Polský ministerský předseda Donald Tusk využívá napjaté zahraničně-politické situace a vyslovuje se překvapivě pro urychlený vstup Polska do eurozóny z důvodu „národní bezpečnosti“. V interview pro web Polityka.pl se vyjádřil, že vstup Polska do eurozóny je jednou z dalších možností, jak Polsko zakotvit hlouběji do skupiny nejdůležitějších států EU. Tusk tak reagoval také na apel šéfa polské centrální banky Marka Belka, který v souvislostí s krizí na Krymu vyzval k urychlenému přijetí eura.
Postoj Donalda Tuska je překvapivý už proto, že s přijetím eura v dohledné době Polsko nepočítalo a polský premiér nebyl nadšený postupující nedemokratickou centralizací Evropy shora přes bruselské byrokraty a vyvolání krize. Už jenom z ekonomických a politických důvodů. Polsko patří stejně jako Česko v EU ke 2. třídě, neřku-li 3.třídě zemí. Alespoň takto lze chápat totiž politiku Evropské centrální banky vzhledem k tomu, jaké preference v současné době jednotlivým zemím přisuzuje.
Přijetí eura ale znamená v Polsku změnu ústavy. V ní je totiž výslovně zakotveno, že měnu může uvádět do oběhu pouze centrální banka a pro změnu polské ústavy se nenajde parlamentní většina. Necháme stranou fakt, že do oběhu uvádí peníze převážně obchodní banky, takže ten monopol centrální banky ústava sice deklaruje, ve skutečnosti je vše ale jinak. V tom politici nemají vůbec jasno.
Zvláštní je, že tento argument „zahraničně-politické bezpečnosti“ jako důvodu přijetí eura přišel právě v době, kdy Mario Draghi oznámil oficiálně odkup státních dluhopisů některých zemí eurozóny. Říkáme "některých", protože pochybujeme, že by ECB vykupovala německé nebo rakouské státní dluhopisy, a to v hodnotě 1 bilionu eur. Toto QE (kvantitativní uvolňování) ve stylu FEDu bude mít dalekosáhlé důsledky jednak z hlediska znehodnocení eura, ale i jiné makroekonomické efekty v oblasti reálné ekonomiky. Žádný z monetárních nástrojů, které byly doposud uplatněny, neměly na zlepšení hospodářské krize a snížení nezaměstnanosti vliv, naopak stupeň chaosu se neustále zvyšuje.
ECB však posílí nesmírně svou politickou moc a o to jí zřejmě jde. Je to moc získaná nedemokratickou cestou a měli bychom všichni být velmi ostražití. Podrobnou analýzu reálných dopadů rozhodnutí Evropské centrální banky přistoupit k tak rozsáhlému tisku peněz cestou normálně zakázané monetizace dluhů a úvahám, jak se asi zachová v této situaci Česká národní banka, přineseme v nejbližších dnech.