Války se obvykle hodnotí podle počtu zničených tanků, obsazených měst nebo zabitých vojáků. Jenže skutečné vítězství se pozná podle něčeho úplně jiného, totiž podle toho, zda se podaří dosáhnout politického cíle. A právě zde začíná problém současného konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem.
Odpověď na otázku v nadpisu není tak jednoduchá, jak se zdá. Skrývá totiž další podotázky: Jaké jsou cíle Izraele a USA? Jaké jsou cíle Íránu? A jelikož žijeme v České republice, není od věci se ptát, zda vítězíme i my.
Jaké jsou cíle Izraele?
Hlavním cílem je Velký Izrael, tedy rozšíření sféry vlivu i území. Izrael ovládá defacto řadu území, které mu nebylo přiděleno a schváleno OSN. Jde o tzv. Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a Golanské výšiny. Navíc přes svou síť tajných služeb, think-tanků, lobbistických skupin, finančnictví a Epsteinů všeho druhu ovládá politiku v řadě zemí. Írán mezi nimi doposud chyběl.
Z kapsy Izraele tedy kouká Kýros Rezá Pahlaví, syn Muhammada Rezá Šáha Pahlavího. Otec proslul svou vládou plnou brutality k vlastním občanům na jedné straně a servilností vůči USA a Západu na straně druhé. Ostatně jeho úkolem bylo jít na ruku ropným korporacím, zejména British Petroleum a napravit tak pokus o nezávislou politiku svobodně zvoleného ministerského předsedy Íránu, Mosaddeka. Ten byl v roce 1953 svržen pomocí CIA, aby ropa tekla správným směrem a za správné ceny určené v londýnské City. Mosaddek se domníval, že jde o íránskou ropu a tak musel být z takového omylu vyveden podobně jako venezuelský prezident Maduro, který se domníval, že venezuelská ropa patří Venezuele. To jsme trochu odbočili od Velkého Izraele. Jenže ono všechno souvisí se vším a tak Svatá válka za Velký Izrael motivovaná náboženským fundamentalismem jde často ruku v ruce se zájmem korporací.
Jaké jsou cíle USA?
Pomoci Izraeli v jeho úsilí. Politici USA jsou nástrojem Izraele při uskutečňování snů Tóry. Věkem i mentalitou se cítí být povinni vyhrát Armagedon, poslední bitvu na straně dobra, tj. Izraele proti všem jeho nepřátelům. Ostatně i Marco Rubio pravil, že USA šly do války, protože jinak by do ní šel sám Izrael a to by nebylo dobré, protože USA by stejně musely následně na pomoc, a tak raději voli taktiku preventivního útoku. Nikoliv snad preventivního před útokem Íránu, ale před útokem Izraele. Zdá se to být trochu nelogické, a zřejmě to nebude mít oporu v mezinárodním právu, ale jim to nevadí a našim novinářům a politikům také ne.
Jaké jsou cíle ČR?
Mít se dobře. A protože dobře se mají od roku 1989 spíše ti, co jsou v kotli skalních fanoušků Izraele, pak dlouho nic, pak USA, tak se dá říci, že naše cíle jsou stejné jako cíle Izraele. Tedy Velký Izrael. Trochu nám v poslední době zamíchala pořadím Ukrajina, která se dere sem tam dokonce na 1. místo, ale to se srovná. Z historického hlediska víme dobře, kdo jsou naši přátelé. Izrael především a USA s ním.
Jaké jsou cíle Íránu?
Samostatnost. Stát plnící boží vůli. Vůli Alláha.
Kdo vítězí a kdo zvítězí?
Ještě před započetím tohoto aktuálního horkého konfliktu se pokusily různí komentátoři definovat cíle, předpovědi a průběh příštích dnů. Nezávislí se celkem shodovali o pravděpodobném průběhu. USA a Izrael se pokusí o nějakou obdobu venezuelského řešení, které má ale v případě Íránu mnohem menší šanci na úspěch. Cílem je vyměnit vedení, podobně jako byl v roce 1953 vyměněn Mosaddek, a dále komunikovat se svou dosazenou loutkou, ať už se jí říká šáh, král, prezident, kašpárek nebo jinak.
Odpovědí Íránu bude útok na základny USA v okolních vazalských státech. Ty to dobře věděly a proto apelovaly na Spojené státy, aby takový útok proti Íránu nezačínaly. Bylo jasné, že taková odveta podryje turistický ruch i obchod s ropou, na kterém tyto státy stojí. Komentátoři se shodli na tom, že pokud Írán nepadne dřív než za 72 hodin od začátku horké fáze, bude vítězem. Nic na tom nezmění, že bude mít velké ztráty, protože Izrael i USA jsou schopni velkých úderů proti nemocnicím, školám a dalším těžko chránitelným objektům civilní infrastruktury.
Pokud jde o lidské životy, tak USA a Izrael budou jednoznačným vítězem, ať už válka skončí dříve nebo později. Ovšem pokud jde o cíl přeměny Íránu v izraelského vazala, bude to složitější. Čím déle Írán vydrží, tím více:
- vzroste nestabilita v zemích s šíitskou muslimskou menšinou;
- vzroste nestabilita obecně v muslimských zemích, jejichž vedení je buď zkorumpováno Izraelem nebo USA nebo s nimi mají dobré vztahy díky vzájemně výhodným obchodům či včasným poplatkům výpalného za ochranu;
- poroste cena plynu a ropy, což nahrává Rusku a sráží na kolena Evropu;
- mohou mít státy Zálivu problémů s potravinami a zásobování vodou z důvodu uzavření Hormuzského průlivu a případně dalších obchodních tras;
- bude problémů nejen s výrobou ale i s dopravou munice do místa konfliktu, protože Spojené státy to mají o kousek dál, než Írán.
Írán má skladem desítky tisíc Šáhidů, které spolehlivě učiní bezpečnost v celém regionu nespolehlivou a pokud se podaří zasáhnout základny USA v regionu a vyřadit jejich radary, půjde o nenapravitelné škody. A to jednak co se týče důvěry a jednak co se týče obnovitelnosti a nápravy škod. Radary a základny, které Amerika ztrácí, nemají hodnotu miliard. Jsou k nezaplacení. Amerika bude muset žebrat od nenáviděné Číny vzácné zeminy, aby mohla vyrábět, a pravděpodobně už nikdy nenahradí toto vybavení. Tato aktiva jsou prostě ztracena. Írán tak zahájil dekolonizaci regionu. A pokud se Íránu podaří zahnat nebo dokonce zlikvidovat nějakou významnou loď USA bude to prémie, jackpot.
Náklady této asymetrické války porostou asymetricky. USA jsou neporovnatelně bohatší zemí, než je Írán. Možnosti USA se zdají být ve srovnání s Íránem prakticky neomezené. Jenomže jeden íránský dron stojí 50 tisíc dolarů, zatímco jedna antiraketa několik milionů dolarů, přičemž na likvidaci jednoho dronu jsou třeba 2 – 3rakety. Írán je doma. Odpalovací zařízení dronu i raket je mobilní, z dodávky či nákladního automobilu. Auto i dron Írán snadno vyrobí. USA antirakety a zničené radary ne. Každý den koalice Západu utrácí o stamiliony dolarů více než Írán. Ten je zásobován po zemi z Ruska a Číny, Spojené státy to mají přes vodu.
Prestiž Íránu v téměř dvoumiliardovém muslimském světě poroste. S náborem militantů ve jménu Alláha nebude problém. Na druhé straně poroste rozvrat vnitřní politiky v USA i v Izraeli. Poroste také tlak na dolar, protože je vázán na obchod s ropou. Ne nadarmo se hovoří o petrodolarech. Rusko a Čína zdraví! Možná i slaví.
Závěr
Koalice Izraele a USA osvobozuje íránské ženy zavražděním jejich dcer. To se zdá být poněkud nešťastnou strategií. Bombardují města, především Teherán, to jest místa, kde by eventuální, potenciální podpora šáha či jiné loutky Západu byla nejsilnější.
Rozvrat obchodu a děravý protiraketový či protidronový štít ukazují, že Spojené státy nikoho neochrání. Veškeré výpalné za zbraně jsou zmařenou investicí. S obchodním a turistickým rájem v Dubaji je konec. Kdo si tam koupí byt? Spíše jich teď bude smetánka světa hodně prodávat. Nebojíte-li se šáhidů a íránských raket, je nyní nejlepší chvíle začít se poohlížet po luxusním bytě v Dubaji. Nabídka bude s přibývajícím časem války přibývat. Možná se ceny dostanou na ceny nemovitostí v Detroitu a dalších vybydlených amerických městech po zásahu neviditelné ruky trhu. V tomto případě jde ovšem o zásah viditelné krvavé hnáty války.
Stručně a krátce: Naše vojska postupují vítězně vpřed. Držte si klobouky a jděte si natankovat.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!