Evropa se ve jménu svaté války proti zosobněnému Zlu na Východě militarizuje, dobrovolně se vzdává posledních zbytků civilizačních výdobytků a připravuje se na roli nového amerického zadního dvorku. Zato na dnes již bývalém "zadním dvorku" USA se dějí zajímavé věci. Latinská Amerika prochází druhou „růžovou vlnou“, příklonem k politické levici. Ta první proběhla na přelomu milénia a byla spjata se jmény jako Hugo Chávez, Evo Morales nebo Rafael Correa. Představiteli politiky druhé „růžové vlny“ jsou Andrés Manuel López Obrador (Mexiko), Luiz Ignacio Lula da Silva (Brazíle), Gustavo Petro (Kolumbie) nebo Gabriel Boric Font (Chile). Společnou charakteristikou politik těchto států je emancipace od severoamerických (či severoatlantických) vlivů, ochrana domácích přírodních zdrojů, prosociální politika a spolupráce zemí jak v rámci regionu (oživení projektu UNASUR), tak v rámci globálních, nově se rýsujících multipolárních vztahů.
Kolumbie chce socialismus
Historicky prvnímu levicovému prezidentu země, Gustavu Petrovi, se podařilo po více než 40 letech permanentních bojů dojednat půlroční klid zbraní s guerillovou skupinou ELN. Dohoda byla podepsána 9. 6. 2023 v Havaně s tím, že do května 2025 bude definitivně ukončena válka, kterou ELN několik desetiletí vedlo proti kolumbijskému státu. (pozn. 1) Diplomacie, na Západě tolik vysmívaný pojem, jak vidno dobře funguje. Na dalších frontách ale Petro svádí tuhé bitvy. V únoru tohoto roku představil plán sociálních reforem týkajících se zdravotnictví, penzijního systému a ochrany pracujících. Jedná se o vytvoření systému preventivní a primární zdravotní péče a omezení příležitostí ke komodifikaci zdravotnictví, zavedení plošného vyplácení důchodů. Na důchod v současné době dosáhne pouze každý čtvrtý Kolumbijec. Dále se řeší zavedení osmihodinové pracovní doby, povinnosti proplácet noční směny a zrovnoprávnění platu mužů a žen. (pozn. 2) Ve snaze zablokovat přijetí reforem se opozice pokusila o „měkký puč“ (pozn. 3), na podporu prezidenta ovšem vyšly do ulic tisíce lidí. (pozn. 4) Petro se těší široké podpoře veřejnosti, jeho vládě se podařilo zkrotit inflaci, snížit míru nezaměstnanosti a chudoby a rekordně zvýšit míru zahraničních investic v zemi.
Chile si nenechá ukrást lithium
Chilský prezident, socialista Gabriel Boric, se rozhodl využít ohromného přírodního bohatství země pro získání prostředků pro rozvoj sociálních politik. V Chile hraje zásadní roli lithium – lehký kov, který je klíčovým komponentem pro výrobu baterií a strategickou surovinou budoucnosti. V dubnu Boric vyhlásil Národní program pro Lithium, jehož součástí bude vytvoření státní lithiové společnosti, která bude kontrolovat těžbu a zpracování lithia. Společnost by měla být z 50,01% vlastněna státem, minoritní podíl připadne soukromým investorům. Stát tak bude kontrolovat proces těžby a zpracování lithia jak z hlediska pracovních podmínek zaměstnanců, tak z hlediska ekologických dopadů činnosti, ohledy budou brány samozřejmě i na lokální komunity původních obyvatel. (pozn. 5) Po vzoru Bolívie, také Chile odmítlo být nadále eldorádem pro nadnárodní korporace, a naopak chce využívat bohatství své země ve prospěch chilského lidu. V tomto ohledu v květnu zvýšila Boricova vláda zdanění důlního průmyslu (kromě lithia se jedná i o těžbu mědi), takto získané prostředky budou využívány pro rozvoj komunit, žijících v oblastech těžby. Emancipující se země Latinské Ameriky se tak díky kontrole strategických přírodních zdrojů mohou v nedaleké budoucnosti stát významnými politickými hráči na globální scéně.
Brazíle se opět stala tahounem BRICS
Brazílie se takovým politickým hráčem již stala. Vítězství odboráře Lula da Silvy v prezidentských volbách bylo určujícím faktorem pro definitivní reorientaci kontinentu politicky doleva. Toho si byla velmi dobře vědoma jak místní opozice s Bolsonarem v čele, tak její přátelé na severu Ameriky. Pokus o rozpoutání další z mnoha „barevných revolucí“ ale skončil neúspěšně a Lula se mohl ujmout prezidentského úřadu. Brazílie je jako 12. největší světová ekonomika jedním z pilířů zemí BRICS, které jsou rozhodující silou pro transformaci dosavadního unipolárního modelu globálního světového uspořádání na uspořádání multipolární. Lula dále posiluje ekonomické vazby s Čínou a diplomatické vztahy s Ruskou federací. Jako významný globální hráč nabídla Brazílie na konci května možnosti zprostředkovatele mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, v tomto smyslu Lula rovněž navrhuje vytvoření skupiny nezávislých zemí, která by hrála roli mediátora konfliktu. „Posaďme se konečně ke stolu a začněme jednat, válka nikdy lidstvu nepřinesla nic dobrého“ požaduje Lula (pozn. 6). V tomtéž konstruktivním duchu se snaží Lula i o vzájemnou spolupráci zemí v rámci kontinentu i přes existující ideologické odlišnosti: „Jsme jedna kulturní, historická, ekonomická a obchodní entita a sdílíme stejné potřeby a naděje.“ (pozn. 7)
Vývoj v politicky emancipovaném Mexiku
Podobně emancipační rétoriku sdílí i mexický prezident López Obrador. Mexiko je druhá nejsilnější latinskoamerická ekonomika a v poslední době se ostře politicky vymezuje vůči intervencionismu ze strany USA. López Obrador odmítl možnost zásahů armády USA proti drogovým kartelům s poukazem na to, že Mexiko je suverénní země, nikoli US protektorát. (pozn. 8) Obrador požaduje zrušení Organizace amerických států (OEA), kterou považuje za nástroj vnitropolitického vměšování Spojených států. (pozn. 9) Připomeňme roli, kterou OEA hrála v puči na Evo Moralese v roce 2019. Mexiko začíná vyvažovat politické vlivy USA s velmi selektivní orientací na země v Latinské Americe. V současnosti například zmrazilo ekonomické vztahy s Peru, kde v prosinci loňského roku došlo k rozsáhlým masakrům lidí, protestujících proti svržení prezidenta Pedra Castilla. (pozn. 10) Současná peruánská prezidentka Dina Boluarteová schválila na konci května vstup více jak tisícovky US vojáků na území Peru za účelem výcviku peruánských ozbrojených sil. (pozn. 11) V loňském roce se Mexiko na půdě OSN rovněž pokoušelo přispět k diplomatickému řešení Rusko-Ukrajinského konfliktu. (pozn. 12)
Emancipující se Latinská Amerika zkrátka přestává být zadním dvorkem USA. Spolu se vzestupem skupiny zemí BRICS se bude velmi pravděpodobně podílet na formování nového, multipolárního světového uspořádání. Jako oblast požehnaná obrovskými zdroji přírodních surovin má Latinská Amerika potenciál vybudovat si velmi silné postavení v mezinárodní politice, zároveň může dát novou naději všem chudým a neprivilegovaným na kontinentu. Americký zadní dvorek se zatím začíná úspěšně budovat jinde.
Poznámky
- https://elpais.com/america-colombia/2023-06-09/petro-sella-un-cese-al-fuego-de-seis-meses-con-la-guerrilla-del-eln.html
- https://www.telesurtv.net/telesuragenda/colombia-cronologia-golpe-blando-denuncia-presidente-petro-20230607-0041.html
- https://elpais.com/america-colombia/2023-06-07/petro-no-esta-solo-el-presidente-convoca-una-gran-marcha-en-bogota-en-medio-de-la-crisis-politica.html#?rel=mas
- https://www.youtube.com/watch?v=IjTiEtg4bFU
- https://casopisargument.cz/?p=49997
- https://cnnespanol.cnn.com/2023/04/17/lula-propone-grupo-paz-negociar-acuerdo-ucrania-rusia-reux/
- https://www.telesurtv.net/news/Presidente-Lula-propone-avanzar-en-la-integracion-de-America-del-Sur-20230530-0014.html
- https://www.forbes.com.mx/mexico-no-es-protectorado-dice-amlo-ante-iniciativa-de-eu-contra-carteles-mexicanos/
- https://www.telesurtv.net/news/mexico-presidente-pide-desaparezca-oea-20230510-0026.html
- https://www.telesurtv.net/news/presidente-mexicano-congela-vinculos-economico-peru-20230527-0005.html
- https://www.telesurenglish.net/news/Boluarte-Authorizes-the-Entry-of-US-Military-Into-Peru-20230531-0014.html
- https://news.un.org/es/story/2022/09/15151
Autorka z osobních důvodů píše pro náš web pod pseudonymem.