Na letišti v Birminghamu v Alabamě se zastavil čas. Doslova. Hodiny nešly, internet nefungoval, a v rádiu hrála pořád ta samá píseň o amerických hodnotách a Ježíšovi s revolverem.

Yo prošla pasovou kontrolou. Razítko Vatikán. Razítko Oslo. Cvak. Kontrolka blikla. Cvak. Zatmělo se světlo. Cvak. Yo byla obklíčena třemi muži ve stetsonu a uniformě s výšivkou „Department of Americanism and Israelic Compliance“.

„Pojďte s námi, paninko,“ pravil šerif Clint Bubba Ray III., zatímco si nasazoval sluneční brýle, i když bylo pod mrakem. „Dostali jsme udání. Od pana Mortyho Silverberga z místní pobočky AIPAC. Prý vaše aktivity nejsou dostatečně americké. A co hůř... ani izraelské.“

„A na základě čeho?“

„Máte v pase razítko z Osla. Oslo. Tam to všechno začalo. Ty protiizraelský dohody. Věděla jste, že v Norsku jedí lososy, ale nemají ani jednu vojenskou základnu USA?“

Yo byla odvedena do místní vazební místnosti – což byl původně sklad krmiva pro koně, teď s kamerou a vlajkou. Výslech začal. U stolu seděl šerif, jeho pomocníci Lenny a Cletus, a tlumočník, který překládat nepotřeboval, protože „každý nevinný přece mluví americky“.

Otázky byly důsledné:
• „Jste nebo jste někdy byla ve společnosti Palestince?“
• „Věříte, že stát Izrael má právo existovat ve všech časech a dimenzích?“
• „Co přesně jste dělala ve Vatikánu? Nebylo to... zpovědí?“
• „Máte pas? Jste občanka? Máte ráda Jiddu Krishnamurtiho?“

Yo odpovídala klidně: „Nejsem špiónka. Ani antisemita. Ani jezuita. Jen jsem byla unavená světem a chtěla jsem pochopit, co je to mír. Opravdový mír. Ne ten v krabičce s QR kódem.“

Šerif přimhouřil oči: „To zní jako hippie pacifismus. A to my tu nemáme rádi. Ale co mě zarazilo nejvíc — Oslo. Tam podepsali dohodu, že Palestinci možná taky něco dostanou. To je podezřelé.“ Pomocník Lenny listoval brožurou „Geopolitika pro idioty“, zatímco Cletus se snažil rozluštit mapu světa: „Tady je ta Gaza? Hele šerife, ona vypadá jako takovej pozemek… na kukuřici.“

Yo byla držena přes noc. Místo vody dostala Colu Zero, a modlitba před spaním byla nahrazena přísahou věrnosti národní bezpečnosti a partnerské vládě Izraele.

Ráno přišel nový výslech. Tentokrát s příslušníkem FBI, kterého dočasně propůjčila místní pobočka Wal-Martu: „Slečno, vaše přítomnost u papeže a norských diplomatů naznačuje, že buď jste mírová agentka... nebo nezávislá myslitelka. Obě kategorie jsou v tomto státě sledované.“

Yo mlčela. Mlčení je dnes často nepřímo přiznáním, ale zároveň posledním zbytkem svobody.

Nakonec jí byla nabídnuta alternativa: Buď podepsat, že se vzdává veřejného vyjadřování na téma Blízký východ, válka a Bůh, nebo podstoupit znovu-vlastenecký výcvik v zařízení zvaném Camp Liberty Freedom Patriot Ranch.™

Yo zvažovala možnosti. A zatímco šerif podepisoval protokol s poznámkou „Vypadá jako ta, co četla Noama Chomského“, Yo pohlédla z okna na přibývající billboardy s nápisy: „Mysli správně. Miluj správné. Mluv správně.“

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte [[https://www.e-republika.ch/upoutavka%20abonent|zde]], nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!