Naši miliardáři si bez problémů postaví volební stáj z mladých sorošových chvilkařů, z klausovských národovců a dalšího politického zvěřince, který se v zájmu vlastní peněženky podrobí požadovanému politickému a neoliberálnímu groomingu.
Politická placka (dále už jen „placka“) je jako socha. Z relativního dělá absolutní. Nosiči placek nejsou připraveni pochybovat, chtějí jen tvrdit. Není právě toto pravý důvod, proč všechno oplackované končí nezdarem? Čím to vlastně je?