Začalo to v šedesátých letech 20.století. Z mnoha malých firem zabývajících se osivy zůstalo jen několik velkých, a dnes jsou prakticky jen tři, ovládající 70-80 % světového trhu. Přišly s geneticky upravenými plodinami a podařilo se jim dostat do zákonů klauzuli o nezákonnosti množení osiv a sadby materiálu, a pěstování odrůd, které nejsou na seznamu registrovaných (dříve "povolených") odrůd. Ví o tom své např. Kokopelli, francouzská neziskovka, která zadarmo množí a rozdává francouzské kulturní dědictví: semínka různých odrůd zelenin. Stává za to pravidelně před soudem a platí pokuty.
Jde o budoucnost, protože, kdo má v rukou semena a sadbu, má v rukou své živobytí. Nadnárodním firmám (v čele s Monsantem) jde o patenty na život a poplatky z nich, nejde jim o lidi. Je to forma novodobého otroctví. Viz naše tematické číslo GMO, danajský dar (2013-07). Kamkoli se podíváte, vznikají zákony, které chtějí učinit svrchované právo lidí na jídlo a setí vlastních semen nelegální.
Také Evropská komise se snaží prosadit zákon, podle kterého by přechovávání místních odrůd bylo nelegální. V Kolumbii se střílí na rolníky v ulicích protestující, proti zařazení semen do sféry „duševního vlastnictví“, zatímco Kolumbijci považují semena za společné dědictví. V Africe vznikají zákony o „harmonizaci“, týkající se práv pěstitelů, patentování nebo povinné katalogizace odrůd. Jde o různé způsoby, které ohrožují základní svobody, svobodu rolníků a svobodu běžných občanů, kteří chtějí vědět, co jedí. To je důvod, proč chceme zákony, které by přikázaly povinné značení GM produktů.
Dnes lidé žádají prostou věc – právo vědět, co jedí. Jak je vůbec možné, že naše tzv. "demokracie" takové právo upírá? Nenecháme přece Monsanto a spol. ovládnout Zemi skrze zákony šité jim na míru, aby si přetvořilo naše semena, naše zemědělství a naši potravu. Navíc pořád oplatí, že asi 72 % potravin je vyprodukováno malými zemědělci. Testují nás, kam až je necháme zajít, nakolik se necháme zotročit. Ve své pýše se „manažeři světa“ domnívají, že mohou beztrestně měnit přírodu, jak je napadne. Krok za krokem, kousek po kousku nás tlačí tam, kde být nechceme. Jestliže se sami nevzbudíme, snadno se nám může stát, že budeme tvrdě probuzeni do hodně chmurného dne. Dnes ještě protestovat můžeme.
Petice za udržení rozmanitosti osiv zde
Video zde
Problematika „práva na vodu“ zde
Problematika „práva na bezpodmínečný základní příjem“ zde
Petice za „bezpodmínečný základní příjem“ zde