Za dvacet dní začne první kolo prezidentských voleb ve Francii. Rozklad francouzské politiky na pravici a na levici se dostal na úplné dno. Psal jsem k tomu několik článků už dříve. Podívejte třeba na články Francouzská pravice v chaosu (2012) a Francouzský volební nářez (2014). A to se prosím píše rok 2017. Ale začal bych jiným bývalým článkem Prohra Le Penové, debakl klasické partajní demokracie (2015).
Takže pojďme k tomu debaklu, protože se píše letošek. Pravice je v naprostém rozkladu, protože všichni hlavní kandidáti (Sarkozy, Fillon) mají na krku trestní stíhání za zlodějny. Tím je na pravici zameteno, i když Fillon zatím pokračuje, protože trestní stíhání je prozatím vedeno pouze proti jeho ženě za nelegální zaměstnání. Tato pilná dáma posbírala za tři roky nějakých 600.000 euro za drobné služby. Sarkozy jede už roky jen ve velkém. Proti němu se vede už tolik vyšetřování, že se to nedá popsat, to se prostě musí vidět na obrázku.
Takže s pravicí je konec, ale s levicí také. Prezident Hollande se stal něco jako dvorním politickým šaškem a do druhého období raději vůbec nenastoupil, protože jeho podpora je prakticky nulová. Za socialisty má kandidovat Benoît Hamon, což je partajník podobný Hollandovi, od kterého se už teď aktivisté odvrátili. Minulý týden se nechal koupit rothschildovským kandidátem Emmanuelem Marcronem. Tohoto zástupce US-bank mají naše transatlantická média hodně rády a dělají z něj prezidenta. Takzvaně levicový prezident Holland z něj udělal ministra financí a tento "levicový" kandidát Rotschildů nyní kandiduje jako nezávislý kandidát za střed. Je to úplná komedie. V nezávislých francouzských médiích už aktivisté celkem nahlas vyzývají všechny tyto zkorumpované partajní kandidáty, aby se konečně spojili do jedné už beztak koupené tlupy a přestali obtěžovat naštvané občany.
François Asselineau, kterého zde nikdo nezná
Předevčírem prohlásili francouzští komunisté, že tomuto nezávislému kandidátovi dávají svou podporu, což je pro tohoto pravicového politika velké vítězství. Ve Španělsku mají novou vítěznou levicovou stranu Podemos, ve Fracii nemají levičáci nikoho opravdu slušného. Tak volí slušné lidi z pravicového středu. Nová nekoupená levicová strana vzniklá zdola se zde zatím nerýsuje. Kdo je François Asselineau a jeho malá strana Union Populaire Républicaine (UPR)? Česky už o něm na Wikipedii existuje článek, doporučuji přečíst. Vysoký státní úředník, neúplatný, profesionální politik s nejlépe vypracovaným politickým programem. Asselineau žádá okamžité a bezpodmínečné vystoupení Francie z EU. V průzkumech francouzských nezávislých médií jednoznačně vede, dokonce jej bere i skutečná levice. Podívejte se na výzkum anarcho-levicové platformy Agoravox (Mélenchon 27%; Asselineau 22%; Marine Le Pen 13%; Fillon 8%; Macron 7%). Ostatní výsledky nemá cenu komentovat, jsou zmanipulované, protože 40 % voličů je zatím nerozhodnutých. Oficiálně je podle hlavních korporátně placených médií toto pořadí (Marine Le Pen 24%, Macron 24%, Fillon 19%, Mélenchon 15%, Asselineau 1%). Je dost pravděpodobné, že do druhého kola má hlavní šanci trio Marie Le Pen, Mélenchon a Macron. Jeden z nich musí z kola ven.
Le Penová a Mélenchon
Pětiletka prezidenta Hollanda je naprostá katastrofa. Nebudu obtěžovat čísly, ale celkovou analýzu najdete s odkazy třeba zde, je to ve francouzštině. Graf dluhu ukazuje, že frexit je prakticky nevyhnutelný.
Francie se dostala do zemí jižní eurozóny, nemá totiž na práci ve střední Evropě otrocké kolonie jako Německo. A už nemá na to, aby ekonomicky utáhla německé euro, byť je toto euro degradované zlodějským kvantitativním uvolňováním a dluhopisy ECB, oboje řízené US-Goldíkem.
Začněme postavou jménem Jean-Luc Mélenchon. Je to partajní kádr socialistů, který od nich odešel v roce 2008, aby mátl hlavy francouzským levičákům. Ti dnes masivně nenávidí kompletně koupené francouzské socialisty a částečně koupené komunisty. Možná by se měl Sobotka inspirovat, ale on už žádného levičáka v partaji asi nemá. Mélenchon teď šéfuje Parti de gauche (Levicová strana) a slibuje nemožné, protože by musel bohatým zvýšit daně. Z Francie by pak utekla většina mezinárodních firem, které živí jeho dělnické voliče. Lokální ekonomiku dělat neumí a tito specialisté u něj nejsou. Z EU vystoupit chce, ale tak nějak platonicky. Ale protože Francie po frexitu více méně zbankrotuje, pak musí mít ekonomický program, který má částečně Le Penová a nejvíce již citovaný Asselineau.
Le Penová je na tom zatím ze všech kandidátů nejlépe. Sleduje jednoznačně gaulistickou linii silné a nezávislé Francie. Z EU chce vystoupit, ale pomalu a opatrně (tak asi nechce), jednoznačně chce rozvíjet všestranné vztahy s Ruskem. Chce odejít alespoň z jednotného velení NATO a chce skončit s poklonkováním Američanům, velkobankám a korporacím. Je to celkem zdravý ekonomický program a mnoho Francouzů ji bude volit. Zatím má i největší šanci ve druhém kole. V partaji Front National provedla politickou otcovraždu a odstranila od moci hlavní fašistické a rasistické křídlo vedené jejím otcem, bývalým vojákem v Alžíru. Pak už její podpora rostla jako z vody. Uměle vytvořené aféry, které se měly dotknout její osoby, zatím nezabraly. Všechno skončilo u nižších funkcionářů partaje, například problematické odměny vyplácené z EP ve Štrasburku politickým funkcionářům partaje. Po embargu francouzských bank si Le Penová nejprve chtěla půjčit na volby od First Czech-Russian Bank (FCRB). Ale tu Rusové zavřeli na konci roku 2016, protože hned při rozběhu v Moskvě vytunelovala 2 miliardy rublů. U nás tunelovala FCRB podobně a byla zavřena také a vytunelované dluhy jsme pochopitelně zaplatili z našich daní. Česko-ruský bankovní talent se nezapře, hoši to mají odkoukané z Wall Street. Ale Rusové půjčili Le Penové přes jiné obchodní banky operující na Západě, takže nyní má po problémech. Putin ji nedávno přijal v Moskvě, takže všichni Francouzi vědí, že Le Penová to s ním umí.
Suma sumárum jsou Francouzi dost otráveni, protože rozumný Asselineau na zkorumpované pravici nemá šanci a rozumná levice neexistuje. Le Penová asi bude dělat dobrý dojem a zatím ustála všechny hlavní útoky, včetně odříznutí od půjček ve francouzských bankách. Plivou na ni všechna hlavní globalizační média, a to už je dnes také známka jisté solidnosti.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!