V dohledné době se nejspíš dočkáme dalších zátahů typu Lotta nebo Power, tentokrát však vedených na opačnou pozici politického spektra, proti tzv. levicovým radikálům - anarchoautonomním hnutím, za které jsou považováni třeba i ochránci zvířat a environmentalisté. Vedení ministerstva vnitra již zaostřuje hledáček. Kdo další bude na ráně?
V zemích s rozvinutou technikou je sledování, stopování a tajné evidence skutečně na každém rohu. Vlády s pomocí soukromých společností shromažďují hory informací o průměrných občanech a zdá se, že tito jsou ochotni vyměnit svoji svobodu za předpokládaný pocit bezpečí.
Původně jsem sice chtěl na Havaj, ale ty časové smyčky jsou holt ještě poruchové. Takže na Havaji jsem nebyl, nýbrž ocitl jsem se ve Španělském sále Pražského hradu asi tak v roce 2013. Pokusím se popsat, co jsem viděl:
„…Studenti jsou si vědomi, že když celé týdny nebudou docházet na vyučování nebo když nebudou vykazovat žádnou studijní aktivitu, nehrozí jim prakticky žádné sankce. Charakteristicky na tuto svobodu reagují nikoli tím, že se iniciativně pouštějí do tvůrčích projektů, ale tím, že upadají do hédonické (nebo anhédonické) letargie, jakési mírné narkózy, směsice otupujícího, konejšivého zapomnění u playstationu nebo celonoční televize a marihuanového rauše…“
Kdysi hrdá britská vláda, nyní zredukována na servilní lokaje Washingtonu, navlékla svoje gestapácké holínky a prohlásila, že pokud ekvádorské velvyslanectví v Londýně nevydá Juliana Asssange z WikiLeaks, britské přepadové jednotky napadnou ambasádu vojenskou silou a vyvlečou ho ven. Ekvádor trval na svém. „Chceme, aby bylo naprosto jasné, že nejsme britská kolonie,” prohlásil ekvádorský ministr zahraničí. Prezident Ekvádoru Rafael Correa se vůbec nenechal zastrašit a odpověděl udělením politického azylu Assangeovi.