Sice se říká, že dobrá zpráva, žádná zpráva, Nedá mi to však, abych se nepodělil o jednu radost. V pražské MHD ubylo bezdomovců. Zima skončila, je už možné to zhodnotit. Jde sice jen o můj subjektivní pocit, ale je také podpořen jinými zdroji. Praha se jistě i nadále v rámci České republiky pere a bude prát o první místo, statistiku najdete zde. Celkový počet bezdomovců zřejmě poroste dál, jak nám sdělila i Česká televize. Nicméně už trochu víme, jak na to. Vídám bezdomovce pod mostem mezi Nuslemi a Vršovicemi, ale v MHD se vyskytují méně. A v hrobkách naproti Strašnickému krematoriu, kde jsem je před několika lety viděl pravidelně, tam už asi nebydlí vůbec.

Viděno okem neoliberála, bezdomovectví není tak negativní jev, jak by se mohl nezkušenému pozorovateli na první pohled zdát. Podle statistik totiž nemalé procento bezdomovců pracuje. Vzhledem k tomu, že mají naprosto minimální náklady na bydlení, přispívají ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. A čím nižší náklady na bydlení, tím mohou být nižší mzdy, a tím se sníží cena výrobku nebo služeb. A čím nižší cena, tím vyšší prodej a růst HDP a také se nám zvýší zahraniční rating. Platí tedy přímá úměra: čím více bezdomovců, tím lépe pro celou společnost.

Proto také potřebujeme soukromé exekutory a kvalitní právníky, kteří nám tyto nenáročné dělníky vyrábějí jak na běžícím pásu. Má to však i určitá rizika. Odborníci říkají o typickém bezdomovci toto, zdroj zde.

www.bezdomovci.estranky.cz wrote:
Je nezbytné již při setkání na ulici vnímat jej jako bacilonosiče. Hrudníky bezdomovců jsou často ´přeplněny´ výpotky, tuberkulózními infekty a ložisky, průdušky naplněny zánětlivým hlenem, který je … veřejně vykašláván – kdekoli a při jakékoli příležitosti. Některé statistiky uvádějí, že každý druhý bezdomovec má manifestní – jeho život ohrožující – zápal plic.

Ale zatím je to dobré, nikdo je na potkání nestřílí. Ona ta tubera není žádná legrace. Nezná hranice a nakonec může přeskočit i na nějakého milionáře, který sice „sockou“ zásadně nejezdí, ale nemocnici občas navštěvuje. A to by byla vážně škoda, a dokonce i ztráta, jak se praví. O bezdomovce stejně nejde, ti jezdí tramvají na černo. A jak to říkal blahé paměti náš vynikající právník a odvážný člověk, který už v roce 1990 chtěl postavit komunistickou stranu mimo zákon, Tomáš Sokol, který v TV pořadu věnovaném exekucím (čas 19:52) moudře pravil: „Chcete-li jezdit na černo, do společnosti se nevracejte“. Ano, nemáte se vracet do společnosti Tomáše Sokola. Ten se vyskytuje zásadně ve společnosti slušných lidí, kteří mají nejen na lístek na tramvaj, ale i na slušný honorář pro pana doktora. A ti, co na lístek (a na honorář) nemají, slušní nejsou, to dá selský rozum.

A tak tu máme krásné, a zejména velmi jasné kritérium morálky. Máš prachy? Patříš tedy mezi slušnou společnost a pan Sokol tě bude zastupovat až do roztrhání cizího těla, třeba i té slepé paní s váhami. Je totiž právník, a ne tělocvikář. Nemáš prachy a jezdíš na černo? Pan doktor z tebe sedře kůži, neboť zná dobře rčení, že na chudý lid musí být přísnost. A jistě je pro nás obecný lid dobře, že jsme v rukou lidí, kteří pilně obhajují mocné a jsou zásadně nekompromisní k bezmocným. A je také jenom dobře, když takoví kvalitní lidé vyučují na vysokých školách jako je CEVRO, kde je předsedou správní rady další velmi kvalitní a slušný člověk, Ivan Langer. Jak zpívá zesnulý klasik Milan Hlavsa na slova poety Krchovského, i tento pán střídavě pobýval na obou březích.


Je otázka, zda si lidé tohoto druhu opravdu hlídají šílenství v únosných mezích. A k Sokolově spravedlivé pěsti na bezdomovce bych rád přidal naše články k tomuto tématu.
Úsvit Tomia Okamury chce řešit lichvu pomocí bezpráví
Být chudý a slepý k tomu
Zapomeň na bližního svého III.
Vláda začala řešit bezdomovectví