Řekněme si to upřímně: Manažérský pracovní úděl politiků pro naše veřejné blaho je bezesporu nevídaně náročný. Je neúnosně těžký a až nadlidsky vyčerpávající. Přitom erudice politiků a jejich organizační schopnosti jsou naprosto neuvěřitelné. Jejich píle a pracovitost je neochabující a zodpovědnost obrovská. A rozhodně je nesporné, že takový úděl nemůže nést jen tak kdokoliv.

Přednáška Jana Kellera a následná beseda v rámci Projektu etického vzdělávání Královéhradeckého kraje o skutečných záměrech a pravděpodobných dopadech reforem vládní koalice

Sněmovnou schválená smlouva pokračuje legislativním procesem. Než se stane zákonem bude ji schvalovat Senát, pak podepisovat prezident, a nakonec bude zcela jistě podána žaloba u Ústavního soudu. Jásot či obava církví z nově nabytého majetku jsou tedy předčasné. Tato studie se chce podívat kritickým okem zejména na právní postavení nároků římsko-katolické církve, která z této dohody nejvíce profituje. Hledejme proto odpověď na následující důležité otázky.

• Je nová smlouva pro římsko-katolickou církev opravdu výhodná v tom smyslu, že zajistí její ekonomickou nezávislost na státu?

• Platí princip: "Co bylo ukradeno, to má být vráceno", i z hlediska historického statutu církevního majetku?

• Jaké zásadní námitky proti zákonu budou uplatněny u Ústavního soudu a jakou mají právní hodnotu?

Do systému peněžních toků voda – spotřebitel – vodárna – infrastruktura byly na straně přítoku peněz instalovány soukromé subjekty. Systém se změnil na voda – spotřebitel – nadnárodní koncern – vodárna – infrastruktura.

Měli bychom dodržovat ústavní postupy, když jdeme do války. Jsou tady právě z toho důvodu. Pokud jsme skutečně napadeni, je vyhlášení války úlohou Kongresu.

Prokazatelně nejúspěšnějším živočišným druhem naší planety jsou mravenci.

Střelba a bombové útoky v Ingušsku a Dagestánu tento týden znovu rozdmýchaly trvalou brutální kampaň násilí a terorismu v kavkazské oblasti Ruské federace – je to ta samá kampaň, jež měla velký podíl na teroru, který se táhne už od dob čečenského „povstání” v 90. letech.

Španělsko jde českou cestou, ale ještě se od nás musí mnoho učit...

Jak bude církev jednou zavolaná ke kase.

V církevních restitucích jde o statky stvořené, které z nás lidí nikdo nevytvořil i o statky, které vytváříme my všichni, včetně našich předků i budoucích generací.
Souhlasíme všichni s tezí, že „Bůh nebo běh přírody určil zemi a všechno, co je na ní, k užívání všem lidem, takže stvořených statků se má dostat všem spravedlivou měrou?“
Žádný z nás, žádný člověk se totiž neobejde bez materiálních hodnot, které jsou absolutně nezbytné pro jeho život.

Systém „Extend and Pretend“ (předstírej, že se nic neděje, a pokračuj v loupení) je, zdá se, ve své konečné fázi.

A všechny delegace položily květiny na katafalk národního hrdiny…