Pokud jste četli naše tematické číslo věnované lokálním ekonomikám a měnám, pak vás tato informace nemůže nijak překvapit. Deník Le Monde nedávno zveřejnil analýzu španělské ekonomiky, z níž vyplývá fakt daný v nadpisu článku.
Jak může bez revoluce přežít země, v níž je za poslední čtyři měsíce oficiální míra nezaměstnanosti 27,16 %? Důvodem je obrat v alternativní ekonomice, který podle různých odhadů představuje kolem 20-25 % celého HDP země. Bez práce je oficiálně 6,2 milión lidí a 1,9 miliónu rodin má nezaměstnané členy. Jak se tito lidé vlastně živí?
Fakticky běží černý trh práce stejně jako v našich velkých městech trh s Ukrajinci nebo s bezdomovci. V Madridu stačí přijít v sedm ráno na náměstí Eliptica a nechat se najmout na denní práci na stavbách. Podobně se dostal mimo státní kontrolu i pracovní trh v oblasti turistiky a služeb, kde černé zaměstnávání představuje 20-30 % celkového obratu. Například zaměstnanci místopředsedy španělské konfederace podnikatelů Arturo Fernandeze otevřeně napsali do novin, že tento pán jim platí polovinu příjmů načerno, tj. mimo daňové přiznání podniku.
Ministerstvo financí oznámilo, že odhaduje fondy v černé ekonomice unikající kontrole daňových úřadů na 240 miliard euro. Z nich by měl stát dostat na daních kolem 60 miliard. Po Řecku jde o nejvyšší míru daňových podvodů v EU.
Stát nechal zpustošit ekonomiku země tím, že místo pomoci lidem se rozhodl sanovat banky. Rezignoval tedy na svou povinnost být garantem společného dobra a nechal zvítězit privátní zájmy finančníků s dluhy. V Řecku, Španělsku a jinde jsme svědky vzniku alternativní ekonomiky, která možná jednou povede i k vyšším samosprávným celkům. Jako na začátku 19. století, kdy dělnické kasy fungovaly jako poslední možnost pojištění a důchodového systému. Kdo a proč nás vrací o sto let zpět?