Březen 27, 2012
Jakákoli debata u nás zpravidla končí tím, že narazí na jeden ze tří bloků, memů, kterými mají zdejší lidé zavirované mozky v míře větší, než je ve světě obvyklé. A vzhledem k tomu, jak si je, když se navzájem potkají, předávají jak pozdravy či jak anglické fráze o počasí, je jen malá naděje, že se na tom v dohlednu něco změní. Jsou to memy defétismu, vzhledem k jejich agresivnosti můžeme říci rovnou ultradefétismu.
Prvním memem je:
Všichni jsou stejní (nebo se stanou stejnými)
„Nebudu volit opozici, protože všichni jsou stejní nebo se stanou stejnými okamžitě po zvolení.“
„Nepůjdu na demonstraci, protože demonstrující jsou stejní jako ti, proti kterým demonstrují.“
Tento mem zajišťuje neochotu ke změně.
Druhým memem je:
Jsou ještě horší, protože jsou jiní
„Kdyby se k moci dostal někdo jiný než Američané - Rusko, Čína či Asiaté obecně, o komunistech ani nemluvě, bylo by to horší, protože jsou jiní."
Tento mem má na starosti strach z jakékoli změny.
A konečně:
Vždycky bylo stejně
„Vždycky byla zhruba stejná životní úroveň, zhruba stejná míra svobody/nesvobody, stejná kriminalita („jen se o tom nevědělo“).“
„Lidstvo se nezměnilo a nikdy se nezmění.“
Proto „musí“ být ona neuvěřitelná korupce, stále destruktivnější války, a bezprecedentní ničení životního prostředí. Zabíjet lidi pro orgány je jako vařit bylinkový čaj a Fukušima jsou bouchlá kamna.
Úkolem tohoto memu je programování lidí k popírání jakékoli možnosti změny.
Pravda, tento mem je u části naší populace nahrazen memem „dnes je líp“. Hlavně u těch nešťastníků, jejichž příjem klesl na pětinu, přišli o všechny klíče či nad nimi visí exekuce, a tak si svou situaci takto kompenzují. U druhé části populace je mem „vždycky bylo stejně“ podporován „vysvětlováním“ veškeré kritiky „generačním problémem“. Jakákoli kritika korupce a zločinnosti je bagatelizována jako známé senilní „to je dneska mládež“.
V poslední době se již začínají objevovat články o tom, že jsme pokusnou oblastí, kde CIA zkouší, do jakých sraček až je možné zadupat dříve civilizovaný národ.
Není zvláštní, že se Čech těmto podmínkám nejen přizpůsobí, ale dokonce není ochoten připustit možnost jakékoli změny?
Není šíření těchto memů součástí tohoto plánu? Cožpak není snadnější vnutit nesnesitelné podmínky někomu, kdo se jakékoli změny k lepšímu bojí, není ochoten pro ni nic dělat nebo její možnost rovnou popírá?