Naše mediální hvězda asociální pravice Miroslav Kalousek v pořadu Události, komentáře zase lhal, jako obvykle. Prezident Putin prý přiznal, že připravoval anexi Krymu již rok před Majdanem. Viz video s Kalouskem, čas 24:25. Tento politický hochštapler hřeší na to, že se opravdu těžko prokazuje, co někdo někdy neříkal. A jak je jeho dobrým zvykem, svá tvrzení se nenamáhá nijak doložit. Zde se odvolával na informace z „otevřených zdrojů“. Nu, pokud myslel bakalonoviny, babišoviny či Televizní noviny, tak tam opravdu takové informace mohou zaznít. Lež tak dlouho v nejrůznějších kopiích koluje, až se stává „Goebbelsovskou“ pravdou.

Co zaznělo opravdu doložitelně

Připomeňme si, co zaznělo na toto téma přímo z úst Vladimíra Putina v nedávno prezentovaném ruském dokumentárním filmu Krym, cesta domů. Jde o film, který na rozdíl od válečné US-propagandy byl na YouTube i jinde dlouho různě blokován. A který zřejmě nějaký ten pátek nebude v nabídce naší „nestranné“ televize. A připomeňme, že německá veřejnoprávní ZDF už vysílá reportáže z Doněcka na Den jejich nezávislosti, viz naše krátké zprávy. Český poturčenec horší západního Turka. A nyní k tomu Putinovi.

V. V. Putin wrote:
„Pozval jsem do Kremlu šéfy našich speciálních služeb, ministerstva obrany, a dal jim úkol, řeknu otevřeně, zachránit život prezidentovi Ukrajiny“. V noci z 22. na 23. únoru roku 2014 byla provedena operace, která nemá v moderní světové historii obdoby. Na příkaz prezidenta Ruské federace byl ze sousední doutnající země tajně evakuován její úřadující prezident. Prosba o záchranu života byla přímým apelem k Rusku jménem legitimního prezidenta Ukrajiny… „...v noci z 22. na 23., skončili jsme okolo 7. hod. ráno a při loučení, nebudu to skrývat, jsem všem svým čtyřem kolegům řekl: "Situace na Ukrajině se vyvinula takovým způsobem, že jsme nuceni začít pracovat na návratu Krymu jako součásti Ruska. Nemůžeme přece nechat to území a lidi, kteří tam žijí, napospas osudu, nechat je převálcovat nacionalisty. Ihned jsem však zdůraznil, že to budeme dělat jen v tom případě, kdy budeme naprosto přesvědčeni o tom, že to chtějí samotní lidé žijící na Krymu. Pokud budou například chtít větší práva v autonomii, ale jako součást ukrajinského státu, tak to tak bude. Pokud si však budou přát něco jiného, nemůžeme je v tom nechat.“
Tato verze událostí je prezidentem Ruské federace prezentována v podstatě stále stejně. Jediný rozdíl spočívá v detailnosti informace. Ve filmu Andreje Kondrašova „Krym – cesta domů“ je spoustu zajímavých detailů např. o záchraně Janukoviče a zejména operacích Ruské armády kolem událostí na Krymu. Jádro sdělení však zůstává stále stejné. Sledoval jsem mnohahodinové Putinovy projevy a jeho odpovědi na tiskových konferencích a nezaznamenal jsem tam žádné „prořeknutí“ a také žádné velké překvapení. Stejně jako při poslechu jiných ruských politiků či novinářů. Změnu tvrzení jsem nezaznamenal ani ohledně jiné lži prezentované Kalouskem. Ruská armáda prý napadla Ukrajinu, byla viděna na Krymu a Putin to přiznal. Ve skutečnosti „přiznal“ něco zcela jiného, dejme mu slovo:

V. V. Putin wrote:
Jakmile se do Kyjeva dostaly první zprávy o přechodu krymských vojáků na stranu Ruska, začala rozhněvaná majdanská vláda vykřikovat, že všechny jednotky mají při pokusu o jakýkoliv nátlak ze strany prorusky orientovaných sil zahájit ostrou střelbu. Jedna věc je však něco prohlašovat z tribuny Rady, a druhá zajistit, aby se konkrétní rozkaz dostal k velitelům na místě. Rozkazy z televize vojáci neplní a Kyjev to promeškal. Musím čestně říct, že jsme udělali vše pro přerušení zvláštního spojení. Proto také existuje skupina zvláštního nasazení "SPECNAZ", jejíž příslušníci vědí, co a jak mají udělat. Vydal jsem proto nařízení a pokyny ministerstvu obrany. Proč bych to skrýval? Aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu převeleli zvláštní jednotky hlavní rozvědky, námořní pěchotu a výsadkáře. Do limitu stanoveného mezinárodní smlouvou týkajícího se počtu vojáků ruské armády na Krymu, stále zbývala rezerva 3.500 mužů.
Připomeňme poslední větu, která má velký význam v případných mezinárodních sporech o "obsazení" Krymu. Kalouskovo tvrzení o ruské armádě je tedy asi tak objevné jako potenciální „přiznání“ Baracka Obamy o přítomnosti americké armády v Německu. Ostatně kdoví, jak by se US Army zachovala, kdyby například levicová strana Die Linke za podpory Ruska a Molotovových koktejlů vyhnala Merkelovou a uchopila moc v zemi. Možná by ke slovu také přišly odposlechy a nejrůznější operace amerických tajných služeb. Možná by Kalousek takový převrat nazval demokratickou cestou ke svobodě. Těžko říct. To už by ale byly jen a jen spekulace. Co však spekulací není, ale je naopak zjevnou pravdou, že Kalousek je lhář.