Ukrajina: válka v poločase

Přinášíme analytický článek oficálního ukrajinského média Vesti. Jeho redaktoři žijí a pracují na Ukrajině.

1. Válka nebo mír

Toto je klíčový problém, který bude rozhodovat o budoucnosti země. Obnovení nepřátelských akcí (bez ohledu na to, zda a na čí podnět začnou), bude velkou zkouškou síly pro výrazně oslabený organismus ukrajinského státu. Nejsou jasné důvody, proč Rusko odmítá přímou vojenskou podporu separatistické "republiky". Ale přímá ruská podpora by znamenala rozšíření války až za hranice současné zóny ATO. Tedy na celý Donbas, nebo dokonce na sousední regiony. Toto by zpochybnilo obecnou existenci Ukrajiny jako nezávislého státu.

Scénář MÍR počítá se dvěma možnostmi. První z nich je možnost tzv. "velké dohody". Ukrajina, Rusko a Západ se společně dohodnou na soužití a vyřeší problém Donbasu (s největší pravděpodobností tím, že mu přiznají autonomní práva) a otázku Krymu. Obnoví se křehký status quo, které existoval před válkou. Tato možnost je vhodná, pokud jde o rychlé oživení ekonomiky. Ale je těžko proveditelná bez změny vlády v Kyjevě. Pro ni znamená souhlas s autonomií Donbasu a usmíření se s Ruskem bez návratu Krymu jistou politickou smrt.

Druhý scénář - "Karabach-Osetie". To znamená, že když je příměří, není válka, ale také není žádná dohoda o postavení "lidových republik". Celistvý Donbas v tomto scénáři neexistuje a v tomto případě ani "lidové republiky", které budou samozvanci bez uznání. Mohou se postupně integrovat v hospodářské a finanční oblasti do Ruska (asi jako Jižní Osetie, nebo Náhorní Karabach do Arménie). Tento způsob se zdá být pro Kyjev momentálně nejvíce atraktivní. Dojde ke zmražení konfliktu (vojáci, občasná střelba a zákopy zůstanou) a vztahy s Ruskem se neuzdraví. Donbas se autonomie nedočká.

Toto řešení v dlouhodobém horizontu nese vážné následky. Rusko, konfrontované s potřebou zajistit živobytí "lidových republik", bude donuceno k obnovení jejich ekonomické aktivity. Zajištěný přístup na ruský trh umožní v těchto oblastech normální slušný život. Rusko bude mít propagandistický trumf v podobě vyšší sociální úrovně "lidových republik", než momentálně je, a zřejmě i Ukrajina bude dlouho v hospodářském poklesu. A to, mírně řečeno, nepřidá na stabilitě zbytku Ukrajiny. Tento koktejl bude provokovat odstředivé tendence.

Opolčenci vítězí, zachránili si život, svobodu a možná i národní majetek. Rusové jako obvykle v posledním desetiletí podporují v konfliktu stranu, která je morálně více v právu, než-li ta druhá. Evropa a její elity se opět chovají po politické stránce jako pitomci a po morální stránce jako boží hovada. Ať už krize dopadne jakkoliv, tj. pádem kyjevské junty a novým rozdělením země, nebo vyvražděním hrdé Novorussije na středověký způsob, Evropa v tomto konfliktu žalostně selhala. Podívejme se, kdo a jak mlčel k masovému vraždění, nebo se na něm aktivně podílel. Podobný článek jsme již vydali (Dobrá rada budoucím masovým vrahům: Učte se od Ukrajiny).

Debakl politických elit EU

K tomuto bodu jsme na E-republice napsali dost a dost. Stačí se podívat na předešlé články o Ukrajině, plus heslo "korporátní fašismus". USA investovala do rozbití Ukrajiny 5 miliard dolarů hned na začátku. Aktivně zde podporovala s pomocí EU nejhorší formy neofašismu, a dokonce i potomků přímého fašismu z Druhé světové války. Západ pomohl bojůvkám nacionálních fašistů manipulovat Majdan a mlčel, když na něm vraždili vládní policisty i protivládní demonstranty. Dále nechal stejný režim v Oděse zmasakrovat civilisty. Zločinný režim, který z puče vyšel, EU uznala jako regulérní státní moc. Dále EU a USA platí a platily přes vládní NGO lidi na demonstracích, aby vyvolaly zdání demokracie a lidového odporu. Jiné vládní NGO jako "Člověk v tísni" dělají humanitární zástěrku pro mediální mlžení a propagandu, díky selektivní formě pomoci. Politikové EU nechali vědomě sabotovat Minské rozhovory, nechali na Ukrajině řádit vraždící oligarchy a jejich vojenská komanda. Nyní k nim přibyli i placení žoldnéři z USA a EU. Nikomu z vraždících oligarchů neobstavili v západních bankách konta a nezavedli vyšetřování. Na Ukrajinu dodávají členské země NATO už nejen pěchotní zbraně, ale i dalekonosné kanóny s municí, která cíleně zabíjí civilní obyvatele ve městech.

Co se stalo v Minsku

Jednání v Minsku prvního února skončila. Začaly mluvit zbraně, naplno a otevřeně. Merkelová po debaklu ukropů nabízí Rusku honem honem jednání a něco jako obchodní partnerství. Přitom udržuje sankce. Neschopný Hollande, jehož země vede podobnou válku v Libyi a Sýrii, nedělal ani to. Jenže Merkelová už je úplně mimo mísu, politicky i lidsky. Aristoteles by jí řekl, že kdo jednou hodil kamenem, ten jej už nemůže vrátit zpět. Rusko materiálně, morálně a vojensky podporuje opolčence, to jistě. Ale nemá vliv na to, jestli se nechají vyvraždit jako ovce od janičárů z Kyjeva a tamějších zločinných oligarchů, nebo ne. Bojovat za holý život a za svou vlast je jejich rozhodnutí, které EU už ani nechce pochopit, tak je na tom lidsky a morálně uboze. Po masakru v Oděse (je to právě tři čtvrtě roku) to bylo jasné každému soudnému člověku. Napsali jsme k tomu redakční článek hned druhý den (Po masakru v Oděse již není cesty zpět). Nic nebylo vyšetřeno, politikům EU byl pogrom za účasti TV a mobilních kamer úplně ukradený. Vždyť právě kvůli tomu janičáři manipulovali Majdan, aby zlomili vládu lidí nad jejich osudy a pomohli spřáteleným oligarchům, jako je např. Kolomojský žijící ve Švýcarsku. Tito skuteční šéfové kyjevské junty vraždí přes jimi placená komanda jako Ajdar nebo Azov.

Před námi je plná verze překladu stati Martina Mamona na firstlook.org. Lexikum autora je plně respektováno, názory a mínění uvedená v materiálu nemusí souhlasit s názory redakce Ruské vesny.

„Tam jsou naši bratři,“ říká Chalíd, když se dozvěděl, že se chystám jet na Ukrajinu. „Kup si místní SIM kartu, oznam mi číslo a čekej na telefonát.“

Chalíd (vymyšlené jméno) je hlavou podzemní organizace Islámského státu v Istanbulu. Přijel ze Sýrie, aby pomohl kontrolovat proud dobrovolníků, kteří přijíždějí z celého světa do Turecka a chtějí se připojit ke světovému džihádu. Nyní mne chce spojit s Rizvanem, „bratrem“, který bojuje na Ukrajině v řadách muslimů.

„Bratři“ jsou členové ISIL a jiných islámských ilegálních organizací, muži, kteří opustili své země a města. Často používají pseudonymy a falešné dokumenty, pracují a bojují na Blízkém východě, v Africe i na Kavkaze. Dokáží proklouznout přes hranice bez víz. Někteří bojují za vytvoření nového chalífátu – nebeského království na Zemi. Jiní – jako Čečenci, Kurdové a Dagestánci, říkají, že bojují za svobodu, nezávislost a sebeurčení. Najdete je na každém kontinentě, prakticky v každé zemi – a nyní i na Ukrajině.

Na Západě mnozí hodnotí válku na Ukrajině jako boj separatistů, podporovaných Ruskem, proti ukrajinské vládě. Ale realita je mnohem složitější a nejednoznačnější, zvlášť když jde řeč o dobrovolnických praporech bojujících na straně Ukrajiny. Tato hnutí údajně sankcionovaná státem se mu ale vždy nepodřizují. Některá jsou financována ukrajinskými oligarchy, některá soukromými osobami. Velmi málo se hovoří o Dudajevově praporu, nazvaném tak na počest prvního prezidenta Čečenské republiky Džochara Dudajeva a založeném Isou Munajevem, čečenským polním velitelem, který se zúčastnil dvou válek proti Rusku.

Nyní se Ukrajina stává důležitým přestupním uzlem pro „bratry“, takového typu jako Rizvan. Je zde možno bez problémů získat na cizí jméno pas. Za 15 000 dolarů získá válečník novou identitu a absolutně legální dokumenty ukrajinského občana. Ukrajina sice není členem EU, ale je odtud možno lehce imigrovat na Západ. Ukrajinci také poměrně lehce získávají víza do sousedního Polska, kde pracují na stavbách a v restauracích a korigují tak nedostatek pracovní síly, který vznikl poté, co miliony Poláků odjely do Velké Británie nebo Německa v touze po lepším životě.

Na Ukrajině je možné zabývat se ne plně legálním byznysem. Je zde možné naprosto lehce vydělávat peníze pro bratry, bojující na Kavkaze, v Sýrii nebo Afganistánu. Je možné „zákonně“ získat zbraně pro boj s proruskými separatisty a potom je transportovat bratrům za pomoci úplatků ukrajinským celníkům.

„Naším úkolem zde je získat zbraně, které budou dopraveny na Kavkaz,“ říká bez obalu Rizvan, s kterým jsme se setkali v Kyjevě.