Arnold Schwarzenegger si v karanténě zahrál šachy s oslicí Lulu… Zemřela Tereza Spencerová... Ani jedno z toho není bohužel apríl.
S Terezou jsem se osobně několikrát potkal a vždy mě fascinoval její klid, suchý humor a schopnost vyhmátnout to podstatné v každé životní situaci. Vzpomínám si, že při našem posledním osobním setkání na předávání Krameriových cen v roce 2018 se sklenicí vína v ruce vtipně a přitom s velkou tolerancí komentovala, do jaké společnosti se dostala poté, co jako první držitelka této ceny viděla, jak stejnou cenu přebírají publicisté z druhé strany politického spektra.
Přitom jen z jejích lehkých náznaků se dalo usoudit, že neměla a nemá lehký život, dokonce by se dalo napsat, že byl sérií větších či menších konfliktů s mocnými a průšvihů, z nichž ten poslední a definitivní jí zřejmě připravilo její nemocné srdíčko v pondělí 6. dubna. Nezávislá česká žurnalistika ztratila jednu z nejvýznamnějších osobností. Tereza formovala mediální scénu zejména v posledních několika letech, kdy exponenciálně vzrostla míra lhaní a manipulací o čemkoliv důležitém.
Loni, krátce po jejím odchodu z Literárek, to chvíli vypadalo, že bude občas psát i pro nás a tímto článkem se formálně stala členem naší redakce, na což jsme všichni náležitě pyšní. Souhlasila, že bude pro nás komentovat situaci na Blízkém východě a hlavně v Sýrii, protože jsme měli velmi podobné vidění a hodnocení událostí. Bohužel však zůstalo jen u toho jednoho článku a častých odkazů na její články ve Zprávách jednou větou.
Doufejme jenom, že duch Terezy Spencerové teď svobodně vane nad ulicemi Prahy, Káhiry a Damašku, měst, která tak milovala.
Sbohem Terezo, odpočívej v pokoji.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!