Yo byla převezena z Alabamy do Camp Liberty, což byla jižní pobočka Guantánama, koncipovaná pro občany USA podezřelé z přemýšlení. Na ceduli u vstupu stálo:
„Vítejte v Camp Liberty™ – kde svoboda začíná správným přehodnocením vašich názorů.“
V podtitulu drobně:
„Franšíza programu Guantánamo. Bez vody, ale s hodnotami.“
Camp Liberty měl několik zón:
- Zóna Ticha – zde se učili nevyslovovat slova jako „Palestina“, „Oslo“, „mezinárodní právo“ a „dvojí metr“.
- Zóna Přehodnocení – zdi tu byly polepeny citáty, které nikdy nikdo neřekl, ale které vypadaly dost vlastenecky.
- Zóna Recyklace – zde končili bývalí idealisté a byli přeškolováni na korporátní ambasadory.
Yo byla zařazena do bloku G, „přemýšlející ženy s podezřelým pasem“.
Denní režim:
· 5:00 – Budíček americkou hymnou remixovanou s beatem CIA
· 6:00 – Terapie s terapeutem-veteránem, který věřil, že všechny války byly psychologicky potřebné
· 9:00 – Přednáška „Jak milovat Izrael a přitom se neptat na Gazu“
· 12:00 – Oběd: volba mezi burgerem pravdy a sendvičem loajality
· 14:00 – Kolektivní výkřiky: „Freedom is not free!“ (slova musela být odříkána přesně, jinak následoval screening integrity)
Večer byl promítán dokumentární snímek „Guantánamo – ráj pro neodsouzené“ natočený za podpory Pentagonu a Netflixu. G. W. Bush tam v krátkém cameu vysvětluje: „Ti lidé tam nejsou odsouzení. Ale kdyby nebyli nebezpeční, nebyli by tam. To dává smysl, protože Amerika nikdy nedělá chyby. Jen kreativní rozhodnutí.“
Yo večer seděla v prostoru vyhrazeném pro samotu a přemýšlela: „Kolik vrstev ironie musí člověk odlepit, než se dostane k něčemu, co aspoň vzdáleně připomíná pravdu?“
Vedle ní seděla dívka, která šeptem řekla: „Říkala jsem, že Izrael má právo se bránit. Ale že ostatní taky. A teď tu dělám nástěnku o přínosu preventivních útoků.“
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!