Když Trump zjistil, že Jana Yoscheková byla nominována na Nobelovu cenu míru, měl zrovna snídani – svůj obvyklý dietní rituál: Dvojitý BigMac bez salátu, pět tweetů a jeden pohled do zrcadla. Podíval se na titulní stránku New York Times: „Yoscheková nominována za ukončení války na Ukrajině!“
Začal se dusit hranolkem: „Kdo to sakra podepsal?! To si někdo odskáče! KDO?!“ Tisková mluvčí mlčela. Poradce pro etiku omylem upadl do květináče.
A Trump křičel dál: „Já měl mít Nobelovku! Já! Já jsem přece ten, kdo roznesl mír v Gaze tím, že poskytl Izraeli všechny ty krásné bombičky s modrýma očima a bílým fosforem! Já jsem ten, kdo zasadil mírový úder Íránu! To bylo chirurgicky přesné! Jako operace slepého střeva provedená B-52! A teď přijde nějaká ženská, co posune na mapě čáru a je za hrdinku?!“
Někdo nesměle poznamenal, že fronta skutečně zmizela. „No právě! A kde jsou ty tanky? Kdo teď ví, kdo prohrál?“
Rozhořčení bylo tak velké, že Trump povolal speciálního vyslance, svého dlouholetého známého a tajnou zbraň diplomacie: Franklina J. Blinga, miliardáře miliardářů, člověka, který měl bankovní účet i v ráji, i v pekle a zároveň vyhrál srdce běžného lidu tím, že si jednou koupil bagetu na benzince.
Franklin Bling odletěl do Osla v soukromém letadle, jehož podvozek byl pozlacený a vysílal hymnu při přistání. Měl za úkol jediné:
Zastavit Yoschekovou. A přesvědčit Nobelův výbor, že opravdový mír… měl plavé vlasy, oranžovou pleť a vlastní golfové hřiště.
Na schůzce v Oslu se Bling představil s noblesou investičního tsunami: „Dámy a pánové, víme, že cena míru by měla jít tomu, kdo udělal největší gesto. Posun mapy? Fajn. Ale Trump… Trump posunul rovnou zeměkouli. Vytvořil nový Blízký východ! Bez míru – ale s řádem. A to je také pěkný výsledek!“ „A nezapomeňte,“ dodal, „Trump zastavil válku s Íránem dřív, než začala – tím, že provedl mírový nálet. To dneska neumí ani Greta.“
Výbor se poradil. Jeden člen chtěl navrhnout, že by se cena rozdělila mezi Trumpa, Yoschekovou a… Putina za kreativní propagaci post-války. Ale pak si vzpomněli na minulý ročník, kdy omylem poslali diplom na špatnou adresu a cenu za mír dostal bulharský včelař. Rozhodnutí odložili.
Mezitím Yoscheková seděla na balkóně a četla článek s titulkem: „Trump: Nobelovka patří mně. Já jsem tvář míru – a taky jeho účetní!“
Zívla. Nedopila kávu. Zapsala si do deníku: „Možná Nobelova cena nic neřeší. Ale člověk si aspoň může představovat, že mu za klid v duši někdo zatleskal.“
Na stole jí bzučel mobil. Zpráva od anonymního zdroje: „Máš konkurenci. Přiletěl Bling. Přivezl kufr přesvědčení. A fotku Trumpa, jak drží holubici… nebo možná smažené kuře.“
Yoscheková se pousmála: „Já alespoň tu holubici pustila.“