Porota seděla ve staré knihovně Nobelova institutu. Na stole ležely složky s kandidáty. Na každé byl štítek:

  • Zachránil lidi
  • Zachránil přírodu
  • Zachránil PR obraz Norska

A pak tam byla složka s červenou samolepkou:
„Donald J. Trump – návrh: Cena míru za strategické mlčení“
Profesor Stenberg, předseda výboru, se opřel o loket a podíval na ostatní.
„Podívejte… nemůžeme mu dát cenu za zpěv. Jsme přece Nobelův výbor, ne nahrávací akademie nebo Eurovizní porota s krizí identity.“
„Ale on ji chce. A když ji nedostane, přijede osobně. Možná i zazpívá. Naživo.“
„A to by ohrozilo naši energetickou dohodu s USA.“
„A naši dohodu s CIA o ochraně.“
Všichni ztichli.
Jedna členka si povzdechla:
„Nemůžeme přece otevřeně přiznat, že udělujeme cenu za to, že někdo nebude nic dělat.“
Profesor kývl.
„Naopak. To je definice míru! Když člověk nic nedělá, nezahajuje válku. A pokud je to zrovna Trump, je to přímo heroický výkon.“
Návrh prošel.
Trump dostane Nobelovu cenu za mír — pod podmínkou, že bude mlčet.
Veřejně.
Na ceremoniálu nezazní žádné slovo z jeho úst.
Místo něj zazpívá smluvený interpret. Neoficiálně. Bez jména. Bez podpisu.
Jeho jméno nesmí být zveřejněno, protože má hypotéku a tři děti. A vláda jeho země právě podepsala smlouvu o spolupráci s USA a CIA na ochraně integrity, zdraví a odpovídajících výkladů historie.
Tedy pokud se někdo zeptá, zpívá tam Trump.
A pokud se někdo zeptá víc, už se nezeptá podruhé.
V zákulisí slavnostního večera se jeden norský technik zeptal produkčního:
„Kdo vlastně zpívá tu píseň místo Trumpa?“
Producent pokrčil rameny.
„Nějaký chlápek. Dobrý hlas. Levný. A chápe, jak to chodí.“
„A co když někdo pozná, že to není on?“
„Nikdo nebude riskovat. Všichni mají hypotéky.“
Na jevišti právě zazněla skladba:
🎵
Já zpívám pro mír, když je noc i den,
mé slovo je klid — a podpis pod vším jen.
🎵
Trump seděl v lóži, přikývl, zvedl trofej a mlčel.
Z jeho lebky stoupala lehká pára. Přehazovačka se nehýbala.
Levý senzor byl vychladlý.
Pravý senzor byl zablokovaný.
Systém přešel do režimu „Šťastný tichý prezident“.
Porota si oddechla.
A mimo kamery?
— Jeden whistleblower spáchal sebevraždu oběšením v autě, které ho přejelo.
— Jeden novinář byl obviněn z „extrémního dětství s potenciálně neloajálními výkresy“.
— Jeden stát ztratil ochranu CIA a náhle zjistil, že má ropu v blízkosti lidských práv.
— A někteří Palestinci, Rusové a další „nepříhodní“ lidé zjistili, že jejich mír se nevejde do definice Exportovatelný.
Ale to už se netýkalo Nobelovy ceny.
To už byl jiný svět.
A Nobelovo ticho bylo slyšet nejhlasitěji.