Kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je zase politicky živo. Není to závan jara, co pohání politiky k mediálním výstupům. Nemají čas páření, nýbrž voleb a stranických preferencí. Blíží se volby a hledá se volební téma, které dá zapomenout na zdevastovaný stát. Co může být lepšího než ústav, jemuž zákon uložil zkoumat dobu nesvobody?

Kdy a jak se ÚSTR změnil na ÚSTRk? Minulost lze vhodně užít jako mediální klacek na vtloukání toho "správného názoru" o světě do hlaviček dítek školou povinných. Strašit dějinami je u českých politiků mimořádně oblíbené. Hlavně u těch, kteří mají sami od sebe už naděláno v kalhotách. Strašení nic nestojí a v Čechách dvacet let rozhodovalo i o volebním výsledku.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos slaví pět let své existence. Zde je přehled všech ředitelů ve zkratce:

  • PhDr. Pavel Žáček Ph.D. – od 1. ledna 2008 - do 31. března 2010
  • Doc. PhDr. Jiří Pernes Ph.D. – od 1. dubna 2010 - do 13. května 2010
  • Mgr. Daniel Herman – od 16. srpna 2010 do 10. 4. 2013;
  • Mgr. Pavla Foglová – od 11. 4. 2013


Od vzniku ústavu se ředitel Daniel Herman udržel na horké židli nejdéle ze všech, a to celých 26 měsíců. Tak proč ten rozruch?

Protože ÚSTR je ve skutečnosti ÚSTRk, čili ústav politicky motivované paměti. I to je v Čechách dobrým zvykem, už od února 1948. Kdo má politickou moc, obsazuje svými věrnými každičké místečko ve státem řízených institucích. A to dokonce už od První republiky. Jenže tehdy měli z koho vybírat. Opoziční smlouva "Zeman-Klaus" tento okupační a kontrolní úzus držela ve smluvně dohodnutém rámci.

V tomto společenském klimatu se úřednictvo pohybuje už dvě generace. Vyhazování a dosazování a politikou určené posty se bere jako politický zákon postavený na roveň přírodním úkazům, jako je střídání ročních dob. Úřednictvo je z podstaty služebné a přizpůsobivé. Slušní úředníci a úřednice už jsou pryč, nebo alibisticky mlčí. A byrokratický zbytek táhne káru s politickými a oligarchickými chlebodárci.

Vraťme se ke střídání ročních dob v ÚSTRku. V pátek 12. dubna 2013 v dopoledních hodinách předal dřívější ředitel ÚSTR Daniel Herman nové ředitelce Pavle Foglové svoji kancelář a agendu. Daniel Herman zároveň od Pavly Foglové osobně převzal výpověď z pracovního poměru. Samotné odvolání z funkce ředitele totiž neznamená automatické ukončení pracovního poměru. ÚSTR ale nedisponuje pracovním místem, které by odpovídalo zdravotnímu stavu a kvalifikaci odvolaného ředitele, které by mu mohl nabídnout. Daniel Herman není kvalifikovaný historik a žádnou jinou než ředitelskou práci zde nevykonával. Bodejť, když byl dosazený předešlou politickou garniturou. Odejitý ředitel sdělil, že s výpovědí nesouhlasí. Právně zůstává dva měsíce zaměstnancem ve výpovědi s náhradou platu ve výši průměrného výdělku. Politické škatule se hejbly a někdo musel z kola ven. Citujeme osobní vyjádření Daniela Hermana.

"Dva členové rady jsou vysláni do rady Masarykovou demokratickou akademií a mají vazbu na jednoho poslance a na jednoho senátora ČSSD. Jsem přesvědčený, že je to politicky motivované některými jednotlivci ČSSD s komunisty v pozadí," reagoval Herman na své odvolání ve vysílání ČT. "Vlastnit klíče od archivu bezpečnostních složek je to, o co některým lidem jde."

Politicky dosazený ředitel z dob ODS tedy lituje, že ÚSTRk funguje přesně podle politických not. No to ale pláče krokodýlí slzy, protože podle politického scénáře byl jmenován. Spolu s ředitelem odchází i jeho poradní orgán, tj. Členové vědecké rady. Ti rovněž podávají rezignace na členství, protože jim asi nesedí otočení volantem českých dějin doleva. Odešel i kardinál Miloslav Vlk.

Je dobré vědět, že Rada ústavu by měla souznít s ředitelem. Současná rada rozhodla o výměně ředitele a proto má před sebou nesnadný úkol. Postavit ÚSTR zase na vědecké nohy a začít dělat práci, pro kterou byl zřízen. Rozpočet do roku 2015 je 134,7 milionu ročně, což je částka na práci dostatečná. Pro srovnání je zde účetní uzávěrka celého Historického ústavu AV za rok 2011, kde figurují náklady 56.215 tis. Kč. V rozhovoru, který vedla Daniela Drtinová s Michalem Stehlíkem, děkanem FF UK a bývalým členem Rady ÚSTR, hodnotí vědeckou práci ústavu takto:

...ve chvíli kdy dáváte instituci na jedné straně badatelský záměr, ale ten předpokládá kritický pohled na věc, ale na druhé straně jí dáte zadání, o čem má bádat téměř s výsledkem, že má tu totalitu vlastně popisovat tak, aby vyzněla didakticky pro společnost, tak se to trošku tluče. Takže v tom případě bych předpokládal, že ta změna zákona bude trochu systematičtější a nebude jen o volbě rady, ale i o zakotvení celého ústavu.
Je ústav zpolitizovaný?
Je zpolitizovaný z podstaty, protože byl definován zákonem, Poslaneckou sněmovnou, a byl mu dán do vínku jeden směr pohledu na dějiny.


Děkan Stehlík navíc v rozhovoru jasně zdůraznil, že archivy StB jsou nevěrohodné, protože bezpečnost si vymýšlela a hleděla si různě usnadnit práci. Za 6 let archív nebyl schopen vydat studii popisující strukturu StB a základní formy její práce. Instituci nelze redukovat na archiv. Proto se musí k fondům a archívům přistupovat kriticky a se znalostí celkového kontextu.

Nová ředitelka Mgr. Pavla Foglová je absolventka Filozofické fakulty UK v Praze. Před rokem 1989 publikovala v samizdatovém časopise Ječmínek, později pracovala jako redaktorka Lidových novin a Mladé fronty DNES. V letech 2008–2012 působila jako vládní rada ZÚ Varšava ve funkci ředitelky kulturního institutu České centrum ve Varšavě. Je překladatelkou z polštiny. Alespoň něco udělala nová ředitelka hned. Dne 11. dubna 2013 byl na žádost médií zveřejněn na webových stránkách ÚSTR návrh koncepce rozvoje ÚSTR a ABS Mgr. Pavly Foglové. Tento návrh byl určen k prezentaci před členy Rady ÚSTR na jejím zasedání.
Mgr. Pavla Foglová: Prezentace nové koncepce ÚSTR.

Citujme z něj důležitá fakta:

Závěr z návrhu koncepce rozvoje ÚSTR a ABS
ÚSTR a ABS vznikly před 5 lety jako politikum. V současné době je třeba Ústav reformovat – především depolitizovat a odideologizovat tak, aby z něj vznikla seriózní a respektovaná vědecká instituce, která:
1) nabízí kvalitní vědecké výstupy (a to i v oblasti vzdělávací, kde by měl Ústav být také tvůrcem a distributorem metodik výuky moderní historie);
2) vytváří široký prostor pro ideologicky nepředpojatý a především nestranný vědecký výzkum obou období: jak nacistického, tak komunistického režimu.

ÚSTR by měl kromě zákonem dané činnosti:
1) prohloubit a zkvalitnit spolupráci s existujícími vědeckými institucemi
(v českém kontextu především s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR,
v mezinárodním s obdobnými národními ústavy);
2) změnit strukturu projektů v rámci komplexní koncepce se zohledněním „bílých míst“, která v dosavadní koncepci chybějí;
3) na poli vzdělávacím navázat spolupráci s univerzitními pracovníky, pedagogy a odborníky z neziskových organizací (jako např. PANT).
ABS by měl v první řadě začít zpřístupňovat veřejnosti systémově digitalizované jemu svěřené archiválie a měl by se významněji podílet na své vědecké činnosti.

Přejeme nové paní ředitelce mnohem delší posezení v direktorském křesílku než jejím předchůdcům. Rada řekla, že její mise je dočasná. Ale u nás se ví, že mírou dočasnosti v Čechách je "jeden furt".