Stačilo sledovat stopu rozkradených peněz a vitálních zájmů s nimi spojených. Tak jednoduchá je česká vládnoucí scéna. Ideje nejsou nikde, přinejmenším od doby, kdy v politice jde o rozkradení státu formou té či oné socialistické prebendy, pravicové privatizace či tzv. reformy. A ve veřejném korytě je krmiva mnohem méně než dříve, boj přituhuje.

Tálibán se v Afghánistánu po odvelení cizích vojsk neprosadí * Vraždění "podlidí" netřeba příliš trestat * Turecko se zmítá v dilematu

V sobotu 1. září proběhlo v Milánské katedrále poslední rozloučení s kardinálem, teologem, jezuitou a vynikajícím člověkem. Páter Carlo Maria Martini se odebral na věčnost, aby se přimlouval za všechny církevní "progresisty".

Církev z hlediska nejen neznabohů:

Sdru­že­ní dárců krve zá­sad­ně ne­sou­hla­sí se zně­ním zá­ko­na o vy­rov­ná­ní s církve­mi, ale i se zvý­še­ném DPH na po­tra­vi­ny či léky.

---

Obecné důsledky jedné mediální manipulace.

---

Proč by se mělo s řešením otázky financování církví čekat ještě dvacet let - právě dvacet let?

Jeden důvod jsem uvedl už ve svém návrhu ohledně této otázky (viz příspěvek č. 817). Doba uplynulých dvaceti let nebyla dobře využita, nevedla se veřejná diskuse, církve se chovaly k okolní společnosti nerozvážně (a zhusta i tak, že na nějaké veřejné mínění prostě "zvysoka kašlaly").
Vlastně nikdo nečekal, že by otázka finančního vyrovnání s církvemi by mohla takto otřást společností. Těch druhých dvacet let by církve mohly reflektovat zjevenou skutečnost, najít si ke společnosti lepší cestu. Otázky finančního zajištění církví by se měly řešit jednak v rámci církví - celocírkevně, a v rámci společnosti - celospolečensky. Zatím se nedělo ani první ani druhé, "upeklo" to kabinetně pár lidí.

ČR v OSN nehlasovala pro právo na přístup k čisté vodě...

Řekněme si to upřímně: Manažérský pracovní úděl politiků pro naše veřejné blaho je bezesporu nevídaně náročný. Je neúnosně těžký a až nadlidsky vyčerpávající. Přitom erudice politiků a jejich organizační schopnosti jsou naprosto neuvěřitelné. Jejich píle a pracovitost je neochabující a zodpovědnost obrovská. A rozhodně je nesporné, že takový úděl nemůže nést jen tak kdokoliv.

Přednáška Jana Kellera a následná beseda v rámci Projektu etického vzdělávání Královéhradeckého kraje o skutečných záměrech a pravděpodobných dopadech reforem vládní koalice

---

Sněmovnou schválená smlouva pokračuje legislativním procesem. Než se stane zákonem bude ji schvalovat Senát, pak podepisovat prezident, a nakonec bude zcela jistě podána žaloba u Ústavního soudu. Jásot či obava církví z nově nabytého majetku jsou tedy předčasné. Tato studie se chce podívat kritickým okem zejména na právní postavení nároků římsko-katolické církve, která z této dohody nejvíce profituje. Hledejme proto odpověď na následující důležité otázky.

• Je nová smlouva pro římsko-katolickou církev opravdu výhodná v tom smyslu, že zajistí její ekonomickou nezávislost na státu?

• Platí princip: "Co bylo ukradeno, to má být vráceno", i z hlediska historického statutu církevního majetku?

• Jaké zásadní námitky proti zákonu budou uplatněny u Ústavního soudu a jakou mají právní hodnotu?

Do systému peněžních toků voda – spotřebitel – vodárna – infrastruktura byly na straně přítoku peněz instalovány soukromé subjekty. Systém se změnil na voda – spotřebitel – nadnárodní koncern – vodárna – infrastruktura.

Měli bychom dodržovat ústavní postupy, když jdeme do války. Jsou tady právě z toho důvodu. Pokud jsme skutečně napadeni, je vyhlášení války úlohou Kongresu.