Po odchodu papeže zavládlo ticho.
Josef Š. seděl naproti Yoschekové a pomalu dojížděl piškot z papežovy kávy, kterou zapomněl dopít.

„Víš, Jano,“ řekl s lehce zpovědním tónem, „já vím o jednom místě. Ale nikdo už tam dnes nechodí. Teda možná jeden dominikán, ale ten má zakázaný přístup na internet, tak se to nepočítá.“
Yoscheková pozvedla obočí.
„Místě čeho?“
''„Místě, kde se kdysi schovávaly dokumenty, co neměly být přeloženy. Prý i smlouvy o spolupráci mezi církví a bezpečnostními složkami různých států.
A manuál CIA, jak chránit stát tak, aby si to ani ten stát nevšiml.“''
''„Oficiálně se to jmenuje Archiv Petrova kancléře. Nevíme, kdo to byl, ani jestli byl kancléřem, ale dobře to zní a ten název má přirozenou autoritu.
Dřív to bylo pod zemí, pod klášterem svatého Augustina. Teď je to… jak to říct... přesunuté.
Do výtahové šachty bez výtahu.“''
Yo byla zvyklá na nesmysly. Ale tentokrát cítila napětí jiného druhu.
Ne teatrálního, jako u Trumpa. Ne mlčenlivého, jako v Nobelově podzemí.
Tohle bylo živé ticho. Ticho archivní.
Rozhodla se jít.

Pod svatým Augustinem

V noci se vplížili do bočního vchodu.
Josef měl klíč — tvrdil, že ho vyhrál při ministrantské olympiádě v roce 2003.
Vedl ji dolů, kolem vlhkých stěn, kde i plíseň vypadala, jako by uměla číst latinsky.
A pak — výtahová šachta bez výtahu.
Josef poklepal na stěnu. Ozvalo se duté cink.
„To je ono. Místnost dolů. Spustíme se lanem. Ne že bych byl horolezec… ale jednou jsem vylezl na tribunu na Letný bez lístku.“
Yoscheková se usmála.
„To se počítá.“
Uvnitř byla místnost. Malá. Dřevěná. Bez kamer. Bez signálu.
Na stole leželo pět složek.
Každá měla razítko: „NON EXISTIT – VISELEKTIVNÍ VERZE“
Yoscheková otevřela první.
– dohoda mezi neexistující agenturou a neexistujícími náboženskými strukturami o „ochraně“ geopoliticky přínosných oblastí skrze modlitbu, monitorování a migraci vlivových osob.

Druhá:
– přepis rozhovoru mezi papežem Janem XXIV. (nebo někým, kdo se za něj vydával) a americkým velvyslancem o „potřebě stabilního nadsmyslu“, který lze snadno přeložit do hesla volební kampaně.

Třetí:
– dokument nazvaný „Konkláve 2.0 – návrh kódovaného řízení nadglobální rovnováhy“, se jmény, značkami, výstupy a poznámkou:
„Je třeba přizvat i mimocírkevní entity, ideálně s PR zkušeností a mediální gramotností. Trump NE, Yoscheková MOŽNÁ.“

Čtvrtá a pátá byly prázdné.
Na poslední bylo jen rukou napsáno:
„Zbytek bude rozhodnut v kruhu. Vědomí nad svědomím. Mír bez překážek.“

Josef se podíval na Yoschekovou:
''„To je ten Konkláve. Ne jako volba papeže.
Ale jako volba nové duchovní architektury světa.
Něco mezi G20, ilumináty a církevním kongresem. Ale bez zpovědí.
A někdo tě tam chce.“''

Yoscheková dlouho mlčela.
Pak jen pronesla:
„A co když se rozhodnu nejít?“
„Pak tě zvolí stejně. A místo tebe to bude číst hologram.“

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč.
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!