Yoscheková vystoupila z vlaku na Hlavním nádraží v Praze a zamířila tam, kam ji vedly vzpomínky, které možná nebyly její: Václavské náměstí, noc, kostel a kaplan, který věřil, že Kristus je přítomen i v neónu a latexu.
Její starý známý, kaplan Benedikt, byl zvláštní druh kněze. Vystudovaný teolog i bývalý barman, který tvrdil, že největší hřích není pád, ale ignorace spadlého. Působil v kostele na Františku, ale jeho skutečný pastorační terén byl Václavák po 23:00.
"Víš, Jano," říkával, "svět je bar. Půlka lidí tam hledá spásu, druhá slevu. A oběma můžeme nalít."
Když dorazila do zavedeného podniku u sochy sv. Václava, kde měl mít zrovna duchovní rozmluvu s provozními, bylo tam plno:
- Oslava něčího rozvodu
- Skupina mladých kazachstánských programátorů s konfuciánskou otázkou v očích
- Několik pánů v hedvábí, kteří nevěděli, jestli se ocitli v nevěstinci, salónu nebo na přednášce z postkoloniální teologie
Yoscheková vešla, usedla, a než stihla říct slovo, byl u ní jeden z mezinárodních návštěvníků. Velmi vážně pravil: "You… you look wise. Are you here to provide… spiritual comfort? Or is it a metaphor?"
Další muž, s plnovousem a jemně chvějící se rukou, se naklonil a šeptl: "Já přišel rozjímat o utrpení světa. Ale jestli nabízíte i výklad Husserla, beru celou hodinu."
Dochází k nedorozumění. Velkému. Yoscheková je považována za temnou terapeutku, novodobý typ duchovní průvodkyně, která kombinuje existenciální filozofii, masážní techniky a příběhy z Blízkého východu.
"Jste z Gazy?" ptá se někdo.
"Ne."
"Aha, tak z Ukrajiny. Také dobré. Všechno autentické. Čistá bolest. Vevnitř i venku."
Yoscheková nestačí odpovídat. Jeden klient jí strká vizitku: "Specialista na etiku v investicích. Uvažoval jsem o míru. Ale zatím neprošel compliance."
Kaplan Benedikt dorazí o dvacet minut později. V sutaně a teniskách: "Jano, omlouvám se, musel jsem dát rozhřešení jedné z performerek v rokokovém korzetu. Složité doznání, hodně metafor."
"Myslím, že tady mě považují za kombinaci terapeutky, eskortky a prorokyně."
"To je ideální! Tady lidé nerozumí rozdílu. Hlavní je, že mluvíš klidně."
V rohu sedí cizinec. Píše na mobil: "Právě jsem absolvoval duchovní terapii s ukrajinskou myslitelkou v podzemním baru. Cítil jsem dotek transcendentna. A ještě jsem dostal vlašský salát."
Yoscheková vyjde ven. Benedikt za ní. "Víš, tohle je Česko. Tady se evangelium káže u párku v rohlíku. A svátost ticha? Tu tu lidi hledají – ale jen pokud se dá zapít pivem."
Yoscheková se usměje: "Víš, že jeden z těch pánů si myslel, že jsem hologram? A druhý, že jsem... státem dotovaná expozice palestinského utrpení?"
"A co jsi jim řekla?"
"Nic. Mlčení. To je teď trend. Už mám na to certifikát."
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte [[https://www.e-republika.ch/upoutavka%20abonent|zde]], nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!