Kamarády šokoval propad ropy na -40.32 dolarů za barel minulé úterý. To znamenalo v praxi, že pokud jste koupili do 20. dubna nejméně 1000 barelů West Texas Intermediate, tak vám zaplatili 40 dolarů za barel, ale surovou ropu jste si museli z terminálu okamžitě odvést. Jinak řečeno, mohl jste si natankovat benzínku surovou ropou úplně zadarmo a ještě vám přidali kompletní cenu benzínu k tomu. Nekup to, ale nekoupíš. Šlo o surovou ropu a pouze na jediném US-terminálu Cushing, Oklahoma, který byl spekulativně nacpaný k prasknutí. Společnosti převzaly povinnost nakoupit velké množství ropy West Texas Intermediate za určitou cenu. Cena nabízená prodejci vypadala v době podpisu smlouvy levně. Datum vypořádání smluv bylo 21. dubna. Obvykle jsou takové kontakty vypořádány v penězích, ale tentokrát prodejci trvali na fyzickém dodání ropy kupujícím. Důvod byl jasný, prodělali kalhoty a potřebovali se zbavit drahé ropy. Kupující neměli skladovací kapacitu, aby mohli přijmout ropu, kterou koupili před několika měsíci. Nyní museli fyzicky přijmout velké množství, které nemohli nikam umístit. Jedinou cestou bylo okamžitě to prodat někomu jinému. Ale nikdo neměl zájem, cena ropy stále klesala. Všichni měli svou úložnou kapacitu již naplněnou po okraj. Společnosti s povinností přijmout ropu od producentů proto nutně nabídli, že zaplatí ostatním, aby si vzali ropu, ale hned. Tak vznikl perfektní model neoliberální ekonomiky: "Dejte mi tisícovku a já vás nechám naplnit mou nádrž u auta." Nejenže nedám tisícovku za benzín, ale ještě tisícovku dostanu, když si benzín okamžitě vezmu.

Pro prakticky myslícího ekonoma to není nic divného, protože je profesionálně omezený. Když cena mléka klesne pod náklady, tak se prostě vylije na pole a tím je věc vyřešena, kráva zase nadojí. Krávou jsou státy OPEC+, které musí těžit, protože na tom závisí jejich ekonomiky rozvojových zemí. Těžbu ropy nezastavíte ze dne na den. U rafinerií to nejde vůbec, ty musí běžet alespoň v minimálním provozu pořád. Teď je na cestě do USA asi 40 mil. barelů nasmlouvané ropy ze Saúdské Arábie. Tankery zůstanou na moři jako sklady tak dlouho, dokud se to bude USA hodit. Číňané mají přednostní strategické vztahy s Ruskem, proto okamžitě po rozjetí ekonomiky po koronaviru zvýšili dovoz levné ropy z Ruska o 30 % na úkor dovozu z Rijádu. Takže se podívejte na první graf, kde jsem dal porovnání vývoje cen za poslední měsíc výše citované WTI ve spekulativně narvaném terminálu a normální barelovou WTI crude. Vidíte sami, že propad se týká jen toho terminálu, nikoliv běžných cen těžené WTI.


WTI Texas


Ale jiná věc je, že po koronaviru dramaticky klesla spotřeba ropy v dopravě i v průmyslu. Pak je jedna panika na trhu v USA viditelná po celém světě. Tento graf za měsíc ukazuje srovnání ruské kótované ropy Ural se světovým Brentem.


Brent


Za prvé, křivky se plus mínus shodují, jen jsou o den, dva posunuté. Za druhé platí, že americká spekulace na ropu, která krátkodobě vyvolala vysoké záporné ceny, také ovlivnila kompletní trh se světovou ropu, i v Rusku. Ten negativní zub v grafu to ukazuje úplně jasně. Cena ropných kontraktů na červen se obchoduje za cca 20 dolarů za barel, takže tam není žádný dramatický výkyv.

Ale nebuďme normální nemyslící ekonom, anobrž (antož) myslící politický ekonom. To slovo nemá od neoliberalismu dobrý zvuk, protože znamená, že budujete ekonomiku vlastního státu s péčí dobrého hospodáře. Pokud jste národohospodář, a tím spíš politický ekonom, pak se ptáte, kdo zaplatí tu natankovanou nádrž. Je jasné, že to zcela určitě nebude platit jedno procento ze svých extrémně nízkých daní. K okrádání 99 % viz článek Pálení peněz střední třídy na korporátní svatbě. Jen si všimněte, že výše daní jednoho procenta je absolutní tabu v době koronakrize, kdy máme jako stát 99 % zatáhnout škody epidemie z toho mála, co nám zbylo po okradení jedním procentem. A navíc platí pro jedno procento zlaté americké heslo, že jen blázen by zahodil příležitost ke kšeftu, kterou dává velká krize. Proto potřebujeme normální národohospodáře místo omezených ekonomů. A pochopitelně platí, že velmi potřebujeme také filosofické a politické ekonomy. První z nich byl historicky Karel Marx a jeho dílo Kapitál aneb Kritika politické ekonomie. Nyní je to Thomas Piketty, Robert Reich a další. Ale i během vlády neoliberálních ekonomických mafiánů a banksterů typu Klause, Dlouhého a Kalouska tady takoví lidé byli, viz články:


Vzhledem k bankám a banksterům připomínám důležitý článek naší redakční kolegyně Bojujme za demokratické centrální banky. Bude Island náš vzor? Politická ekonomie sleduje nikoliv cenu ropy na jednom terminálu v USA, ale osud dolaru a speciálně petrodolaru. Jedno procento a jedno promile potřebuje udržet v chodu petrodolar ze zcela zásadních důvodů, viz článek Jak se krade přes petrodolar. Impérium portugalské, holanské, britské a teď americké se udržuje naživu tak dlouho, dokud donutí podrobené státy, aby braly jejich měnu. Tu imperiální měnu si pochopitelně manipulují, jak se jim to hodí. Ropná krize je automaticky krizí petrodolaru. Nyní je každému jasné, že prostor pro manipulaci dolaru se dramaticky zmenšil, což bude znamenat šílený tlak na vazalské státy a kolonie typu Česka, aby si nakoupily americké dluhopisy a vládní půjčky ECB a FEDu. Nebudeme komentovat hodnotu toaletního papíru, to jsme provedli v minulých článcích o světové ekonomice, viz zmíněné tematické číslo Dluhový dolar, má láska (2019). Dejme jen v bodech důvody, proč dolarové impérium, včetně evropské ECB, bude muset nasadit přímý tlak na kolonie.

  • Rozklad US-ekonomiky za koronaviru a vlna zbídačení a bankrotů, které interně zatíží dolar.
  • Propad ekonomiky ve světě o nejméně 6 %, kdy bude celkově menší objem obchodů v dolarech.
  • Nadbytek surovin (viz případ ropy), které se těží dlouhodobě, včetně dlouhodobých kontraktů na odběry.
  • Tyto kontakty na suroviny jsou spojené s masivními sekundárními spekulacemi typu futures, opět v dolarech. Viz výše uvedený příklad WTI ropy v terminálu Cushing. Pak jedna lokální krize znamená krizi celého systému.
  • US-dluhopisy přímo a nepřímo vázané na cenu ropy utrpěly masivní ztráty. V USA klekl celý těžební průmysl, který produkuje barel za cca 40 dolarů.
  • Studená válka a horká obchodní válka USA s Ruskem a Čínou. Ta například připravuje EU o stamiliardy eur a nutí je kupovat US dluhopisy místo normálního obchodního zisku pro normální firmy, a ne pro jedno promile banksterů.
  • Válka mezi Východem a Západem také znamená, že cirkulace petrodolarů a dluhových dolarů je velmi omezena. Státy ohrožené impériem Západu se dolarů masivně zbavují, jak to jen jde. Rusko je už úplně z kola ven a má jen zlato, což dnes znamená totální jistotu se stoupajícím ziskem. Čína si to zatím nemůže dovolit, protože by jí úplně klekl obchod s USA.
  • Technologické zastávání Západu (Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem) a dnes i zaostávání vojenské, viz efektivita (ale ne absolutní množství) ruských zbraní. Rusové jsou na tom vojensky tak dobře, že už postupně snižují vojenský rozpočet (Studená válka a zbrojení v grafech). Když impériu selhávají zbraně a prohrává jimi vyvolané lokální války jako v Sýrii, v Libyi a v Iráku, pak si těžko udrží světovou dominaci v oblasti ekonomiky a světové měny.


Jedno procento kouzlilo s ropou tak dlouho, až ji dává zadarmo a dokonce za odvoz zaplatí. Pak je ale něco zásadně shnilého ve státě dánském. Tento nihilistický cirkus platíme z našich daní a planetu to stojí zničený ekosystém skrze zmanipulovanou cenu fosilních paliv. Politický ekonom vám řekne, že za tuto imperiálně dotovanou cenu ropy pro potěchu a globální moc jednoho procenta jsme mohli mít socialismus škol, zdravotnictví a kultury. To ale nemáme, protože jedno procento potřebuje ropu pro sebe zadarmo. Ona ale zadarmo není, protože nás stála vykradený sociální stát, korporátní fašismus zničené demokracie a vládu jednoho procenta, které prakticky přestalo platit daně.

Celkově platí, že cena ropy a mnohých dalších základních surovin (včetně zemědělských komodit) sotva celosvětově pokrývá náklady na výrobu. Jinak řečeno, jedno procento globalistů dostává základní suroviny a energie prakticky zadarmo. Ale nám, 99 procentům, je rozhodně zadarmo nedává. Známí ekonomové z jednoho think-tanku v Rakousku mi říkali, že normální cena ropy by měla být mezi 50-60 dolary za barel. Na jednu stranu je pokles ceny dobrý, protože systém vykrádání zadlužených států přes půjčky MMF a Světové banky je teď menší. Půjčky byly vytvořeny z uložených zisků z ropy na Západě skrze arabské a jiné petrodolary. Na druhou stranu je to úplná pohroma pro exportující státy Třetího světa, které skrze ropu financují své, již tak hodně rozkradené hospodářství.

Opět platí pravidlo koronavirové ekonomiky, která prospívá pouze jednomu procentu miliardářů. Pokud je ropa zadarmo jako teď, tak máte nejdůležitější suroviny světa také zadarmo. Ale ceny na benzínce jasně říkají, že pro kmány to zadarmo není a nikdy nebude. Tady je zakopaný pes. Jedno procento globálních korporátních producentů má teď zadarmo hlavní surovinu světa. A k tomu jim jedno promile banksterů dalo zadarmo dluhové dolary, teď už dokonce přímo v natisknuté hotovosti (Pánové, zavíráme krám, aneb Helikoptérové peníze). To se nám to žije, když nám lidé půjčují... Feldkurátem je nyní globální elita Západu, která si na jimi kontrolované části zbídačené planety může koupit, na co jen ukáže prstem. Zbytek planety zatím vzdoruje, ale ne úplně.

Dost by mne zajímalo, kdy zdejší infantilní levičáci a stejně infantilní národovci pochopí, že si hrají za pískovišti, které jim pro potěchu lidu a duše zřídilo jedno procento. Ale za peníze, které jsme jim nechali naší blbostí, duševní a politickou leností. Manipulace s cenou ropy to ukazují úplně jasně.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!