je nějak rozmyslel a argumentoval s tím, že budova mohla klidně padat i rychleji než je volný pád a nebylo by to v rozporu s Newtonovými zákony. K tomu můžeme jen říci, že je na každém soudném člověku, zda takové tvrzení zbaští i s navijákem nebo raději sebe i své blízké z kurzů takové „fyziky“ rychle odhlásí. Laicky a pro laiky mohu říci, že budova by skutečně mohla padat rychleji než volným pádem, to by ale musela „obdržet“ odněkud potřebnou energii. Nějaký neviditelný obr by jí například musel s vrchu zasáhnout nějakým obřím kladivem zcela rovnoměrně po celé ploše střechy.

Pro odborníky a fajnšmekry nabízím na speciálně tuto problematiku vědecký podhled našeho vědce ZDE Jedná se o odbornou přednášku doc. Ing. Ivana Němce, Csc. Nechám na uvážení laskavého čtenáře, zda za změnou Hedegaardových postojů vězí změna odborného názoru nebo nějaká ta hypotéka bez rizika, kariéra, či prostá bezproblémová budoucnost.

2) Ve Spojených státech se uskutečnil celostátní sjezd architektů (AIA), kde se projednávala i petice za znovuotevření vyšetřování událostí 9/11 signovaná více než dvěma tisíci architekty. Jednalo se v podstatě o to, že pokud je platná oficiální verze událostí, bude třeba změnit stavební předpisy, neboť všichni stavitelé žili v domnění, že konstruují a stavějí budovy odolné jak nárazům letadel, tak kancelářským požárům. Nikdy dříve se také budova s ocelovou konstrukcí vlivem požáru nezřítila a to nikde na světě, Spojené státy nevyjímaje. Pokud k tomu však 11. září 2001 došlo hned třikrát, stává se vlastně povinností stavitelů a architektů takových budov znovu se vážně zamyslet nad příčinami a vyvodit patřičné důsledky. Ovšem na takovou rétoriku nebyla většina dobře zaopatřených delegátů zvědavá, a proto další zkoumání zamítli v poměru 3 892 ku 160. Více ZDE Jelikož celému sjezdu a hlasování předcházela velká kampaň a už samo zařazení do programu bylo považováno za mnohoslibný úspěch, stal se konečný výsledek obrovským, těžko skrývaným zklamáním.

3) Trochu osobního nasazení. Abych sebe trochu pocvičil a znovu se ujistil, že jsem se nezbláznil, když nevěřím v mainstreamovou teorii o 19 drbanech, kteří změnili Spojené státy i svět, pustil jsem se do prozkoumávání videí z onoho dne 9/11. Někdo se dívá na detektivky a přemýšlí o virtuálních zločinech, já jsem se pustil do reality. Je to, alespoň pro mě, mnohem zajímavější trávení času. Využil jsem k tomu především oficiální archivy televizí jako BBC, CNN apod. Pro úplné začátečníky však doporučuji něco na první pohled mnohem jednoduššího a zjevnějšího. Je to vystoupení Jane Standley z BBC 11. září 2001 třeba ZDE. V BBC prostě ohlásili pád mrakodrapu WTC7 20 minut před tím, než se tak stalo. Reportérka tak vypráví o kolapsu budovy, která v záběru za ní ještě stojí. A nejen v záběru, podle času reportáže a skutečného kolapsu reálně stála. Jak se k takovým věšteckým schopnostem postavila samotná BBC? To je další kopec humoru a dobré zábavy. Prý se spletli. Stala se prostě chyba. Navíc, i kdyby chtěli, jakože strašně chtějí, nemohou nic bližšího zjistit, neboť se jim ztratily pásky z tohoto dne. Nikoliv snad nějakou konspirací (fuj brrr), ale prostým šlendriánem (cock-up). Celá zpráva je ZDE Nemohou tedy nic bližšího říci, než že zprávy ověřují, ale už si na nic nevzpomínají, ani redaktorka, ani nikdo. A záznam nemají. Tak co mohou dělat? Nemáte jej někdo? A víte, že se našel nejeden dobrodinec? A tak nakonec BBC po mnoha letech našla i ten svůj. Jenže po těch letech, už jaksi nemají, co by k tomu řekli. No není to zábavné?

Tak tedy aby byla nějaká další švanda, stáhnul jsem si z oficiálních zdrojů 500 gigabytů dat. Není to moc? Ano, je. Takové množství vzniká snahou přehlušit podstatné a utopit tak pravdu v moři lži. Výsledek mě ovšem na jednu stranu překvapil. Nikoliv pro nějaké nepřesnosti, ale pro jednoznačnou výpovědní hodnotu toho, co jsem „objevil“. V uvozovkách proto, neboť podobné „objevy“ učinili již lidé po celém světě. Našel jsem videa vysílaná v různých televizích 11. září 2001, kde byl vidět zásah druhého letadla pokaždé z jiné strany. Jak je to možné? Vždyť evidentně nemohou být obě videa pravá, když směr příletu se liší o 180 stupňů. Orientace obou záběrů je dána jednak dvěma budovami a jednak směrem větru resp. kouře ze zásahu prvním letadlem. Čas je také dán, tak co chceme víc? Čas. Pátrání po pravdě, hledání pravdy, vyžaduje čas. Náš čas. Pravda nepřilétne sama od sebe z TV škvírou mezi seriálem a reklamou. Není také určena jen vědeckým kapacitám. Tajné služby USA hodily rukavici do tváře všem myslícím lidem. Je na každém, zda ji zvedne. V Čechách máme jitrnici, kterou svět neviděl, od 11. září 2001 mají ve Spojených státech nikoliv jitrnici, ale letadlo, které svět neviděl. Bájný let 93. Přistál u městečka Shanksville. (čas 26:00, hovoří starosta)

Další z mnoha zázraků, které se udály onoho památného dne 9/11 nechám na příště.

4) Pro zájemce jako předkrm několik dalších odkazů s českými titulky:

11. Září - Nový Pearl Harbor - 1. část
11. Září - Nový Pearl Harbor - 2. část - aneb kterak pan Silverstein ke štěstí přišel
11. Září - Nový Pearl Harbor - 3. část
WTC budova 7: Umělé Zhroucení (část 1/17)

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!