Rakouská občanská iniciativa ATTAC: Rakouská vláda tlačí spolu s Evropskou komisí na privatizaci hospodaření s vodou
V Rakousku se zvedla vlna odporu proti připravované směrnici EU k privatizaci hospodaření s vodou. Vzhledem k tomu, že je před volbami, reagovali politici jak jinak, než populisticky, aby si to nerozházeli s voliči. V parlamentu se projednává možnost zakotvit zákaz privatizace vodních zdrojů a hospodaření s vodou. S tím máme v ČR bohaté a velmi smutné zkušenosti, viz např. Zlín a Veolia nebo tato alarmující tabulka pro Prahu. Jenže tato debata v rakouském parlamentu je velmi pokrytecká a jen tak "naoko", říkají zástupci občanského hnutí ATTAC, která se staví velmi kriticky ke globalizaci a brojí proti další koncentraci a centralizaci hospodářské moci do rukou úzké špičky finanční oligarchie a nejsilnějších mezinárodních koncernů.
ATTAC požaduje naopak ve svých výzvách "veřejné služby demokratizovat, nikoliv privatizovat. Provinční a nacionalistické zabarvení debaty v rakouském parlamentu o zákazu privatizace vodního hospodářství je podle ATTACu zcela mimo evropskou realitu. Faktem je, že už nyní tlačí Evropská komise, plně podporovaná rakouskou vládou, na privatizaci veřejných služeb, tedy i vodohospodářství, v zadlužených zemích jihu, zejména Řecku a Portugalsku. ATTAC požaduje okamžité zastavení evropské politiky smrtících úsporných opatření a privatizace veřejných statků. Co se týká vody, jsou zkušenosti z jiných zemí alarmující: tam, kde byly vodohospodářské služby privatizovány, se nejenom skokově cena vody zdražila, nýbrž se podstatně zhoršila její kvalita kvůli nedostatečným investicím do infrastruktury. Ve Velké Británii se zhoršil přístup k vodě lidem v nouzi, protože stačilo pozdržení platby složenky a voda z kohoutku přestala téci.
Zdroj: NEOpresse.com
Otřesné důsledky privatizace vězeňství a omezování základních lidských a sociálních práv v USA
Z níže uvedeného grafu je názorně vidět, kam se dostává stát, když neplní své základní funkce. Spojené státy americké mají dnes dokonce větší počet vězňů, než mělo komunistické Rusko. Nyní se nachází v amerických věznicích 2,2 miliony občanů. 1/4 z toho je ve vězení kvůli drogám.
V České republice je 222 vězňů na 100 000 obyvatel. V rámci Evropské unie se před Česko dostalo jen Lotyšsko (314), Litva (276) a Estonsko (252). Páté je Polsko (213) a šesté Slovensko (184). Nejlépe jsou na tom v Dánsku (74), Slovinsku (34) a Finsku (59).
Také internetovému 24letému géniovi Aaronu Schwartzovi hrozilo několikaleté vězení údajně kvůli kopírování dat. Není to tak dávno, kdy jsme o jeho smrti psali na našem webu, jeho smrt však otřásla světovou veřejností a vzbudila velké pochybnosti o dodržování lidských práv v USA v současnosti.
Zdroj: Deutsche Wirtschaftsnachrichten
Masový exodus lékařů z Řecka
Exodus vzdělaných Řeků pokračuje. Atény s obavami pozorují masový odchod lékařů ze země. Pro řecký zdravotnický systém jsou následky jejich odchodu zničující. V posledních 3 letech opustilo Řecko 4000 lékařů a zajištění lékařské péče se ocitlo v hluboké krizi. Nejenom lékaři mají problém s úsporným diktátem z Bruselu, ale už ani politici nezvládají platit nastavené daně. Jenom v roce 2012 odešlo podle studie vypracované organizací ISA 1808 lékařů do zahraničí.
Zdroj: Deutsche Wirtschaftsnachrichten
Berlusconi: "Konec s úsporami, jinak vystoupíme z eurozóny"
Zatímco bývalý italský premiér Monti žádá podobně jako Cameron a další čistí plátci do rozpočtu EU "slevu" a snaží se o tom přesvědčit v Berlíně německou kancléřku Merkelovou, bývalý prémiér a mediální magnát Silvio Berlusconi varuje tři týdny před volbami do italského parlamentu před odchodem Itálie z eurozóny. "Konec s úspornými opatřeními, která ničí ekonomiku zemí, jinak budeme svědky toho, že jedna země za druhou budou opouštět eurozónu a budou se navracet ke svým původním měnám", řekl v pátek na tiskové konferenci Berlusconi. Berlusconi si rovněž postěžoval, že dnešní Evropě chybí charismatické osobnosti, jakými byli například Charles de Gaulle nebo kancléř Adenauer.
Zdroj: Format.at
USA a EU usilují o vytvoření gigantické zóny volného obchodu
Viceprezident USA Joe Biden se hlásí k vytvoření gigantické transatlantické zóny volného obchodu mezi USA a EU. Tato myšlenka je stará již několik let a diskutuje se o vytvoření jednotného vnitřního trhu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Již na konci loňského roku se zasadil v plné tichosti prezident EU Herman van Rompuy a americký prezident Barack Obama o vytvoření pracovní skupiny, která bude na tomto projektu pracovat. Německá kancléřka toto téma zvedla ze země a nadšeně veřejně lobbuje za transatlantický jednotný vnitřní trh. "Nic víc si nemůžeme přát", prohlásila v úterý kancléřka na setkání s německými průmyslníky.
Americký viceprezident Joe Biden do toho chce jít "plnou parou". Ve svém projevu na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že "to by to byla na obou stranách Atlantiku dobrá věc a toto spojení partnerů by dalo novou tvář vzájemné spolupráci a přispělo by k posílení pozice Západu v celosvětovém konkurenčním boji, zajistilo by hospodářský růst a snížilo nezaměstnanost." Viceprezident Biden ovšem také zmínil, že by se do projektu muselo jít "naplno", žádné vytáčky a žádná „ale“. A zeptal se také, zda "existuje politická vůle, překonat dlouhodobé rozdíly v předpisech a standardech a odstranit překážky z cesty".
Jen jeden příklad za všechny: Evropané nechtějí slyšet nic o geneticky modifikovaných potravinách, v USA nemusí být ani varovné označení na balení.
(Pozn. redakce: prozatím nedokázala Evropská unie vybudovat ani jednotný vnitřní trh. Je potřeba zcela kriticky vidět po 23 letech i naší svobody, kam se podobný vývoj může ubírat.)
zdroj: Die Welt 2.2.2012